Draslík – pro rovnováhu vnitřního prostředí

Základní informace

Draslík neboli kálium patří mezi prvky nezbytně nutné pro správnou funkci lidského organismu. V celém těle dospělého člověka se nachází asi 250 g tohoto prvku. Tento prvek se vyskytuje ve formě tzv. monovalentního elektrolytu. To znamená, že jde o vodný roztok solí (elektrolyt) draslíku, což je jednomocný (monovalentní) prvek. Další monovalentní elektrolyty obsažené v lidském organismu jsou sodík a chlor. Všechny tyto tři prvky dohromady vytvářejí celkovou osmolalitu tělních tekutin – celkové množství osmoticky aktivních látek v tělních tekutinách. Přičemž draselné ionty jsou rozhodující pro celkovou osmolalitu intracelulárního prostoru a sodné a chloridové ionty vytvářejí osmolalitu extracelulární kapaliny. Metabolismus draslíku a sodíku je úzce spjat a funguje na principu tzv. sodno-draselné pumpy. Díky tomuto mechanismu dochází k přesunu draselných iontů dovnitř buňky a k vypuzování sodných iontů z buňky ven. Tento proces zabezpečuje enzym Na+/K+-ATPasa. Energie potřebná k tomuto procesu je zabezpečována štěpením ATP (adenosintrifosfátu). V rámci homeostázy (stálosti vnitřního prostředí celého organismu) musí pro správné fungování celého organismu vždy platit, že osmolalita intracelulární (vnitrobuněčná) se rovná osmolalitě extracelulární (mimo buňky).

Funkce v organismu člověka

Mezi základní funkce draslíku v organismu člověka patří:

• udržování osmotického tlaku tekutin vně a uvnitř buněk – společně se sodíkem a chlorem,
• udržování acidobazické rovnováhy – společně se sodíkem a chlorem,
• polarizace a depolarizace buněčné membrány a díky tomuto mechanismu vedení vzruchu – společně se sodíkem a chlorem,
• aktivace enzymů – glykolytické enzymy a enzymy dýchacího řetězce,
• stimulace svalové aktivity – obzvláště důležité především pro srdeční sval,
• odstraňování odpadních látek z organismu,
• snižování krevního tlaku.

V několika studiích byla prokázána souvislost mezi nízkou hladinou draslíku a zvýšeným krevním tlakem. Tuto závislost je obzvláště důležité míti na paměti, pokud zároveň dochází ke zvýšení poměru mezi sodíkem a draslíkem ve prospěch sodíku. Někteří vědci so domnívají, že v některých případech nízká hladina draslíku má větší negativní vliv na hypertenzi (vysoký krevní tlak) než vysoká hladinu sodíku. Například v několika studiích bylo dokázáno, že suplementací draslíkem bylo docíleno snížení vysokého krevního tlaku bez omezení příjmu sodíku. Lidem s kardiovaskulárními onemocněními (nemoci srdce a cév) bývá často doporučována dieta s omezením příjmu kalorií, sodíku a cholesterolu. Bohužel, často dochází v rámci těchto diet také k omezení příjmu vápníku a draslíku, což jsou prvky pravděpodobně nezbytně nutné pro udržení normálního krevního tlaku.

Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod pro nastavení)
Zdroj: www.youtube.com

Doporučený denní příjem

Dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 225/2008 Sb. je doporučená denní dávka (DDD) draslíku 2000 mg.

Doporučené denní dávky vitaminů a minerálních látek se vztahují na celkový denní příjem vitaminů a minerálních látek. Za zdroj vitaminů a minerálních látek lze považovat doplňky stravy s obsahem alespoň významného množství vitaminů a minerálních látek, za které se považuje nejméně 15 % z hodnot doporučených denních dávek, které je obsaženo ve 100 g nebo 100 ml nebo v jednom balení, pokud toto balení obsahuje jednu porci.

Projevy nedostatku

Deficit draslíku v organismu může mít následující projevy:

• nevolnost,
• zvracení,
• apatie,
• svalové křeče,
• tachykardie – bušení srdce.

Nedostatečný příjem draslíku v potravě může vyvolat:

• poruchy činnosti ledvin,
• svalovou slabost,
• nepravidelnou srdeční činnost.

Nedostatek draslíku se může vyskytovat velmi často u chronických alkoholiků, při vysoké konzumaci kávy nebo jiných kofeinových nápojů nebo při nadměrné konzumaci cukru a sladkostí. Dlouhodobé hladovění, striktní diety nebo déletrvající průjmy mohou vyvolat deficit draslíku v organismu. Psychický i fyzický stres způsobuje zvýšenou potřebu draslíku v organismu a při jejich delším trvání se může projevit jeho nedostatek.

Nejdůležitější přírodní zdroje

Maso, ryby, ovoce – zejména avokádo, sušené meruňky, banány nebo pomeranče, zelenina – zejména štěnát, brokolice, rajčata, celozrnné cereálie, luštěniny, mléčné výrobky – kromě sýrů, protože zde při výrobě dochází ke ztrátám draslíku do syrovátky, 

Lidem, kteří užívají diuretika k léčbě vysokého krevního tlaku, je často doporučována zvýšená konzumace banánů, pomerančů nebo rajčat, pro jejich vysoký obsah draslíku. Ovšem pro dostatečné zásobení těla draslíkem by byl nutný extrémně vysoký příjem tohoto ovoce a zeleniny. Z tohoto důvodu je často těmto pacientům doporučován přísun draslíku ve formě kvalitních doplňků stravy.

Toxicita

Toxicita draslíku byla popsána při dlouhodobém denním příjmu převyšujícím 18 g. Dá se předpokládat, že při běžné stravě není možné toto množství přijmout stravou. Většinou k předávkování draslíkem dochází při neodborné a neuváženém příjmu doplňků stravy nebo při selhání ledvin. Příznaky toxických účinků způsobených nadměrným příjmem draslíku jsou svalová slabost a rychlá svalová únava, nepravidelný srdeční rytmus, popřípadě až srdeční selhání.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro draslík používat následující tvrzení.

Draslík přispívá k:

• normální činnosti nervové soustavy,
• normální činnosti svalů,
• udržení normálního krevního tlaku.

Zajímavosti

K nejmarkantnějším ztrátám draslíku dochází při tepelném zpracování potravin (vaření). Například ve vařených bramborech dochází ke ztrátě až 50 % z původního obsahu draslíku.

 

--- konec článku ---