Probiotika – prospěšné mikroorganismy bez vedlejších účinků

Základní informace

Probiotika neboli probiotické mléčné bakterie jsou živé organismy (mikroorganismy), které příznivě ovlivňují zdraví svého konzumenta, pokud jsou konzumovány v dostatečném množství. Jejich hlavním přínosem pro konzumenta je zlepšení přirozené rovnováhy střevní mikroflóry, což významným způsobem ovlivňuje celkový zdravotní stav.

Samotné slovo „probiotikum“ pochází z řečtiny a jeho význam je velmi výstižný. Skládá se ze dvou částí: „pro“ a „bios“, což v překladu znamená „pro“ a „život“. Jedná o opozitum ke slovu „antibiotikum“ („anti“ a „bios“ = „proti“ a „život“ – antibiotika usmrcují bakterie).

Jako probiotika většinou označujeme bakterie z rodu Bifidobacterium, Lactobacillus a Streptococcus. Bakterie rodu Bifidobacterium svým vzhledem připomínají tyčinku, ale mohou mít také tvar „V“ nebo „Y“. Mezi nejznámější zástupce patří:

• Bifidobacterium bifidum
• Bifidobacterium breve
• Bifidobacterium adolescentis
• Bifidobacterium animalis
• Bifidobacterium lactis
• Bifidobacterium longum
• Bifidobacterium infantis

Bakterie rodu Lactobacillus jsou typické především schopností dokonale rozkládat mléčný cukr laktózu na kyselinu mléčnou. Právě laktobacily jsou nejčastěji přítomné v trávicí soustavě nebo v poševní mikroflóře. Mezi nejznámější zástupce laktobacilů patří:

• Lactobacillus acidophilus
• Lactobacillus bulgaricus
• Lactobacillus casei
• Lactobacillus rhamnosus
• Lactobacillus plantarus
• Lactobacillus helveticus
• Lactobacillus kefiri

Dalším hlavním rodem, který se řadí do probiotik je Streptococcus. Jejich tvar je kulovitý (koky – jako kuličky) a charakteristické uspořádání je řetízkovité – odtud pochází i jejich název, který je odvozen z řeckého slova „streptos“, což znamená ohebný nebo zkroucený (jako řetěz). Jsou přirozenou součástí střevní mikroflóry, vyskytují se přirozeně na kůži i sliznicích, hojně se využívají v potravinářství, ale některé druhy mohou být také původci závažných onemocnění (např. Streptococcus pneumoniae nebo Atreptococcus agalactiae). Mezi nejvýznanější zástupce streptokoků s probiotickou funkcí patří:

• Streptococcus thermophillus
• Streptococcus salivarius

Funkce v organismu člověka

Dle některých zdrojů se probiotika rozdělují na aktivní a pasivní – dle jejich působení a účinků.

1. Pasivní probiotika

Mezi pasivní probiotika se většinou zařazuje zejména rod mléčných bakterií Lactobacillus. Klasickým příkladem výrobku pasivního probiotika jsou například zakysané mléčné výrobky (jogurty, kefíry, acidofilní mléka apod.). Pokud je tento výrobek navíc obohacen prebiotiky (souhrnně jen pak můžeme označovat jako synbiotikum) může krátkodobě zlepšit prostředí uvnitř žaludku a střev. Nicméně, protože při konzumaci takovýchto výrobků prochází potravina celým trávicím traktem, přichází také do žaludku, které má silně kyselé prostředí. Rezistence probiotik vůči prostředí v žaludku nebyla dosud zcela prozkoumána a výsledky mnoha studií se značně odlišují. Předpokládá se, že rezistence (odolnost) probiotik proti žaludečnímu prostředí je poměrně nízká, a proto není možné jejich další rozmnožování v oblasti střev a tedy není možný ani jejich výraznější zásah do přirozených metabolických procesů v organismu.

2.  Aktivní probiotika

Mezi aktivní probatika se řadí ty probatické kultury, které jsou schopny výrazněji ovlivňovat přirozené metabolické procesy organismu, a to nejčastěji v součinnosti s prebiotiky a v kombinaci různých druhů probiotik. Typickým příkladem aktivního probatika může být bakterie Enterococcus faecium nebo Streptococcus thermophillus v kombinaci s laktobacily a prebiotiky (např. inulin nebo oligofruktóza). Aktivní probiotika vykazují následující vlastnosti:

• podpora přirozeného metabolismu,
• podpora správné funkce imunitního systému,
• podpora procesu hojení a regenerace,
• zabraňuje tvorbě toxických látek,
• blokuje nežádoucí enzymatické projevy.

Aktivní probiotika můžeme rozdělit do následujících skupin:

• Imunomodulační probiotika - probiotika, která podporují správnou funkci imunitního systému
• Probiotika se schopností sebereplikace – probiotika, která jsou rezistentní nebo částečně rezistentní – tedy odolávají vlivu prostředí uvnitř žaludku a střev a jsou schopna kolonizovat střevní prostředí
• Imunomodulační probiotika se schopností replikace – z praktického hlediska nejvýznamnější skupiny probiotik, která je schopna svým působením výrazným způsobem podpořit imunomodulační metabolické procesy organismu. Tyto probatika jsou schopny kolonizovat prostředí uvnitř žaludku a střev a celou řadou mechanismů podporují celkový zdravotní stav jedince.

Probiotika příznivě ovlivňují zdraví svého konzumenta hned několika způsoby. Vzhledem k velmi individualitě přirozeného složení střevní mikroflóry v rámci populace je někdy poměrně obtížně v rámci populačních studií zjistit přesný vliv konzumace probiotik.

Funkce probiotik v lidském organismu:

• Brzdí rozmnožování nežádoucích (patogenních) mikroorganismů vyskytujících se ve střevech.
• Produkují bakteriostatické a baktericidní látky.
• „Soutěží“ s patogenními bakteriemi o životně důležité látky jako jsou vitaminy, růstové faktory a další nezbytně důležité látky.
• Produkují kyselinu mléčnou, čímž snižují střevní pH, a tak přímo působí proti patogenním bakteriím.
• Zajišťují obranu organismu před širokou škálou střevních patogenů, jako jsou například bakterie z rodu Salmonella, Shigella, Clostridium, Helicobacter nebo kvasinky Candica albicans.
• Podporují správnou funkci imunitního systému, protože až 70 % lidského imunitního systému se nachází ve střevech.
• Podporují přirozenou rovnováhu střevní mikroflóry (zabraňují přemnožení nežádoucích nebo patogenních mikroorganismů), která má pro naše celkové zdraví velmi důležitou a nenahraditelnou funkci.
• Zlepšují a zefektivňují trávení.
• Podílejí se na střevní syntéze vitaminů skupiny B a vitaminu K.
• Zvyšují prokrvení střevní sliznice.
• Pomáhají rozkládat nestrávené zbytky potravy.

Střevní mikroflóra, je unikátní mikrosvět organismů, které jsou charakteristické a unikátní pro každého jedince. Je fascinující, že na celém světě se prakticky nenajdou dva lidé, kteří by měli naprosto stejné zastoupení střevní mikroflóry. Ve střevní mikroflóře se vyskytují dvě velké skupiny mikroorganismů, které rozdělujeme podle toho, jaké účinky mají na náš organismus. První velkou skupinou jsou mikroorganismy s pozitivním vlivem na naše zdraví – nazýváme je „užitečné“ nebo „prospěšné“ a druhou skupinou jsou bakterie pro naše zdraví nepříznivé až škodlivé. Tyto škodlivé bakterie mohu být patogenní – to znamená, že způsobují různá onemocnění. Pro celkový zdravotní stav organismu je nesmírně důležitá rovnováha střevní mikroflóry – zjednodušeně řečeno, v našich střevech musí být vždy naprostá většina „užitečných“ bakterií. Pokud dojde k narušení této rovnováhy, zejména v oblasti tlustého střeva, může to být příčinou různých zažívacích problémů (např. plynatost, překyselení, nadýmání, zácpa, průjem, křeče), které se mohou postupem času přeměnit na závažná onemocnění, jako jsou záněty střeva, ulcerózní kolitida, alergie nebo dokonce rakovina střev.

Je nesmírně důležité si uvědomit, že náš organismus je přirozeným domovem téměř 500 odlišných bakteriálních druhů a jejich přítomnost je nezbytně nutná pro správné fungování našeho organismu! Bohužel existuje mnoho faktorů a situací, které mohou přirozenou rovnováhu střevní mikroflóry narušit:

• hnilobné bakterie z potravin, které podléhají hnilobě – maso, uzeniny, vnitřnosti, vejce anebo částečně zkažené potraviny,
• infekce, jako např. Helicobakter pylori,
• změna stravovacích návyků,
• nedostatek vlákniny ve stravě,
• stres,
• alkohol,
• antibiotika – užívané při léčbě infekčních onemocnění,
• cytostatika – léky používané při léčbě rakoviny,
• imunosupresiva – léky na potlačení imunity.

Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod  pro nastavení)
Zdroj: www.youtube.com

Historie

Historie objevování a poznávání účinků zakysaných mléčných výrobků, resp. probiotik sahá až do dávné minulosti. O pozitivním působení zakysaných mléčných výrobků se dočteme dokonce i v Bibli, přesněji v jejím Starém zákoně. V knize Genesis 18.8 zjistíme, že dlouhověkost Abraháma je přisuzována pozitivnímu vlivu kyselého mléka a výrobků z něho na jeho zdraví.

Při hledání historických mezníků, které jsou v souvislosti s probiotiky, je nezbytně nutné si uvědomit, že vůbec teorie o pozitivním působení střevní mikroflóry na lidské zdraví mohla následovat až poté, co byla objasněna existence samotných mikroorganismů a jejich úloha v patogenezi různých choroba dějů. Za „otce“ mikrobiologie je považován nizozemský přírodovědec Antonie van Leeuwenhoek, který žil v letech 1632 až 1723. Avšak širší rozvoj mikrobiologie nastal až mnohem později – zejména v 19. a 20. století. Za skutečné zakladatele a průkopníky moderní bakteriologie a mikrobiologie jsou považováni francouzský chemik, biolog a lékař Louis Pasteur a německý lékař a mikrobiolog Robert Koch. Na základě jejich objevů a teorií postavili svou práci mnozí jejich následovníci.

Na Pasteurově institutu v Paříži, který byl založen v roce 1887, pracoval i ruský bakteriolog a imunolog Ilja Iljič Mečnikov (1845 – 1916). Právě on jako první vyslovil teorii o souvislosti mezi konzumací výrobků s obsahem bakterií mléčného kvašení a příznivými účinky na lidské zdraví. Jeho výzkumy probíhaly na Balkáně, kde studoval stravu tamních obyvatel a její vliv na zdraví. Dlouhověkost tamních obyvatel přisuzoval právě vysoké konzumaci jogurtů a jiných zakysaných mléčných výrobků. Vysvětlení jeho teorie znělo následovně: Bakterie mléčného kvašení v trávicím traktu brzdí nadměrné množení proteolytické mikroflóry, která tvoří pro organismus škodlivé štěpné produkty proteinů. Svou teorii nazval „Teorie autointoxikace bakteriemi ze střeva, které je třeba utlumit podáním jiných bakterií – bakterií mléčného kvašení.“ Za svou práci získal v roce 1908 Nobelovu cenu za medicínu. Konkrétní mikroorganismus, který byl tak hojně přítomný v bulharských jogurtech, byl později identifikován jako Lactobacillus delbrueckii, ssp. bulgaricus. V roce 1920 však L. F. Rettger prokázal, že tato bakterie neosidluje lidské střevo a tím částečně oslabil Mečnikovovy teorie. Nicméně výzkum v oblasti probiotik úspěšně pokračoval dále.

Německý profesor mikrobiologie Alfred Nissle byl další velmi důležitou osobností ve výzkumu probiotik. V roce 1916 publikoval svou práci o probatickém kmeni Escherichia coli. Již o rok později, v roce 1917 začala první farmaceutická firma vyrábět kapsle obsahující tento bakteriální kmen, a to pod názvem „Mutaflor“.

V Pasteurově institutu v Paříži byla mezitím popsána bakterie, která se vyskytuje ve střevě u kojenců a byla označena jako Bacillus bifidus communis. Později byla přejmenována na Bifidobacterium a byl prokázán její pozitivní vliv na prevenci průjmů u dětí.

Termín „probiotikum“ byl zaveden do praxe až mnohem později, přesně v roce 1953. Poprvé ho použil německý bakteriolog Werner Georg Kollath (1892 – 1970) a vysvětlil ho jako opak antibiotika. První ucelenou oficiální definici probiotik uvádí v roce 1974 anglický mikrobiolog R. B. Parker. Probiotikum bylo tehdy definováno jako faktor pocházející z mikrobů, který stimuluje růst jiných bakterií. V roce 1991 dochází ještě k dalším úpravám definice (R. Fuller), která se v podstatě v nezměněné podobě používá dodnes. Definice nám říká, že se jedná o živé mikroorganismy, které se vyskytují v doplňcích stravy nebo v potravinách a mohou prospívat zdraví hostitele tím, že ovlivňují jeho mikrobiální rovnováhu. Definice byla poměrně striktně zaměřena pouze na účinky na gastrointestinální trakt. V průběhu času došlo k rozšíření celé definice také na další buňky a tkáně. Zjistilo se totiž, že pozitivní efekt probiotik není pouze na střevní mikroflóru, ale vztahuje se téměř na celý organismus člověka.

Zájem o produkty obsahující probiotika postupně vzrůstal. Japonský koncern Yakalt uvedl na japonský trh již v roce 1935 první netučný probiotický mléčný nápoj. Na Evropský trh přišel první probiotický jogurt až mnohem později – v roce 1995 ho představila společnost Nestlé. V posledních letech dochází ke stále stoupající informovanosti o probioticích a také zájem o probiotické potraviny i doplňky stravy je stále na vzestupu. Nabídka současného trhu je velmi pestrá a stále se rozšiřuje.

Doporučený denní příjem

Doporučený denní příjem probiotik není v současnosti legislativně stanoven, a proto je vždy nutné se u doplňků stravy řídit doporučeným denním dávkováním dle výrobce a u potravin se řídit všeobecnými výživovými doporučeními.

Je důležité si uvědomit, že probiotické bakterie, které přijmeme v potravě, nebo v doplňcích stravy, nekolonizují lidské střevo trvale. Aby bylo zajištěno, že probatické bakterie budou v lidském organismu příznivě působit především v době po jejich příjmu, je nezbytně nutné, aby splňovaly několik kritérií:

• Dostatečná koncentrace probiotik v daném výrobku – dle platné legislativy je stanovena hodnota vyšší nebo rovna 10⁶ KTJ/g v tenkém střevě a 10⁸ KTJ/g ve střevě tlustém. Jako minimální hodnota v potravinách a doplňcích stravy se uvádí 10¹⁰ KTJ/g. Tyto hodnoty jsou stanoveny jen přibližně, ale i přesto jsou závazné. Stanovení těchto hodnot je velmi náročné, především vzhledem k obrovské individualitě přítomnosti střevní mikroflóry u každého jedince. Většinou nelze přesně stanovit přesný počet bakterií, které projdou gastrointestinálním traktem a dostanou se do cílových orgánů. Pokud je výrobek označený jako „probiotický“ nebo „s obsahem probiotik“ musí obsahovat uvedené množství živých mikroorganismů i v den končící trvanlivosti! Pokud by byl jejich obsah v přípravku výrazně nižší, probiotické bakterie by již neměly v našem organismu požadovaný účinek.
• Odolnost vůči žaludečním a žlučovým kyselinám a pankreatickým šťávám – V žaludku se pH pohybuje mezi hodnotami 1 až 2, žaludeční prostředí obsahuje sekrety obsahující prekursory proteolytických enzymů a HCl. Naproti tomu, žlučové kyseliny jsou lehce alkalické. Pankreatické šťávy jsou výrazně alkalické (pH 7,1 až 8,3), obsahují hydrogenfosfáty a enzymy – trypsin, chymotrypsin, elastázu, amylázu, lipázu apod. Jedině pokud jsou probatické bakterie extrémně odolné, jsou schopné odolat těmto podmínkám a dorazit do tlustého střeva vitální. Zde jsou schopny kolonizovat (osídlit) střevní sliznici a vykonávat veškeré své důležité funkce.
• Odolnost vůči výrobnímu procesu potraviny a životaschopnost po celou dobu trvanlivosti potraviny

Užívání probiotik je velmi doporučováno při léčbě antibiotiky, které působí jak proti bakteriím způsobujích léčené onemocnění, ale současně také proti bakteriím, které jsou součástí střevní mikroflóry. Probiotika v tomto případě napomáhají k rychlejšímu obnovení rovnováhy střevní mikroflóry a s tím spojeným posílení imunity.

Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod  pro nastavení)
Zdroj: www.youtube.com

Shrnutí podmínek, za kterých se dají bakteriální kmeny považovat za probiotika:

• humánní (lidský) původ,
• nepatogenita,
• odolnost vůči podmínkám lidského trávicího traktu – kyselé žaludeční prostředí, přítomnost žluči, alkalické žaludeční šťávy s vysokým obsahem enzymů,
• odolnost vůči výrobnímu procesu potraviny,
• životaschopnost po celou dobu trvanlivosti potraviny,
• prokazatelný pozitivní vliv na zdravotní stav konzumenta.

 

Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod  pro nastavení)
Zdroj: www.youtube.com

Nejdůležitější přírodní zdroje

Nejdůležitějším zdrojem kvalitních probiotik v naší stravě jsou zejména přirozené potraviny a vysokou nutriční hodnotou. Zde je jejich přehled:

Jogurty – Jogurty jsou klasickým příkladem takzvané funkční potraviny, která obsahuje probiotika (a může obsahovat také synbiotika – viz. Zajímavosti). Je však velmi důležité si vybrat ten správný výrobek – není totiž jogurt jako jogurt. Při výběru jogurtu se zaměřte na to, aby obsahovat tzv. živé kultury. Na obale to poznáte díky označení Lactobacillus acidophilus nebo Bifidobacterium bifidum. Dejte vždy přednost raději bílým jogurtům bez příchuti, a pokud Vám jejich chuť nevyhovuje, raději si je doma doslaďte čerstvým ovocem nebo medem.

Kefír – Kefír je zakysané mléčný výrobek, který obsahuje jednak probiotické bakterie, ale také kvasinkovou kulturu. Mimo to má také vysoký obsah vitamínů B12 a K2, esenciálních aminokyselin, vápníku a hořčíku. Má mírné antibakteriální a antifungální účinky, takže chrání organismus před aktivitou škodlivých (patogenních) bakterií a plísní.

Acidofilní mléko – Jedná se o známý zakysaný mléčný výrobek, který obsahuje ušlechtilé druhy mléčných bakterií. Ve srovnání s mlékem se mnohem snadněji tráví. Obsažená laktóza (mléčný cukr) je totiž aktivitou mléčných bakterií rozložen. Z tohoto důvodu jsou acidofilní mléko i kefír vhodné i pro osoby, které trpí lehkou formou laktózové intolerance (nesnášenlivost laktózy – velmi běžné pro dospělou populaci). Pravidelná konzumace acidofilního mléka podporuje trávení, má pozitivní účinek na pohyb střev a pomáhá předcházet nadýmání a zácpám.

Brynza – Tento oblíbený čerstvý sýr patří mezi nejbohatší zdroje probiotických bakterií – musí se však jednat o čistou, ovčí, ale především nepasterizovanou (tepelně neošetřenou) brynzu. Pozitivně působí na funkci našich střev a tím nepřímo ovlivňuje náš celkový zdravotní stav.

Kysané podmáslí – Podmáslí je tekutina, která vzniká v podstatě jako odpadní produkt při výrobě másla. Právě proto se vyznačuje velmi nízkým obsahem tuku (většinou okolo 0,5 %, maximálně 1,5 %). Proto je kysané podmáslí vhodné zejména pro redukční diety. Podmáslí obsahuje velmi hodnotné zastoupení bílkovin, je výborným zdrojem vápníku a také lecitinu.

Tempeh – Tempeh je fermentovaný výrobek ze sojových bobů, který by se správně pro zachování probiotických kultur již neměl tepelně upravovat.

Miso – Miso je tradiční asijská specialita, která se vyrábí z fermentovaného žita, ječmene, rýže nebo fazolí. Používá se jako pasta nebo jako polévka a slouží jako bohatý zdroj probiotik.

Kysané zelí, kvašené okurky a jiná zelenina – Fermentovaná kyselá zelenina je připravena takzvaným mléčným kvašením. Kvašené potraviny jsou velmi bohaté na živé kultury. Nakládání a přírodní fermentace neboli kvašení je metoda známá již několik tisíciletí.

Množství a druh mikroorganismů obsažené v mléčných výrobcích vymezuje vyhláška č. 397/2016 Sb.:

Druh výrobku	Použité mikroorganismy	Mléčná mikroflóra
Kysané či zakysané mléčné  výrobky  dále neuvedené,  např. kysané mléko,  smetanový zákys, zakysané  podmáslí, kysaná smetana,  kysané mléčné nápoje	Monokultury nebo směsné kultury bakterií mléčného kvašení	106
Acidofilní mléko	Lactobacillus acidopohillus a další mezofilní, příp. termofilní  kultury bakterií mléčného kvašení	Lactobacillus acidophilus  106
Jogurty včetně jogurtového mléka	Prosymbiotická směs Streptococcus salivarius subsp. termophilus  a Lactobacillus delbrueckii subsp. Bulgaricus	107
Kefír	Zákys připravený z kefírových zrn nebo kefírové kultury,  jehož mikroflóra se skládá z kvasinek zkvašujících laktózu  Kluyveromyces marxanus i nezkvašující laktózu  Sacharomyces unisporus, Sacharomyces cerevisiae,  Sacharomyces exignus a dále Leuconostoc, Lactococcus a Aerobacter rostoucí ve vzájemném společenství	Bakterie mléčného kvašení 106 a kvasinky 104
Kefírové mléko	Zákys skládající se z kvasinkových kultur rodu  Kluyveromyces, Torulopsis nebo Candida valida a mezofilních  a termofilních kultur bakteri mléčného kvašení v symbióze	Bakterie mléčného kvašení 106 a kvasinky 102
Kysaný mléčný výrobek  s bifidokulturou	Bifidobacterium sp. v kombinaci s mezofilními a termofilními  bakteriemi mléčného kvašení	106 bifidobakterie

Toxicita

Vzhledem k tomu, že probiotické mikroorganismy jsou přirozenou součástí našeho organismu, jejich toxicita je prakticky vyloučena. Nejsou známé žádné vedlejší účinky nebo interakce s jinými léky, doplňky stravy nebo léčivými rostlinami. Ve výjimečných případech je možná alergická reakce (pravděpodobně na některou složku potraviny nebo doplňku stravy, ne na samotné probiotikum). Pokud se po užívání probiotik vyskytnou jakékoliv neobvyklé reakce, přestaňte probiotikum užívat a poraďte se se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Při běžném užívání probiotik dle doporučení výrobce není možné, aby došlo k předávkování. Při nadměrném nebo neuváženém příjmu probiotik (zejména ve velmi vysoké koncentraci prostřednictvím doplňku stravy) se mohou vyskytnout zažívací potíže jako je průjem, zácpa, bolesti břicha, plynatost nebo zvýšená střevní motilita (pohyby střev). V naprosté většině případů j však suplementace probatiky velmi dobře snášena bez negativních vedlejších účinků u všech věkových skupin a doporučuje se také jako vhodná suplementace v těhotenství.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) nejsou pro probiotika vydána žádná schválená zdravotní tvrzení.

Zajímavosti

Pravděpodobně se poměrně často setkáváte s názvy, jako jsou probiotika, prebiotika nebo symbiotika. Jedná se o podobná slova, které se lidem velmi často pletou nebo je zaměňují, jejich význam je však zcela odlišný. Pojďme si jednotlivé pojmy stručně vysvětlit:

• Probiotika – živé mikroorganismy, které přispívají ke zlepšení zdravotního stavu svého konzumenta, jsou-li konzumovány v adekvátním množství. Jejich pozitivní vliv je zaměřen především na zlepšení rovnováhy střevní mikroflóry. Také napomáhají udržovat v perfektním stavu celou naši trávicí soustavu.

• Prebiotika – jedná se o nestravitelnou složku potravy, která slouží jako substrát (krmivo) pro specifické (přátelské) bakterie střevní mikroflóry. Tímto mechanismem nepřímo zlepšuje zdravotní stav konzumenta. Konkrétní příklady prebiotik jsou oligofruktóza nebo inulin.

• Synbiotika – představují produkty, které obsahují jak probiotika, tak současně také prebiotika. Velmi důležitý je jejich takzvaně synergický efekt – to znamená, že se jejich účinky vzájemně podporují a zesilují. Klasickým příkladem synbiotika může být jogurt s bifidobakteriemi a oligofruktózou.

• Parabiotika – jedná se o inaktivované (usmrcené, neaktivní) mikroorganismy nebo buněčné frakce, které mají imunomodulační účinek – podporují přirozenou funkci imunitního systému.

• Antibiotika – látky, produkované bakteriemi a houbami nebo syntetické, které inhibují růst nebo usmrcují mikroorganismy. Jejich působení však není selektivní, takže účinkují stejně na patogenní i prospěšné mikroorgamismy – může dojít k narušení střevní mikroflóry v období léčby antibiotiky.

 

--- konec článku ---