Kotvičník zemní – „zelená viagra“

Základní informace

Kotvičník zemní, latinsky Tribulus terrestris, je jednoletá poléhavá bylina, která se od nepaměti používá v tradičním léčitelství pro své mnohostranné účinky na naše zdraví. Původ jejího využívání sahá až do tradičního čínského léčitelství a indické ajurvédské medicíny. Rostlina obsahuje celou řadu biologicky aktivních látek se synergickým účinkem na lidský organismus. Drogou, která se využívá ve farmacii, medicíně a potravinářství jsou především plody a kořeny, ale běžně se zpracovává celá rostlina.  

Nejčastějším využitím kotvičníku je sportovní a stimulační výživa. Jedná se totiž o jeden z nejúčinnějších povolených stimulantů ve sportu. Všeobecný účinek kotvičníku je založen na stimulaci tvorby luteinizačního hormonu, který zvyšuje tvorbu testosteronu. Výsledkem působení na úrovni celého organismu je zejména podpora nárůstu svalové hmoty, stimulace vytrvalosti a fyzického výkonu a zlepšení regenerace organismu. Účinků kotvičníku je však celá řada a jistě je ocení nejen vrcholoví sportovci.

Funkce v organismu člověka

Díky unikátnímu obsahu aktivních látek nám může kotvičník poskytnout celé spektrum zajímavých účinků na náš organismus. V současnosti již probíhá mnoho výzkumů, které se věnují mechanismu působení a účinkům kotvičníku. Většina z nich jen potvrzuje účinky, které jsou staletími ověřené a vyzkoušené. Do budoucna je ještě nutné provést řadu výzkumů a studií, abychom mohli objasnit, jak přesně kotvičník působí a co vše dokáže ovlivnit. Nyní si pojďme vysvětlit, co doposud o účincích kotvičníku víme.

Nejznámějšími obsaženými aktivními látkami jsou saponiny – především protodioscin.  Vzhledem k tomu, že plody kotvičníku obsahují nejvyšší koncentrace účinných látek, tato část má také nejvyšší potenciál účinků. 

Kotvičník je pravděpodobně nejznámější díky účinkům na pohlavní a hormonální systém – podporuje udržování zdravé funkce pohlavních orgánů a stimuluje správnou sekreci pohlavních hormonů, což má obrovský význam pro správnou funkci celého organismu. Jeden z mechanizmů účinku kotvičníku na pohlavní a hormonální systém je stimulace tvorby luteinizačního hormonu. Tento hormon působí u mužů i u žen a je vytvářen v mozku (adenohypofýze – předním laloku hypofýzy). U žen tento hormon podporuje produkci estrogenů a progesteronu ve vaječnících a způsobuje ovulaci. U mužů působí na Leydigovy buňky ve varlatech, které produkují testosteron. Výsledkem působení na úrovni celého organismu je zejména podpora nárůstu svalové hmoty, stimulace vytrvalosti a fyzického výkonu a zlepšení regenerace organismu (zejména u mužů). U žen dochází zejména k podpoře vyrovnaného cyklu a eliminaci negativních změn, které jsou vyvolány hormonálními změnami.

Díky působení na hormonální systém u obou pohlaví je kotvičník velmi vyhledávaný a žádaný přírodní prostředek na podporu libida a sexuální aktivity. Vedle těchto účinků existuje také hypotéza o podpoře tvorby spermií u mužů a vajíček u žen. V současnosti ovšem ještě bohužel nemáme dostatek důkazů pro to, abychom mohli tuto hypotézu se 100% platností potvrdit. Kotvičník se mimo jiné doporučuje také při sexuálních problémech, jako je například erektilní dysfunkce.

Kotvičník také ovlivňuje získávání energie a tělesné a svalové napětí. Za tyto účinky je zodpovědná především účinná látka prasteron, která podporuje buněčné dýchání v mitochondriích. Díky tomuto procesu se z živin získává energie, která je nezbytně nutná pro veškeré životní pochody.

V další řadě působí kotvičník jako podpora zdraví kardiovaskulárního systému – to znamená, že přispívá k přirozené funkci srdce a cév. Kotvičník podporuje optimalizaci krevního tlaku (zejména snižuje hypertenzi), snižuje zvýšený srdeční tep, optimalizuje vysokou hladinu cholesterolu a působí proti chudokrevnosti. Dále napomáhá ke správnému srážení krve a má detoxikační a čistící účinky na naši krev, což je v bylinářství poměrně ojedinělé. V neposlední řadě kotvičník podporuje správné fungování našeho imunitního systému, posiluje naši přirozenou obranyschopnost, stimuluje fungování dýchacího a nervového systému a podporuje zdraví močové soustavy. Celá rostlina kotvičníku také pozitivně ovlivňuje zdraví naší pokožky, přispívá k ústní hygieně a zdraví dásní.

Všeobecně známé účinky kotvičníku na naše zdraví:

• obnovuje životní elán a vitalitu,
• dodává energii,
• stimuluje svalový a tělesný tonus,
• podporuje hormonální rovnováhu,
• stimuluje normální funkci pohlavních orgánů,
• stimuluje libido,
• podporuje redukci hmotnosti (hubnutí),
• stimuluje růst svalové hmoty,
• snižuje hladinu cholesterolu,
• upravuje krevní tlak,
• podporuje psychickou pohodu v období menopauzy,
• potlačuje nespavost, změny nálad a podrážděnost,
• eliminuje návaly horka v období klimakteria,
• podporuje zdraví srdce a cév – kardiovaskulární systém,
• napomáhá čištění krve,
• podporuje funkci imunitního systému a přirozenou obranyschopnost organismu,
• podporuje nervovou soustavu.

Obsažené účinné látky:

• fytosteroly,
• saponiny – spirostanolové a furostanolové,
• alkaloidy – harman a harmin,
• bioflavonoidy,
• glykosidy,
• třísloviny,
• pryskyřice,
• mastné kyseliny,
• minerální látky,
• vitaminy.

Zdroj: www.youtube.com

Historie

Kotvičník byl dobře znám v lidovém léčitelství již před tisíci lety, například ve staré Číně nebo Mezopotámii. Jeho původ je pravděpodobně v Indii, kde se přirozeně vyskytoval a pěstuje se tam pro komerční účely dodnes. I v historii byl kotvičník nejznámější pro své afrodiziakální účinky. Na tyto účinky tamější obyvatelé přišli zcela náhodou – a to pozorováním horských koz. Tato zvířata spásala kotvičník společně s ostatními rostlinami, které zde přirozeně rostly. Lidé odpozorovali, že u těchto samců se velmi často vyskytoval neukojitelný sexuální apetit a byli schopni se spářit s desítkami samic. Indičtí pastevci se rozhodli vyzkoušet účinky této rostliny také na sobě a účinky byli velmi překvapeni a nadšeni.

Odvar z různých částí rostlin se v historii používal k podpoře činnosti jater a posílení vyhasínajícího zájmu o sexuální život. Jeho účinky byly známy i ve starověkém Řecku, kde se používal jako takzvaný stimulátor dobré nálady, diuretikum a tonikum. Velmi rozšířené bylo používání kotvičníku také v tradiční čínské medicíně. Oblast jeho použití byla různorodá – prevence onkologických onemocnění, podpora zdraví jater, ledvin a kardiovaskulárního systému a v neposlední řadě také stimulace sexuálních funkcí.

Objevení účinných látek – fytosterolů v kotvičníku proběhlo v komunistickém Bulharsku okolo roku 1980. Výzkumem účinných látek v kotvičníku se zabývala především Bulharská vojenská lékařská akademie s pozdější spoluprácí s farmakologickou sekcí Bulharské akademie věd. Západní odborná veřejnost se s těmito studiemi seznámila až po roce 1989 a uznala tyto výsledky za unikátní vědeckou práci. Odtud pochází nepravdivá teorie o bulharském tribulusu – i v současnosti se můžeme setkat se celou řadou nepravdivých informačních zdrojů, které vyzdvihují kvalitu a účinky bulharské suroviny nad ostatní. Tyto informace nejsou založeny na podložených vědeckých výzkumech a jedná se pouze o marketingové tahy výrobců doplňků stravy.  

V současnosti je kotvičník velmi oblíbeným doplňkem stravy na celém světě a využívají ho především sportovci pro podporu růstu svalové hmoty, ale i muži a ženy středního i vyššího věku například pro podporu dobré nálady nebo posílení libida a sexuálních funkcí.

Doporučený denní příjem

Kotvičník zemní se všeobecně hodnotí jako zcela bezpečná a zdraví prospěšná léčivá bylina. Samozřejmě za předpokladu, že se konzumuje dle doporučeného dávkování výrobce a jen pro určené populační skupiny. Vzhledem k nedostatku vědecky podložených důkazů o bezpečnosti se užívání kotvičníku nedoporučuje dětem, těhotným a kojícím ženám. Nejvyšší přípustné množství kotvičníku (sušené nati nebo plodů) v denní dávce je podle aktuálně platné legislativy stanoveno na 2000 mg.

Budete-li chtít užívat kotvičník v podobě doplňků stravy, na trhu je k dispozici široká škála výrobků - jedná se zejména o kapsle, tobolky, tablety nebo prášky. Při výběru přípravků se prosím vždy zaměřujte na kvalitní suroviny i zpracování a vybírejte si přípravky ideálně v lékárnách, kvalitních prodejnách se zdravou výživou, bylinářstvích nebo od renomovaných výrobců na internetových obchodech. Pokud užíváte kotvičník ve formě doplňků stravy, vždy se řiďte doporučeným dávkování dle výrobce. Doporučené dávkování jednotlivých výrobků se může lišit dle složení přípravku. Přesné dávkování se vždy odvíjí od konkrétního složení přípravku, zdravotních potíží, aktuálním fyzickém i psychickém stavu a podobně.

Všeobecně doporučované denní dávkování je většinou 500 až 1500 mg – v závislosti na tělesné hmotnosti, pohlaví, fyzickém stavu a podobně. Někteří závodní sportovci však užívají i dávky kolem 5 gramů denně. Většinou se doporučuje denní dávku rozdělit do 2–3 dávek – například ráno a večer (případně ještě v poledne). Užívejte nejlépe společně s jídlem, abyste předešli případnému podráždění žaludku. Při nákupu doplňků stravy s tribulem doporučujeme se vždy zaměřit na obsah účinných látek – saponinů a protodioscinu. Kvalitní přípravky budou mít jistě na etiketě jasně a srozumitelně tyto údaje uvedeny. Extrakty z kotvičníku jsou běžně standardizovány na obsah 40–90 % saponinů. 

Pokud zvolíte cestu využívání celých plodů nebo natě, můžeme si doma připravit chutný odvar (čaj). Optimální dávka jsou 2 čajové lžičky celých sušených plodů nebo nati na 250 ml horké vody. Směs je důležité přivést k varu a povařit ještě asi 30 minut. Tímto postupem dosáhneme nejlepších výsledků v účinnosti připraveného odvaru. Popíjíme průběžně celý den nebo půl dávky ráno a zbytek dávky večer.  

Původ, výskyt a pěstování

Původní oblast výskytu kotvičníku je pravděpodobně v oblasti Číny nebo Japonska, ale přesnou oblast bohužel se 100% jistotou neznáme. Tato teorie o původním místu výskytu kotvičníku je odvozena z prvních písemných zmínek o jeho využívání v tradiční čínské a indické medicíně.

V současnosti je již kotvičník rozšířený téměř po celém světě a není problém na něj narazit ve volné přírodě, především v plané formě. Vyskytuje se především v Evropě, Asii, Africe, ale i v Austrálii. Vyhovují mu především polosuché, spíše písčité půdy a teplé a slunné stanoviště. Nejčastěji ho můžeme nalézt podél cest, na rumištích, v zahradách nebo na okrajích luk a pastvin. Pro potravinářské a farmaceutické účely se kotvičník v současnosti pěstuje v obrovských pěstírnách s cíleným přísunem živin, vody i světla. Zde se následně zpracovává a distribuuje pro další využití.

Pěstování kotvičníku je velmi nenáročné a zvládne ho každý, ať už doma na zahrádce, na balkóně nebo na okenním parapetu. Můžete použít koupené sazenice nebo předklíčená semínka. Doporučuje se použít propustnější písčitou půdu, a pokud chcete kotvičník pěstovat na zahrádce, zvolte raději sušší a slunečné stanoviště. Velmi vhodné je pěstování kotvičníku i v truhlících na balkóně. Kotvičníku vyhovuje pouze mírná zálivka a naopak nesnáší přelití nebo dlouhodobé stání ve vodě. Pěstuje se většinou od konce března do konce září. Celou bylinku můžeme sklízet několikrát během sezóny, vždy v době květu nebo na začátku tvorby plodu.

Toxicita

Všeobecně se kotvičník považuje za bezpečnou bylinu, která nemá žádné negativní vedlejší účinky, pokud je užívání dle doporučení výrobce. Pokud užíváte kotvičník ve formě doplňku stravy, dodržujte vždy doporučené dávkování dle výrobce. Doporučujeme nakupovat jen kvalitní produkty v lékárnách, prodejnách zdravé výživy nebo od spolehlivých a ověřených výrobců. Kontraindikace nebo interakce s jinými léčivy nebo doplňky stravy nebyly dosud objeveny.

V ojedinělých případech může konzumace na lačno způsobit žaludeční potíže. Proto se většinou doporučuje užívání kotvičníku (ve formě tablety nebo kapsle) nejraději po jídle nebo společně s jídlem.

Ve výjimečných případech se může po konzumaci kotvičníku vyskytnout alergická reakce. V tomto případě přestaňte potravinu nebo doplněk stravy okamžitě konzumovat a vyhledejte lékařskou pomoc. U citlivých jedinců se po užívání kotvičníku může v ojedinělých případech vyskytnout fotosenzibilizace – to znamená, že po vystavení slunci může vzniknout kožní reakce (v podobě vyrážky, ekzému nebo pigmentových skvrn).

Vzhledem k obsahovým účinným látkám, se kotvičník nedoporučuje pro:

• těhotné a kojící ženy,
• děti do 18 let,
• osoby s poruchou hormonálního systému,
• pacienty se zvětšenou prostatou nebo s rakovinou prostaty (kotvičník může na tyto potíže působit negativně),
• pacienty, kteří užívají léky na srdce a krevní tlak (kotvičník může zvyšovat účinky beta-blokátorů, digoxinu, blokátorů vápníkového kanálu nebo diuretik).

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro kotvičník zemní používat následující tvrzení:

Kotvičník zemní (Tribulus terrestris L.) podporuje:

• pohlavní orgány a hormonální aktivitu,
• normální funkci močové soustavy,
• zdraví úst a dásní,
• normální stav pokožky.

Kotvičník zemní PLOD (Tribulus terrestris L.) podporuje:

• tělový a svalový tonus,
• energii,
• normální činnost kardiovaskulárního systému,
• proces srážení krve,
• čištění krve,
• normální funkci imunitního systému a přirozenou obranyschopnost organismu,
• normální činnost nervové soustavy,
• normální funkci dýchacího systému,
• normální funkci močové soustavy,
• normální funkci reprodukčního systému.

Zajímavosti

• Jistě jste se někdy setkali s pojmem „Bulharský tribulus“. A s největší pravděpodobností jste o něm slyšeli, že je to ta nejlepší a nejúčinnější surovina. Tato teorie vznikla z historických údajů, kdy k objevení účinných látek a intenzivnímu studiu tribulu došlo právě v Bulharsku. S kvalitou a účinností suroviny to však nemá nic společného. Kvalitu můžeme hodnotit podle obsahu účinných látek – saponinů nebo protodioscinu, nikoli podle původu. Informační šum ohledně účinnosti bulharského tribulu je pravděpodobně jen marketingový tah výrobců doplňků stravy. 
• České lidové názvy pro kotvičník jsou bylinná viagra, zelená viagra, trojhrotník, zemní hvězdička nebo zázračný kotvičník.
• Latinské jméno „tribulus“ pravděpodobně pochází z řečtiny a je odvozeno od dvou slov – „tri“ a „belos“ – což v překladu znamená „tři“ a „jehla“ nebo „hrot“. Původně se slovem „tribolos“ označoval plod kotvice plovoucí (Trapa natans) nebo vodního kaštanu, pro svůj charakteristický tvar. Velmi podobné onačení se však ujalo i pro kotvičník. Zřejmě podle podobnosti s plody kotvice vznikl i český název kotvičník.
• Ve středověku slovo „tribolos“ nebo „tribulus“ označovalo i zbraň, kterou česky označujeme jako nášlapný ježek. V angličtině se označuje jako „caltrop“ z čehož vznikl i jeden současný anglický název pro kotvičník („Land Caltrops“).

 

--- konec článku ---