Maka – vhodná pro muže i ženy

Základní informace

Řeřicha peruánská, latinsky Lepidium meyenii, je dvouletá bylina z čeledi brukvovité a rodu řeřicha. Tato léčivá rostlina je známá pod českým názvem „maka“, ale někdy se můžeme setkat také s označením „peruánský ženšen“, i když botanicky spolu tyto dvě rostliny nemají nic společného. Jedná se o jednu z vůbec nejstarších, nejvýše přirozeně rostoucích a nejvýše pěstovaných rostlin na světě. Přirozeně se vyskytuje v peruánských Andách v nadmořských výškách kolem 3500 až 4500 metrů nad mořem. Využívají se především její bulvy, které nejsou velké, ale na druhou stranu obsahují celou řadu aktivní makro i mikronutrientů. Bulvy jsou tradiční součástí stravy domorodých obyvatel Peru a z historie víme, že byly tradičně využívány i jako oblíbený léčebný prostředek. Je možné je konzumovat čerstvé, vařené nebo pečené nebo se mohou nastrouhat a usušit a poté je možné jejich skladování až po dobu několika let, aniž by ztrácely své účinné látky. V jižní Americe se z maky vyrábí také tradiční kvašený nápoj „maca chica“.

Podle tradiční medicíny i nejnovějších moderních výzkumů můžeme maku hodnotit jako léčivou rostlinu se zajímavým potenciálem pro naše zdraví. Maka se označuje jako přírodní adaptogen - rostlinný produkt nebo látka, která zvyšuje odolnost organismu proti stresovým situacím. Mezi všeobecně nejznámější účinky maky patří její pozitivní vliv na sexuální zdraví, udržení libida u mužů i u žen a podporu při hormonálních problémech (nepravidelná menstruace, menopauza nebo andropauza).

Automatický překlad do češtiny k dipozici (návod pro nastavení)
Zdroj: www.youtube.com

Funkce v organismu člověka

Využívanou částí celé rostliny je její bulva, která tvarem připomíná malou řepu o průměru asi 2-8 cm. V ní je uloženo velké množství zakoncentrovaných živin. Jedná se například o celou řadu vitaminů – C, B1, B2, B6, A a E a minerálních látek – železo, vápník, měď, zinek, hořčík, draslík a jód. Velmi důležitý je vysoký obsah proteinů, včetně řady esenciálních aminokyselin, asi 60 % sacharidů s vysokým podílem vlákniny a široké zastoupení mastných kyselin (kyselina linolenová, palmitová, laurová a stearová). Z hlediska pozitivních účinků na lidské zdraví hraje hlavní roli pravděpodobně obsah fytonutrientů. Jedná se o fytosteroly (kampesterol, stigmasterol a beta-sitosterol), třísloviny, saponiny, terpenoidy, biologicky aktivní aromatické isothiokyanáty (benzyl isothiokyanát nebo p-methoxybenzyl isothiokyanát) a alkaloidy (macain I-IV).

Podle tradičního využívání kořene indiánskými léčiteli víme, že maka má široké spektrum účinků na lidský organismus. Mnoho z nich bylo potvrzeno také nejmodernějšími studiemi. Komplexní spektrum obsažených živin vytváří z bulvy řeřichy peruánské plnohodnotnou potravinu a účinný doplněk stravy. 

Celkově pozitivní účinky na lidský organismus (např. podpora přirozené funkce imunitního systému, zvyšování vitality a energie, regenerace organismu) se označují jako adaptogenní. Všeobecně můžeme adaptogeny charakterizovat jako rostlinné produkty nebo látky, které zvyšují odolnost organismu proti stresovým situacím (jako je např. zranění, úzkost, tělesná únava, stres, psychicky náročné situace). Jinak řečeno adaptogeny zlepšují schopnost organismu odolávat změněným podmínkám – adaptovat se na mě, přizpůsobit se jim. Odkud pochází také jejich název. Jinými slovy se označují jako biostimulátory, harmonizátory, tonika, omlazující rostliny nebo rostliny nesmrtelnosti.

Ruský vědec Nikolaj Lazarev vytvořil již v roce 1947 tři hlavní kritéria, podle kterých se posuzuje, zda rostlina patří mezi adaptogeny:

1. Konzumace rostliny nebo jejího extraktu musí mít minimální nepříznivé působení na fyziologické funkce organismu (vedlejší nepříznivé účinky)
2. Konzumace rostliny nebo jejího extraktu musí zvyšovat odolnost organismu proti nepříznivým vlivům a mechanismus jejího působení je nespecifický a probíhá prostřednictvím široké škály fyzikálních, chemických a biochemických faktorů
3. Celkově musí mít konzumace rostliny nebo jejího extraktu normalizující účinek na lidský organismus, který zlepšuje všechny stavy a nezhoršuje žádný z nich. Uvádí se, že agaptogenní rostliny jsou jedinečné ve své schopnosti udržovat hormonální rovnováhu organismu, podporovat normální funkci imunitního systému a udržovat optimální homeostázu organismu, která je nezbytně nutná pro správné fungování celého organismu (homeostáza je stabilní vnitřní prostředí našeho organismu).

Mnoho adaptogenních rostlin se tradičně využívalo již v tradiční čínské medicíně nebo indické ajurvédě. Kromě maky, jsou příkladem známých adaptogenů ženšen, klanopraška čínská, rozchodnice růžová, bazalka posvátná nebo příjemná, lékořice lysá, kustovnice čínská, rdesno mnohokvěté, vitánie snodárná, pazvonek chloupkatý nebo pseudostelárie různolistá.

Za stimulační účinky této rostliny je zodpovědný především obsah výše zmíněných alkaloidů – macain I-IV. Nejznámější účinky maky – afrodiziakální – jsou připisovány především biologicky aktivním aromatickým isothiokyanátům (benzyl isothiokyanát nebo p-methoxybenzyl isothiokyanát). Celkově působí maka na regulaci hormonálního systému, podporuje sexuální libido u mužů i žen, využívá se při léčbě mužské impotence a ženské frigiditě a podporuje léčbu neplodnosti (zvyšuje počet a vitalitu spermií). Pravidelné užívání maky má vliv na udržení dobré psychické i fyzické kondice, podporuje přirozenou funkci imunitního systému, zmírňuje příznaky stárnutí, dodává vitalitu a energii a snižuje pocity úzkosti a stresu. Velmi oblíbená je maka také mezi sportovci – díky obsahu přírodních sterolů (sitosterol, kampesterol, ergosterol, brassikasterol) je možné využití maky jako alternativu k steroidním anabolikům a navíc zvyšuje sílu a vytrvalost a podporuje spalování tuků. 

Zdroj: www.youtube.com

Historie

Maka byla od pradávna využívána jako běžná součást stravy původních obyvatel peruánských And, kde se přirozeně vyskytovala. Využívali jí především k dodání energie, posílení organismu, zvyšování odolnosti proti chladu, náhlým změnám počasí i nedostatku kyslíku, který souvisel s vysokou nadmořskou výškou. Maka byla s oblibou využívána jako prostředek ke zvýšení fyzického výkonu i duševní kondice. Hovoří o tom stará indiánská legenda.

Dle prastaré legendy je bulva maky darem od boha Virakoči. Ten ji přinesl kmenům, které žili v extrémně nepříznivých podmínkách, a měla jim zaručit dostatečnou výživu a přísun cenných složek, které jim dopomohou k pevnému zdraví a dlouhověkosti. Ale bůh Virakoči neskončil jen u pevného zdraví a dlouhověkosti, ale obohatil svůj dar ještě dodáním speciálních složek pro sílu a vitalitu k plození potomků a zachování rodu. 

Postupem času se maka stávala stále více a více oblíbenou, tím také stoupala její cena a postupně se stala potravinou, která byla určena jen pro vyšší vrstvy společnosti. Díky její vzrůstající oblíbenosti se stala významným obchodním artiklem a stala se důležitým zdrojem příjmů především pro obyvatele vysokých poloh And.  
Z oficiálních záznamů je známo, že první písemná zmínka o rostlině maca – konkrétně druhu Lepidium meyenii – pochází z roku 1843 a byla sepsána botanikem Gerhardem Walpesrem. 

Doporučený denní příjem

Dnes již není příliš tradiční využití maky jako součásti běžné kuchyně, tak jak tomu bylo u našich předků, zejména v jižní Americe. Na druhou stranu, po surovině z maky je obrovská poptávka a hojně se využívá ke zpracování ve farmacii i potravinářství. Maku je možné dostat především ve formě kapslí, tablet, tobolek nebo prášku. Důležité je zajímat se o kvalitu použité suroviny i formu zpracování, doporučuje se zaměřit se na kvalitní produkty od ověřených výrobců, které je možné zakoupit v lékárnách, bylinářstvích nebo ověřených prodejnách se zdravou výživou. Je důležité vždy se řídit doporučeným dávkováním dle výrobce.

V rámci České republiky se maka nepěstuje, ale dováží se surovina, která se následně zpracovává. Většinou je dovážena maka ve formě prášku, který je vyroben z pražených bulev, které jsou následně rozemlety. Je možné se setkat také se surovinou, která se označuje jako gelatinizovaná maka. Jedná se o velmi kvalitní formu zpracování maky. Zpracování probíhá většinou při vysokém tlaku a teplotě, dochází ke snížení obsahu škrobů a výrazně se zvyšuje využitelnost aktivních látek. Díky této úpravě je maka lépe vstřebatelná do našeho organismu. Vhodná je zejména pro osoby s citlivým zažívacím traktem.

Při konzumaci sušeného prášku je všeobecně doporučovaná dávka, dle současných vědeckých poznatků, asi 1 čajová lžička denně pro dospělé. Obvyklý způsob použití je 1 čajová lžička (asi 5–7 g) sušeného prášku maky, kterou rozmícháme v menším množství čaje, mléka, vody nebo ovocné šťávy a vypijeme během jídla. Ideálně se doporučuje užívat maku při snídani. Doporučená dávka pro děti od 3 do 12 let je ½ čajové lžičky denně. V případě pochybností o bezpečnosti podávání maky dětem konzultujte dávkování s ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Původ, výskyt a pěstování

Jak již bylo zmíněno, maka pochází z peruánských And. Jsou zde velmi extrémní nehostinné podmínky s velmi intenzivním slunečním zářením, ostrými větry, silnými mrazy a nevýživnou kamenitou půdou. Prastará léčivá rostlina se po tisíciletí své přirozené existence plně přizpůsobila i tak nepříznivým podmínkám. Dle odhadů proběhla domestikace maky asi před 2 000 lety kmenem Inků. Ale archeologické nálezy primitivních kultur napovídají, že využití maky pro zemědělství začalo již mnohem dříve – asi kolem roku 1600 před naším letopočtem. 

Dle současných informací víme, že v devadesátých letech 20. století se maka pěstovala pro komerční účely na ploše asi 40 hektarů. Ale vzhledem ke stále stoupající poptávce se v roce 2000 pěstovala na více jak 1200 hektarech. Její obliba i poptávka po kvalitní surovině pro potravinářské i farmaceutické využití stále celosvětově stoupá.

Řeřicha peruánská je dvouletá bylina, která je plně adaptovaná na nepříznivé vysokohorské podmínky, kde dobře roste a je schopna bez problémů i přezimovat. Během prvního roku, který se nazývá vegetativní, během 8 až 9 měsíců vyklíčí a vytvoří listovou růžici i bulvu. Ve druhém roce, který se označuje jako reprodukční, vyrostou květy, rozkvetou a dozrají semena. Zajímavostí je, že vývoj maky není ovlivňován délkou dne. 

Díky dlouholeté adaptaci je rostlina plně zvyklá na drsné klimatické podmínky – prudký vítr, mrazivé období, velmi intenzivní sluneční svit, kamenité nebo písčité půdy, které mají kyselé pH (pod 5) a jsou chudé na živiny. Zajímavé je, že díky adaptaci na toto prostředí je její růst v jiných lokalitách, které mají všeobecně příznivější klimatické podmínky, paradoxně pomalejší. Optimální teplota pro její růst je 10 až 22 °C a je odolná až proti mrazu okolo mínus 20 °C. 

Nadzemní část rostliny je tvořena lisovou růžicí s redukovaným hlavním stonkem. Ve spodní části má stonek zdužnatělou bulvu, která je spojena se ztlustlým kořenem s mnoha postranními kořínky. Bulva je kuželovitý skladovací orgán živin, který má hruškovitý tvar a velikost asi 10–14 cm do délky a 3–5 cm do šířky. Bulva nám může svým tvarem připomínat řepu. Existuje několik botanických odrůd maky, které se navzájem liší zbarvením bulvy. Typická barva je bílá, žlutá, šedá, bílo-růžová nebo bílo-žlutá, ale mohou být až červené, fialové nebo dokonce černé. Květy jsou bílo-krémové barvy a jsou velké jen asi 2 mm. Plody mají tvar malých lusků a obsahují malá, oválná a velice lehká semena. 

Maka se rozmnožuje výhradně ze semen, která nejsou dormantní a vyklíčí při teplotě 25 °C asi za týden. Výsev se doporučuje na konci zimy nebo začátkem jara, kdy končí mrazy a začíná období dešťů. Semena se většinou smíchají s pískem a vysejí. Během osmi až devíti měsíců narostou listy i bulvy. Rostliny, které jsou určeny ke konzumaci, se sklízejí v květnu až červenci. Rostliny, které nejsou sklizeny a zůstávají v půdě, vytvoří z přízemní růžice listů krátkou lodyhu s květy, které rozkvétají v říjnu až listopadu. V průběhu zimy listy na rostlině uschnou a dozrají šešule se semeny. Tyto semena je možné použít pro výsev v další vegetační sezoně. 

Toxicita

Všeobecně můžeme říci, že dle současných vědeckých výzkumů, je dlouhodobé užívání maky bezpečné. Při dodržování doporučeného dávkování dle výrobce doplňku stravy nejsou známy žádné vedlejší negativní účinky na naše zdraví. Vzhledem k tomu, že se jedná o surovinu nebo doplněk stravy přírodního charakteru, pokud je užíván v rozumném množství, dle doporučení výrobce, pravděpodobnost výskytu negativních účinků na organismus je velmi nízká. Maka se nedoporučuje dětem do 3 let, těhotným a kojícím ženám a osobám, které trpí potravinovou alergií na maku nebo některou složku, kterou tato potravina obsahuje. Dle nejnovějších poznatků nejsou známy žádné kontraindikace.

Pro efektivnější vstřebatelnost maky a lepší využitelnost v organismu se doporučuje užívání maky v gelatinizované formě. Díky této úpravě není maka tak dráždivá pro trávicí trakt, a proto je doporučována zejména pro osoby s citlivým zažívacím traktem.

Pokud se při užívání maky vyskytnou neobvyklé zdravotní potíže (bolesti hlavy, gastrointestinální potíže – průjem, zácpa, bolesti břicha apod.), snižte dávkování nebo přestaňte přípravek užívat. Pokud Vaše neobvyklé zdravotní potíže samovolně neodezní za 2-3 dny, poraďte se prosím se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro maku používat následující tvrzení.

Maka peruánská (Lepidium meyenii) podporuje:

• plodnost,
• sexualitu,
• hormonální systém – ako zdroj fytoestrogenu podporuje menopauzální komfort a podporuje lepší průběh klimakteria,
• fyzické a duševní zdraví,
• vytrvalost a vitalitu.

Zajímavosti

Název této rostliny zní v jazyku peruánských domorodců „Ma-ca“ a v překladu znamená „z výšin pocházející dobrá strava, která posiluje“. 
Užívání prášku ze sušeného kořene Maky je schváleno a uznáno WHO (Světová zdravotnická organizace) a využívá ji také americká NASA, která ji zařadila jako součást stravy kosmonautů. 

Sušený prášek z kořene Maky lze využít i v gastronomii a potravinářství. Prášek lze přidávat do nápojů, pečiva, salátů, pudingů, kaší, koktejlů a dalších potravin. Tímto způsobem lze zvýšit výživovou hodnotu naší stravy.

 

--- konec článku ---