Zelený čaj – přírodní zdroj antioxidantů v každém šálku

Základní informace

Čajovník čínský (Camellia sinensis) je stálezelená kulturní rostlina, která patří do čeledi čajovníkovité (Theaceae) a rodu čajovník (Camellia). Mezi další druhy v čeledi čajovníkovité patří například kamélie. Drogou čajovníku čínského jsou listy. Z jedné rostliny je možno vyrobit několik možných výsledných produktů – bílý čaj, černý čaj nebo zelený čaj. Tyto druhy čajů se mezi sebou liší pouze technologií zpracování původní suroviny. Vzniklé druhy čajů vykazují velmi odlišné senzorické vlastnosti i účinky na naše zdraví.

Čaj je druhým nejčastěji konzumovaným a nejoblíbenějším nápojem na celém světě – tím prvním je voda. Většina osob čaj konzumuje jako neodmyslitelnou součást pitného režimu, ale stále vzrůstá i důležitost čaje v rámci přírodního léčitelství, zejména díky jeho antioxidačním účinkům. Bylo prokázáno, že pravidelná každodenní konzumace zeleného čaje má preventivní účinek proti vzniku některých vážných onemocnění, která jsou spjata se stárnutím organismu.

Základní typy čajů:

Z listů rostliny Camellia sinensis je možné odlišnou technologií výroby získat mnoho typů výsledného produktu:

• zelený čaj – nefermentované, sušené čajové lístky, mohou být i drcené,
• bílý čaj – lehce fermentované čajové lístky,
• žlutý čaj – dodatečně lehce fermentované lístky, čaj polooxidovaný,
• polozelený čaj = oolong – částečně fermentované čajové lístky,
• černý čaj – čajové lístky jsou dokonale fermentované, proběhla plná oxidace,
• puerh – dvakrát plně fermentované čajové lístky, 2. fermentace probíhá za přítomnosti mikroorganismů.

Funkce v organismu člověka

Zelený čaj obsahuje celou řadu biologicky aktivních látek, které synergicky působí a podporují naše zdraví. V dnešní moderní hektické a uspěchané době nám pravidelná konzumace zeleného čaje může pomoci, a to jak fyzicky, tak i psychicky. Hlavním důvodem výjimečnosti zeleného čaje a jeho blahodárných účinků na naše zdraví je způsob jeho zpracování. Na rozdíl do čaje černého, přestože pocházejí ze stejné rostliny, při výrobě zeleného čaje čajové lístky neprocházejí oxidací, a proto si zachovávají obsah aktivních látek i svou sílu. Zelený čaj v sobě obsahuje unikání kombinaci přírodních antioxidantů, společně s vitaminy, minerálními látkami, tříslovinami a dalšími biologicky aktivními látkami. 

Mezi nejdůležitější biologicky aktivní látky, které jsou obsaženy v zeleném čaji, patří antioxidanty. Jedná se o látky, které jsou pro udržení našeho zdraví nezbytně nutné. Organismus si je částečně sám syntetizuje, a částečně je musíme přijímat potravou nebo nápoji. Antioxidanty pomáhají udržovat správnou hladinu reaktivních volných radikálů v organismu, a bojují tak proti oxidačnímu stresu. Nadměrné množství volných radikálů v organismu může způsobit vznik mnoha onemocnění, zejména ze skupiny civilizačních onemocnění jako jsou rakovina, srdečně-cévní onemocnění a podobně.

Zelený čaj (stejně jako černý a jakýkoliv jiný) má stimulující neboli povzbuzující účinky. Tyto vlastnosti jsou dány obsahem kofeinu, který se někdy v čaji nazývá tein. Kofein je přírodní látka, která se nachází v listech, plodech a bobech více než 60 druhů rostlin. Mezi ně patří i listy čajovníku čínského. Jedná se o látku, která patří mezi takzvaná stimulancia, to znamená, že stimuluje centrální nervový systém. Lidé na celém světě konzumují potraviny s obsahem kofeinu pro zlepšení pozornosti a odstranění únavy a vyčerpání. Kofein funguje jako blokátor neurotransmiteru adenosinu. Tato látka se hromadí v organismu během dne a způsobuje únavu. Díky tomu, že kofein zablokuje jeho funkci, dostaví se odstranění únavy a případně další účinky, jako jsou zlepšení nálady, zrychlení metabolismu nebo zlepšení sportovních výkonů. 

V čaji je obsaženo podstatně méně kofeinu než v kávě, ale jeho účinky jsou pro organismus příznivější. Bylo zjištěno, že kofein z čaje působí na povzbuzení organismu na delší časové období. To je pravděpodobně dáno díky komplexu dalších účinných látek v čajových lístcích. Kofein z kávy působí na organismus nárazově a způsobí větší výkyvy.  

Biologicky aktivní látky v zeleném čaji:

• katechiny – například katechin, epikatechin, gallokatechin, epigallokatechin a epigallokatechin-3-gallát (EGCG – zastoupen v nejvyšším množství),
• polyfenoly – antioxidační účinky (likvidace nebezpečných volných radikálů),
• kofein, teobromin a theofyllin – látky s povzbuzujícími účinky,
• theobromin,
• bílkoviny,
• minerální látky – draslík, vápník, hořčík, fluoridy, zinek, fosfor, mangan a měď,
• chlorofyl – zelené barvivo s antioxidačními účinky,
• sacharidy a polysacharidy,
• vitaminy – vitamin E, vitamin C, beta karoten, vitamin B1 a B2,
• aminokyseliny – například theanin,
• třísloviny,
• pektiny,
• saponiny.

Všeobecně známé účinky čaje:

• stimulace centrálního nervového systému – povzbuzující účinek,
• odstranění únavy a vyčerpání,
• antioxidační účinky,
• zlepšení pozornosti,
• zlepšení nálady,
• zlepšení sportovních výkonů,
• zrychlení metabolismu,
• zpomalení procesu stárnutí buněk,
• podpa snižování vysokého krevního tlaku,
• podpora hubnutí,
• regulace hladiny cholesterolu,
• antibakteriální a desinfekční účinky,
• podpora imunitní systém,
• eliminace zápachu z úst, prevence zubního kazu,
• zlepšení stavu vlasů a vlasové pokožky,
• podprora při léčbě kašle a dalších onemocnění dýchacích cest,
• preventivní účinky na srdečně-cévní onemocnění,
• léčba průjmu.

Historie

K samotnému vzniku čaje jako nápoje se váží dvě legendy. První z nich pochází jak jinak než z Číny a vypráví nám o císaři Shen Nungovi, který žil v letech 2737–2697 př. n. l. Císař velmi dbal na udržení pevného zdraví, a proto pil pouze čistou vodu, která musela být převařená. Jednou náhodně do misky s vodou vítr zavál několik čajových lístků, voda se zabarvila do zlatohněda a šťastnou náhodnou vznikl chutný nápoj. Císař jej ochutnal a zjistil, že je velmi chutný a osvěžující. Od toho dne pil tento nápoj každý den a velmi rychle si ho oblíbil.

Druhá legenda se odehrává v Japonsku. První hlasatel buddhismu, svatý Bodhidharma (495 n. l.), meditoval dlouhé hodiny a dny, aniž by usnul. Jednoho dne jej únava přeci jen přemohla a buddhistický mnich usnul. Po probuzení byl na sebe velmi nahněván, že nedokázal meditovat beze spánku. Ze zlosti si odřízl obě oční víčka a zahodil je na zem. Legenda vypráví, že z těchto víček zanedlouho vyrostly dvě rostliny. Mnich je později ochutnal a zjistil, že právě ony mu dodaly potřebou sílu a vitalitu. Od té doby nápoj, který připravovali z těchto kouzelných lístků, používali mniši k tomu, aby zvládli dlouhé a náročné meditace a nepotřebovali spánek.

Historie využívání čajovníku čínského ve výživě člověka i jako léčebného prostředku je dlouhá již nejméně 3000 let. Tato tradice pochází z jihovýchodní Asie, odkud se dochovalo mnoho legend a příběhů o objevení rostliny, která poskytuje obdivuhodný nápoj se zajímavými účinky na lidské zdraví. V dávných dobách byl v Číně využíván čaj k léčbě bolestí hlavy, průjmů, úplavice, nachlazení, kašle, astmatu a dalších onemocnění dýchacích cest. Číňané používali čaj také jako prostředek snižující hladinu tuku a doporučovali jej pít k tučným pokrmům.

Ze 7. až 10. století se z oblasti Číny dochovalo několik písemných záznamů o rostlině čajovníku a jeho využívání. Jedním z prvních ucelených spisů byla Klasická kniha o čaji mistra Lu Jü, která pochází z Číny z dynastie Tchang. Poměrně rychle se oblíbenost čaje rozmáhala nejen v Číně. Pro jeho výjimečnou chuť i blahodárné účinky na lidské zdraví si jej oblíbili postupně na celém světě.

V 8. století se čaj stal velmi oblíbeným nápojem v Indii a Indonésii. Kolem roku 1600 byl čaj přivezen do Holandska a dále se jeho využívání rozšířilo do Anglie i dalších částí Evropy. Černý čaj se rychle stal nejoblíbenějším nápojem anglické vyšší společnosti a pil se zejména za účelem povzbuzení kolem 4. hodiny odpoledne. Tento čas se někdy dodnes označuje jako „doba na čaj“ (tea time).

Postupem času rostla obliba čaje pro jeho výbornou chuť i pozitivní účinky na lidský organismus nejen v Číně. Čaj se velmi brzy stal významným obchodním artiklem a dodnes je, po vodě, druhým nejoblíbenějším a nejužívanějším nápojem na celém světě. Společně se vzrůstajícím zájmem o čaj se rozšiřovaly také místa, kde byl čajovník čínský pěstován. V současnosti se čajovník pěstuje převážně v Číně, Japonsku, Indii, Indonésii, Vietnamu, v oblasti Kavkazu, na Cejlonu a Tchai Wanu, na Jávě, Sumatře, ale také v jižní Africe nebo také v Evropě – v oblasti Gruzie a na Azorech.

Číňané nazývali černý čaj „pek-ho“ a Britové převzali název „pekoe“. Celosvětově užívaný název „tea“ vznikl z řeckého slova „thea“, což znamená „bohyně“. Z tohoto jasně vidíme, jak byl čaj považovaným obchodním artiklem.

Poptávka Angličanů po čaji podnítila kolonizaci Indie, Srí Lanky, dříve nazývané Cejlon, a Hongkongu. V 18. století byl čaj zcela samozřejmou součástí britského života. Ohrožení svých čajových zásob Angličané netolerovali nikde na světě. V roce 1773 britský parlament uvalil daň na čaj, který byl dovážen do kolonií Severní Ameriky. Proti tomu se vzbouřili místní milovníci čaje v Massachusetts. V bostonském přístavu došlo k útoku na lodě, které dovážely čaj, a velké množství čaje bylo vysypáno do moře. Tato událost, která je v historii označovaná jako „Bostonské pití čaje“ byla počátkem Povstání za nezávislost.

V Evropě i Americe byl čaj považován za tradiční povzbuzující nápoj. V lidovém léčitelství i tradičním bylinkářství byl čaj doporučován také proti průjmu, při nachlazení, kašli a při dalších nemocech dýchacích cest.

Doporučený denní příjem

Optimální denní dávka zeleného čaje nebyla prozatím legislativně stanovena a ani neexistují oficiální doporučení světových ani státních organizací zabývajících se výživou a zdravím. Vědecké studie, které zkoumají vliv zeleného čaje na naše zdraví, nám přinášejí rozporuplné výsledky ohledně doporučené denní dávky zeleného čaje, aby jím byly zajištěny pozitivní účinky na naše zdraví. Tyto účinky jsou vždy ovlivněny celou řadou faktorů, jako je například kvalita čaje, způsob přípravy, náš aktuální zdravotní stav, věk, pohlaví a mnohé další.

Z některých studií vyplývá, že léčivé účinky čaje se projevují již při pravidelné konzumaci jednoho šálku čaje denně.

Jiné studie ukázaly, že optimální denní konzumace zeleného čaje by měla být dva až pět šálků, aby byly prokazatelné účinky na naše zdraví.

Různé studie také naznačují jaký je doporučený denní příjem zeleného čaje ve vztahu k různým onemocněním:

• Kardiovaskuární onemocnění: Analýza devíti studií ukázala, že konzumace jednoho až tří šálků zeleného čaje denně snižuje riziko infarktu myokardu a cévní mozkové příhody.
• Diabetes: Retrospektivní observační studie potvrdila, že konzumace šesti a více šálků zeleného čaje denně zajistí o 33 % nižší riziko vzniku diabetu druhého typu (oproti konzumaci menší než je jeden šálek zeleného čaje denně).

Výsledky více studií naznačují, že optimální denní příjem zeleného čaje je asi tři až pět šálků denně. Nicméně je nutné poznamenat, že stále existují studie, které nezjistili žádnou spojitost mezi konzumací zeleného čaje a zdravotními benefity. Tudíž je nutné brát v potaz, že konzumace zeleného čaje může mít individuální účinky na naše zdraví.

Nadměrná konzumace čaje může mít také své negativa, na které bychom si měli dávat pozor. Katechiny, které jsou v čaji obsaženy, mohou negativně ovlivňovat vstřebávání železa z potravy i potravinových doplňků. Nadměrná a dlouhodobá konzumace čaje může dokonce způsobit sideropenickou anémii – anémie, která je způsobena nedostatkem železa.

Katechiny a kofein, které jsou obsaženy v čaji, mohou interagovat také s řadou léčiv a mohou ovlivňovat jejich účinky. Příklady interakcí čaje s některými léčivy:

• Beta-laktamová antibiotika: Může dojít k zvýšení účinku antibiotik a ke snížení počtu rezistentních bakterií na antibiotika.
• Benzodiazepiny – léky, které se používají k léčbě anxiety, např. diazepam nebo lorazepam: Může dojít ke zmírnění účinků.
• Beta-blokátory – propranolol, metaprolol: Může dojít ke zvýšení krevního tlaku.
• Antikoaglancia – warfarin, heparin: Při užívání těchto léčiv je omezen příjem vitaminu K, který je obsažen v zeleném čaji. Tato kombinace může vyvolat vyšší krvácivost.
• Chemoterapeutika – doxorubicin, tamxifen: Může dojít ke zvýšení efektivity léčby.
• Hormonální antikoncepce: Může dojít k prodloužení a zvýšení účinku kofeinu.
• Perorální antidiabetika a insulin: Může dojít ke zvýšení nebo snížení glykémie.
• Kyselina listová: Současný příjem zeleného čaje a kyseliny listové může inhibovat absorpci kyseliny listové, podobně jako u železa.

Původ, výskyt a pěstování

Čajovník čínský, latinsky Camellia sinensis, někdy označovaný také Thea sinensis, je stálezelená rostlina z rodu čajovník (Camellia). Původ rostliny je z jižní a jihovýchodní Číny a dále z nedalekých oblastí Vietnamu, Laosu, Barmy a Indie. V současnosti se čajovník pěstuje jako kulturní rostlina na plantážích v tropických a subtropických oblastech po celém světě. Čajovník snáší různé nadmořské výšky a může se pěstovat bez problémů až do 2000 metrů nad mořem. Pro snadnější sběr se na plantážích většinou čajovníky tvarují do keřů, které mají výšku asi 1 metr.

Ideální doba pro sběr čajových lístků je po třech letech od vysazení čajového keře. U čajů vyšších tříd to může být i mnohem později. Čajovník produkuje kvalitní čaj asi třicet let. Doba sklizně se silně variabilní podle druhu čaje, klimatických podmínek (především podle srážek) a místa pěstování. Především u čajů nižších tříd je možná prakticky celoroční sklizeň – tedy až 30 sklizní v průběhu jednoho roku. U nejkvalitnějších druhů čajů probíhá sklizeň jen třikrát až čtyřikrát do roka. To se samozřejmě musí nutně projevit i na finální ceně výrobku. Je nutné brát v potaz, že během roku může kvalita sklizené suroviny silně kolísat.     

Sklizeň čajových lístků probíhá většinou ručně – trháním prsty nebo stříháním nůžkami. Především v Japonsku se pak někdy využívá i mechanické stříhání pomocí speciálních strojů. Pro výrobu čaje se využívají listy a sbírají se dle kvality vyráběného čaje. Nejvyšší kvalitu a ocenění mají čaje z listových pupenů (nejmladších listů), které se označují jako „tips“. Se stářím listů na rostlině klesá jeho kvalita.

Ideální klima pro pěstování čajovníku je subtropické až tropické podnebí. Dobře snáší různé nadmořské výšky, a to až do 2000 m. n. m. Kvalita produkované suroviny je velmi závislá na místě pěstování i klimatických a podnebných podmínkách. Čajovníky pěstované ve vyšších polohách mají menší listy a většinou velmi kvalitní sklizeň, která ale není tak objemná. Kvalita zde jasně vítězí nad kvantitou.  

Čajovníky se rozmnožují pomocí semen nebo řízků. Semena se pěstují v pařeništích a po půl roce je možné jejich přesazení na plantáže. U řízků je možné jejich přesazení asi 8 měsíců po zakořenění. Asi po dvou letech jsou keře poprvé stříhány a po třech letech jsou schopny produkovat první sklizeň čajových lístků. 

Všeobecně je čajovník poměrně nenáročná rostlina, která ovšem vyžaduje velké množství srážek po celý rok. Poměrně dobře snáší různé klimatické podmínky a lze jej pěstovat dokonce i u nás. Na zimu je keř potřeba velmi dobře přikrýt, nejlépe slámou. Ideální je pro pěstování čajovníku hlinito-písčitá půda, ale roste v různých půdách a není náročný. Ve středoevropských podmínkách se doporučuje pěstovat v rašelině a dbát na stále vlhkou půdu. Pro čajovník je nejlepší polostín. Na oficiálních plantážích v Číně a Japonsku se někdy nechávají asi půl roku před zasazením prvních rostlinek zasadit vyšší stromy, které vytvoří ideální polostín. Čajovník může dosahovat výšky 5 až 15, maximálně až 30 metrů. Na plantážích se však jeho výška uměle udržuje většinou do jednoho metru – kvůli pohodlnému sběru.      

Toxicita

Zelený čaj se všeobecně považuje za zcela bezpečnou potravinu, pokud je užíván v doporučovaných dávkách. Ve výjimečných případech může mít jako užívání i negativní vedlejší účinky. Kvůli obsahu kofeinu může konzumace zeleného čaje u citlivých jedinců vyvolat nespavost. Dalšími nežádoucími účinky může být ojediněle i častější močení, nepravidelný puls nebo nevolnost. Pokud se u Vás objeví neobvyklé zdravotní potíže, jako je nespavost, gastrointestinální potíže, nevolnost nebo bolesti hlavy, zkuste snížit denní množství vypitého čaje a nepijte čaj asi 4 až 6 hodin před ulehnutím ke spánku. Vzhledem k obsahu kofeinu se většinou nedoporučuje konzumace zeleného čaje těhotným a kojícím ženám ve vyšším množství. Raději se ohledně jeho konzumace poraďte se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem. 

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro čajovník čínský používat následující tvrzení:

Čajovník čínský (Camelia sinensis):

• podporuje:
  • metabolismus/oxidaci tuků,
  • normální činnost srdce,
  • normální stav kostí,
  • dentální zdraví,
  • fyzické a psychické povzbuzení,
  • normální stav pokožky,
  • kontrolu tělesné hmotnosti,
  • normální hladinu glukózy v krvi,
  • osvěžení těla – fyzické a psychické schopnosti,
  • vitalitu a tonus,
  • kognitivní a duševní zdraví,
  • spánek a koncentraci,
  • přirozenou obranyschopnost a normální funkci imunitního systému,
  • relaxaci,
  • metabolismus lipidů.

•  je antioxidant.

Zajímavosti

• Znáte tea tree olejíček? Jednoduchým překladem by se mohlo zdát, že se jedná o olej z čajovníku. To ovšem vůbec není pravda! Tea tree je označení pro výtažek ze stromu kajeputu střídavolistého (Melaleuca alternifolia). Tento strom roste v Austrálii a je hojně využíván pro své antiseptické (dezinfekční) účinky.

• Víte, kolik kofeinu obsahuje jeden šálek zeleného čaje a ostatních nápojů, které kofein obsahují?

Nápoj	Obsah kofeinu v 1 šálku (240 ml)
Zelený čaj	30–50 mg
Instantní káva	27–173 mg
Zrnková káva	102–200 mg
Espresso	240–720 mg
Černý čaj	25–110 mg
Maté (Yerba maté)	65–130 mg
Sladké limonády	23–37 mg
Energetické nápoje	72–80 mg

Zdroj: www.youtube.com

--- konec článku ---