Vitamíny bez cenzury

Vitamin A

Jatra.jpg

 

Věděli jste, že nadměrný příjem vitaminu A může být velmi nebezpečný pro těhotné ženy – ty by neměly přijímat více než 800 µg tohoto vitaminu denně.

Základní informace

Účinky vitaminu A vykazují následující látky: all-trans retinol, all-trans retinal a all-trans retinová kyselina. Kromě výše uvedených látek, které mají přímo funkci vitaminu A, rozeznáváme dále látky, vyskytující se převážně v potravinách rostlinného původu, které jako takové nemají příslušnou biologickou aktivitu, ale fungují jako prekurzory vitaminu A. Mezi tyto prekurzory patří skupina látek označovaná jako karotenoidy, do které patří např. β-karoten, lykopen, α-karoten, γ-karoten, β-kryptoxantin, lutein a zeaxantin. Karotenoidy jsou, oproti vitaminu A, rozpustné ve vodě. Jejich přeměna na potřebný vitamin A probíhá v organismu s účinností pouze v řádech jednotek procent.

Funkce v organismu člověka

Vitamin A se významně podílí na 4 pochodech v lidském organismu – vidění, imunitní odezva, buněčné diferenciace – růst a vývoj organismu, zárodečný vývoj – embryogeneze. Účast vitaminu A při vidění můžeme na molekulární úrovni popsat následovně. Vitamin A, ve formě 11-cis-retinalu, se váže na bílkovinu opsin a vytváří tak látku zvanou rhodopsin. Při vystavení světlu dojde k prostorové změně (cis – trans izomeraci) v molekule retinalu, což má za následek změnu stavby molekuly příslušného proteinu. Tím je vyvolána změna membránového potenciálu a následně dojde k přenosu signálu do mozku.

V průběhu vývoje zárodku – embrya (embryogeneze) má vitamin A resp. retinol a kyselina retinová zcela zásadní význam.

Vitamin A je také někdy nazýván „antiinfekčním“ vitaminem, což odráží jeho důležitost v imunitním systému. Má důležitou funkci jak v rámci látkové odezvy na bakteriální, virové i parazitární infekce, tak i při zprostředkování buněčné imunity. Kvůli chronickým infekcím a onemocněním dochází ke snížení hladiny vitaminu A v těle, a následně k zeslabení mukózní membrány, čímž se stává náchylnější a dostupnější k infekci.


Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod pro nastavení)
Zdroj: www.youtube.com

Historie

Jak již napovídá název tohoto vitamínu, dle prvního písmena abecedy, jde o první objevený vitamin. Asi kolem roku 1900 tehdejší vědci zjistili, že určitá látka obsažená v živočišných tucích a rybím oleji je nezbytná pro správný růst a vývoj zvířecích mláďat. Původně tuto látku pojmenovali jako „fat-soluble A“ což mělo vystihovat to, že se jedná o látku přítomnou a rozpustnou v tucích (fat-soluble), které jsou živočišného původu (A jako animal, v překladu zvíře). Později došlo k přejmenování na vitamin A.

Doporučený denní příjem

Dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 225/2008 Sb. je doporučená denní dávka (DDD) vitaminu A 800 µg.

Doporučené denní dávky vitaminů a minerálních látek se vztahují na celkový denní příjem vitaminů a minerálních látek. Za zdroj vitaminů a minerálních látek lze považovat doplňky stravy s obsahem alespoň významného množství vitaminů a minerálních látek, za které se považuje nejméně 15 % z hodnot doporučených denních dávek, které je obsaženo ve 100 g nebo 100 ml nebo v jednom balení, pokud toto balení obsahuje jednu porci.

Projevy nedostatku

Stav saturace (nasycení, zásobení) organismu vitaminem A se posuzuje na základě několika hledisek:

  1. Hodnotí se celkové tělesné rezervy vitaminu A, které se nacházejí především v játrech.
  2. Hodnotí se koncentrace retinolu (forma vitaminu A) v krevním séru – jako normální hodnoty se uvádí 2,2 µmol/litr pro muže a pro ženy 1,7 µmol/litr.
  3. V neposlední řadě se hodnotí koncentrace vitaminu A v mateřském mléce

Nedostatek vitaminu A způsobuje především šeroslepost – poruchy vidění především za šera a za tmy, a xeroftalmii, což je patologická změna epitelu spojivky. Dále může docházet k poruchám reprodukce a rozmnožovacích funkcí, retardaci růstu nebo poruchám růstu a vývoje kostí. Dalším projevem nedostatku vitaminu A může být keratinizace neboli rohovatění kůže a sliznic, např. v dýchacích nebo močových cestách nebo na pohlavních orgánech.

Nejdůležitější přírodní zdroje

Zdroje vitaminu A – játra, mléko, mléčné výrobky, tučné ryby.

Zdroje beta karotenu – ovoce a zelenina obsahující karotenoidní barviva – brokolice, kapusta, listová zelenina, mrkev, batáty, pomeranče, ...

Toxicita

Protože vitamin A je vitamin rozpustný v tucích, organismus si ho dokáže uchovávat do zásoby, v největší míře v tukové tkáni. Pravidelný příjem vyšších dávek vitaminu A  v podobě potravinových doplňků může vyvolat toxické působení v organismu, zahrnující například poškození jater, abnormality kostí, bolest kloubů, vypadávání vlasů, bolesti hlavy, zvracení nebo olupování kůže. Hypervitaminoza vitaminu A vzniká pravděpodobně v důsledku abnormálního transportu a distribuce vitaminu A a retinoidů, který je způsoben přetížením transportních mechanismů v plasmě.

Nejnižší dlouhodobý denní příjem vitaminu A, který je již spojován s cirhózou jater, je dávka 7500 µg vitaminu A denně po dobu 6 let. Velmi vysoký jednorázový příjem vitaminu A může vyvolat akutní toxický syndrom, který se může projevovat bolestmi hlavy, zvracením, průjmy nebo podrážděností. Velmi zřídka dochází k toxickým projevům po konzumaci potravin, které obsahují vitamin A. Pokud k tomu dojde, jde většinou o případ nadměrné konzumace jater a výrobků z nich. Toxické působení potravin, které jsou zdrojem provitaminu A (karotenoidů), nebylo zaznamenáno, kromě možného kosmetického efektu ve formě žlutooranžového zbarvení pokožky.

Nadměrný příjem vitaminu A může být velmi nebezpečný pro těhotné ženy. Byl zaznamenán výskyt abnormálního vývoj plodu při denním příjmu více než 7500 µg vitaminu A (25 000 IU) v raných fázích těhotenství. Proto by se ženy, které jsou těhotné nebo těhotenství plánují, měly vyvarovat nadměrnému příjmu vitaminu A. Naprosto bezpečný je naopak příjem beta-karotenu nebo jiných provitaminů vitaminu A.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro vitamin A používat následující tvrzení.

Vitamin A přispívá k: 

  • normálnímu metabolismu železa.
  • udržení normálního stavu sliznic.
  • udržení normálního stavu pokožky.
  • udržení normálního stavu zraku.
  • normální funkci imunitního systému.

Vitamin A se podílí na procesu specializace buněk.

Zajímavosti

Látky, které vstřebávání usnadňují

Vitamin A se nejlépe vtřebává při příjmu společně s trochou tuku nebo oleje v potravě, protože se jedná o vitamin rozpustný v tucích.

Látky, které vstřebávání omezují

Dlouhodobé užívání cholestyraminu kvůli snížení vysoké hladiny cholesterolu, může ovlivnit rovnováhu vitaminu A v těle.
Antacida, užívaná při poruchách trávení a nedostatek minerálu zinku ve stravě může snížit hladinu vitaminu A v krvi.

Stabilita

Kvůli své chemické struktuře, která obsahuje nenasycené dvojné vazby, je vitamin A citlivý k oxidaci vzdušným kyslíkem. Jeho aktivita je silně snižována účinky tepla a světla. Pokud dojde k oxidaci tuků nebo olejů, dochází také ke zničení lipofilních vitaminů, v těchto tucích obsažených. Vitamin A je také citlivý na působení kyselin. Při běžné kuchyňské úpravě potravin dochází až k 50-ti % ztrátám vitaminu A.

Beta-karoten stabilita

Karoteny jsou obecně citlivé na působení vzdušného kyslíku, světla a účinky některých enzymů. Dehydratace (sušení) a skladování přírodních zdrojů (ovoce a zeleniny) snižují jeho biologickou aktivitu. Na druhou stranu jsou karoteny poměrně stabilní v zmrazených potravinách.

 

--- konec článku ---