Homocystein – toxická látka, kterou tělo potřebuje držet na uzdě

Základní informace

Homocystein je neesenciální toxická aminokyselina, která ovšem neslouží jako základní stavební kámen pro bílkoviny, jak je tomu obvykle u jiných aminokyselin. V organismu přirozeně vzniká při metabolismu aminokyseliny methioninu, v tzv. methioninovém cyklu, zjednodušeně řečeno při trávení bílkovin. Hlavní chemickou charakteristikou homocysteinu je atom síry, který je jeho součástí. Právě atom síry předurčuje molekulu homocysteinu k jeho neobvykle vysoké reaktivitě. Ta je z jedné strany nezbytná pro správné plnění úlohy homocysteinu ve zdravém organismu, ale na druhou stranu, pokud dojde k přebytku homocysteinu v organismu, předurčuje jeho vysokou toxicitu.

Pro správné fungování zdravého organismu je nezbytně nutné konstantní množství homocysteinu v organismu, neboli udržení homeostázy, tedy stálosti vnitřního prostředí v buňkách. Pro zajištění této skutečnosti je v organismu vyvinuto několik mechanismů, které zajišťují rovnováhu mezi vznikem homocysteinu a jeho přeměnou na další, již neškodné látky. Aby výše zmíněné mechanismy mohly bezchybně pracovat je zapotřebí přítomnost dalších látek v organismu – jedná se především o kyselinu listovou, vitamin B2, B6 a B12. Pokud v organismu není dostatek těchto vitaminů, dochází poruchám výše zmíněných mechanismů, které přeměňují homocystein na netoxické produkty a výsledkem je zvýšená hladina homocysteinu v krvi, což může být podnětem k vyvolání závažných onemocnění.

Celý metabolismus homocysteinu je tvořen do neobvyklé kruhové strutury – jde vlastně o neustálou přeměnu mezi dvěma sloučeninami – methioninem a homocysteinem. Methionin je netoxická, esenciální, proteinogení aminokyselina, která přirozeně vzniká v organismu při procesu trávení bílkovin. Naproti tomu, jak už jsme si zmínili výše, homocystein je toxická, neesenciální a neproteinogenní aminokyselina. Pro organismus je životně důležitá rovnováha mezi těmito dvěma sloučeninami. Z výše uvedeného  schéma je zřejmé, že methionin vzniká z bílkovin, které přijímáme ve stravě. Čím více bílkovin ve stravě přijímáme, tím vzniká v organismu více methioninu. Methionin se přeměňuje v organismu na homocystein. Z toho tedy můžeme vyvodit, že čím více bílkovin ve stravě přijímáme, tím více homocysteinu v organismu vzniká.

Pokud je v organismu nadbytek homocysteinu, tělo se jej snaží přirozeně přeměnit na netoxické produkty – buď zpět na methionin, nebo na neesenciální aminokyselinu cystein. Přeměna homocysteinu na cystein je možná jen za přítomnosti vitaminu B6 neboli pyridoxinu. Aby mohlo docházet k efektivní přeměně homocysteinu na methionin je nutná přítomnost aktivní formy vitaminu B12. Pro vznik aktivní formy vitaminu B12 je zapotřebí přísun kyseliny listové neboli folátu.

Na schematu je vidět složitost celého systému a zároveň provázání metabolismu bílkovin s metabolismem vitaminů skupiny B. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pro optimální funkci metabolismu homocysteinu je zapotřebí dostatek vitaminu B6, B12 a kyseliny listové.

Z výživového hlediska můžeme definovat dvě základní příčiny vzniku nadměrného množství homocysteinu v organismu, které působí toxicky. První příčinou je nadměrný příjem živočišných bílkovin, které jsou hlavním zdrojem methioninu. Druhou příčinou je nedostatečné zásobení buněk kyselinou listovou, pyridoxinem a vitaminem B12.

Zdroj: www.youtube.com

Obecně známe 3 příčiny nedostatečného zásobení organismu výše uvedenými vitaminy:

1. S celým socioekonomickým vývojem společnosti dochází také k výrazným změnám ve skladbě stravy, které se vyznačují poklesem zastoupení přirozených zdrojů folátu a pyridoxinu. Ztráta obsahu těchto vitaminů v naší stravě je způsobena především průmyslovým zpracováváním a vařením potravin.
2. Druhým důvodem poklesu obsahu těchto vitaminů v naší stravě je modernizace naší stravy. Stále více a častěji konzumujeme potraviny dříve neznámé, nově vyvinutyé potravinářským průmyslem a pro člověka nepřirozené. Jedná se o různé druhy atraktivních cukrovinek, výrobků rychlého občerstvení nebo konzervovaných potravin. Tyto druhy potravin jsou často nutričně velmi chudé a můžou sloužit pouze jako zdroj rychlé energie ve formě jednoduchých sacharidů a nekvalitních tuků.
3. Třetím, ale neméně důležitým důvodem je nárůst spotřeby tuků, který se odehrál zejména v posledních padesáti letech. Abychom si mohli vysvětlit, proč právě nárůst spotřeby tuků může ovlivnit metabolismus homocysteinu, musíme si říci základní vlastnosti folátu a pyridoxinu. Oba vitaminy jsou rozpustné ve vodě a tudíž nerozpustné v tucích. Tuk, který se nachází v naší stravě, se dostává do trávicího traktu, tam obaluje částečky obou vitaminů a tím je zabráněno jejich efektivnímu vstřebávání.

--- konec článku ---