Koenzym Q10 – všudypřítomný a nepostradatelný enzym

Základní informace

Koenzym Q10, známý také pod zkratkou CoQ10, je v tucích rozpustná látka, která je strukturně podobná vitaminu K. Přirozeně se vyskytuje v membránách buněk lidského těla, kde je důležitou součástí enzymů buněčného dýchání. Koenzym Q10 je nezbytný pro procesy získávání energie, udržení rovnováhy volných radikálů v organismu, růst a regeneraci. Na rozdíl od vitaminu K, si lidský organismus si umí potřebu koenzymu Q10 pokrýt vlastní produkcí – proto není řazen mezi esenciální živiny. Částečně jej přijímáme také potravou – přirozeně nachází v mase, rybách nebo celozrnných obilovinách.

Funkce v organismu člověka

Koenzym Q10 je součástí buněčných membrán. V organismu se nachází ve 2 různých formách, od kterých se také odvíjí jeho 2 nejdůležitější funkce:

• Redukovaná forma neboli ubichinol dokáže reagovat s volnými radikály za vzniku oxidované formy - ubichinonu. Ubichinol má silné antioxidační schopnosti a účinně chrání lipidy a proteiny buněčných struktur, včetně DNA, před působením kyslíkových radikálů. Ubichinol se podílí na regeneraci jiných antioxidantů – např. vitaminu E a C, a posílí se tak na obnově jejich antioxidačních schopností.

• Oxidovaná forma neboli ubichinon plní v organismu druhou úlohu – přenos elektornů v reakcích dýchacího řetězce. Dýchací řetězec je sled spojených reakcí, při kterém dochází k finální přeměně molekul získaných z potravy na energii. Reakce dýchacího řetězce probíhají na vniřtních membránách mitochondrií, což jsou organely, ve kterých dochází k získávání energie ve formě ATP za přítomnosti kyslíku. Při těchto reakcích přirozeně vzniká velké množství volných radikálů.

CoQ10 je v buňkách současně přítomen v redukované i oxidované formě – v buňkách tedy současně působí jako antioxidant i jako koenzym enzymů reakcí dýchacího řetězce. Což znamená, že se v různých oxidačních stavech podílí jak na ochraně tkání před působení volných radikálů, tak i na produkci energie v buňkách.

ATP je univerzální zdroj energie, který pohání všechny procesy probíhající v organismu. Největší množství CoQ10 se tedy nachází v buňkách, které spotřebovávají největší množství energie – buňky kosterního svalstva, srdečního svalu, mozku, plic.

Schopnost syntetizovat CoQ10 v organismu s věkem, přibližně od 40. roku života, klesá. Jeho úbytek vede k narušení zisku energie v mitochondiích a zvýšení množství přítomných volných radikálů. Nadměrné množství reaktivních kyslíkových částic může podmínit zánětlivé procesy, vést k nevratnému poškození mitochondrií, které proto produkují méně energie, a zpustit tak apoptózu – programovanou buněčnou smrt. Tyto procesy se projevují snížením výkonnosti a vitality organismu – projevy přirozeného stárnutí. Může také docházet k nadměrnému poškození orgánů a tkání, které tuto energii využívají. Nejčastěji jsou nízké hladiny koenzymu Q10 zjištěny u pacientů trpících různými druhy onemocnění jako jsou kardiovaskulární, neurodegenerativní onemocnění, diabetes nebo rakovina. Z těchto důvodů se současné studie zabývají vlivem suplementace CoQ10 na zdravotní stav při prevenci a terapii těchto onemocnění.

Pozitivní účinky přinesla největší klinická, placebem kontrolovaná, studie zaměřená na CoQ10, která se zabývala studiem účinků suplementace CoQ10 jako doplňující léčby u 420 pacientů postižených srdečním selháním. U pacientů, kterým byly podávány doplňky s CoQ10, docházelo ke zmírnění projevů a snížení rizika a pravděpodobnosti výskytu dalších kardiovaskulárních příhod. Počet úmrtí na kardiovaskulární onemocnění bylo u těchto pacientů o 43 % nižší ve srovnání s placebem. Zlepšení také naznačují studie naměřené na pacienty s vysokým krevním tlakem.

Byly prokázány také pozitivní účinky v případech suplementace CoQ10 u pacientů s neurodegerativními onemocněními – Parkinsonvou chorobou nebo při léčbě neplodnosti, parodontitidy – zánetlivé onemocnění ústní dutiny.

Pozornost odborníků je také směřována využití CoQ10 pro zpomalení stárnutí. Bylo prokázáno, že suplementace CoQ10 v kombinaci se selenem u stárších jedinců zlepšuje vitalitu, fyzické schopnosti a celkovou kvalitu života. Současně poskytuje ochranu před již zmíněným oxidativním stresem, který je spojen s kardiovaskulárními a neurodegenerativními onemocněními.

Hladina CoQ10 je ovlivněna rychlostí jeho produkce v organismu a účinností jeho přeměny z potravy. Nedostatek koenzymu Q10 může mít primární nebo sekundární příčinu. Primárně má nedostatek genetickou příčinu – vzniká v důsledku špatné funkce enzymatického aparátu nutného pro jeho syntézu. Sekundárně pak v důsledku nedostatečné výživy, zvýšené potřeby v organismu nebo v důsledku některých nemocí nebo jejich léčby.

Například podávání statinů při léčbě pacientů s vysokým cholesterolem prokazatelně omezuje možnost syntézy koenzymu v organismu. Statiny totiž blokují produkci kyseliny mevalonové, která je na CoQ10 přeměňována. Snížená hladina CoQ10 těchto pacientů je často spojena s myopatií – ochabnutím kosterního svalstva. Výsledky klinických studií, které sledují vliv suplementace CoQ10 při užívání statinů, se ve svých výsledcích často rozcházejí. Pro stanovení vhodných terapeutických dávek je proto zapotřebí dalších studií.

Při léčbě anthracykliny – silnými cytostatiky podávanými při terapii nádorů, může u pacientů docházet k poškození srdečního svalu. Existují důkazy o tom, že by CoQ10 mohl snížit rozsah poškození, aniž by docházelo ke snížení účinku anthracyklinů.

Schopnost CoQ10 chránit tkáně před oxidačním stresem a před uvolňováním prozánětlivých markerů poskytuje naději pro léčbu některých onemocnění, které jsou mnohdy spojeny se stárnutím. Je však zapotřebí dalších kvalitních výzkumů a dlouhodobých klinických studií na lidech pro vysvětlení mechanismů působení, stanovení optimálních terautických dávek a bezpečnosti podávání CoQ10 jako podpůrného léčebného prostředku.

Užívání koenzymu Q10 se obecně doporučuje pro:

• osoby stařšího věku,
• kardiaky,
• pacienty užívající statiny a anthacykliny,
• osoby vystavené nadměrného stresu,
• osoby s vysokým fyzickým vytížením, sportovce.

Historie

Samotnému objevení a izolaci CoQ10 předcházelo studium procesů, kterými buňky získávají potřebnou energii. Od 50. let 20. století se vědecké týmy, převážně americké, anglické a japonské, zabývali výzkumem procesů probíhajících v mitochondiích.

Snažili se izolovat a identifikovat strukturu látky, o níž věděli, že je rozpustná v tucích a nachází se ve všech živočišných tkáních. Jejich vzorky byly oragány hlodavců, prasat nebo dobytka. V roce 1957 se podařilo americkým vědcům objevit žluté krystalky ve vzorcích mitochondrií izolovaných z hovězí srdce, které se staly předmětem jejich zájmu.

V roce 1958 potvrdili američtí vědci v čele s významným biochemikem Karlem Folkersem domněnky Britů, že jedná o molekulu chinonu a identifikovali jeho chemickou strukturu. Ve stejném roce byl tento objev představen odborné veřejnosti.

Od 60. let začali vědci zkoumat terapeutické využití CoQ10. Japonský profesor Yamamura byl v té době první, kdo použil CoQ10 v terapii pacientů se srdečním selháním. Dalším důležitým mezníkem bylo objevení procesu produkce CoQ10 fermentací kvasnicemi. Tato možnost produkce velkého množství CoQ10 stejných vlastností, jako má ten produkovaný lidskými buňkami, umožnil urychlení jeho využití v terapii lidí.

V roce 1978 získal anglický biochemik Peter Mitchell Nobelovu cenu za chemii – za popis procesů dýchací řetězce, který vede k produkci energie v podobě ATP a objasnění role CoQ10 v membráně mitochondrií v živých organizmech. Došlo k tomu až 10 let od jeho objevení.

S rostoucím počtem získaných informací ohledně metabolismu, působení a bezpečnosti CoQ10 rostl také zájem vědců o klinické výzkumy a testování. Komerčně dostupné se staly přípravky s CoQ10 v 90. letech. Od té doby se nové výzkumy a studie zabývají především jeho využitím v organismu, vývojem forem přípravků s vysokou využitelností, různými okolnostmi vziku nedostatku a jeho terapeutickým užitím v široké oblasti medicíny.

Doporučený denní příjem

Převážné množství koenzymu Q10 je syntetizováno přímo v buňkách. Jeho průměrný denní přijem potravou je pouze asi 3–5 mg, což je přibližně pouze 25 % celkového potřebného množství. Při příjmu ve formě potravinových doplňků se hodnoty doporučeného příjmu pro dospělé standardně pohybují v rozmezí 15–100 mg. Terapeutické dávky (např. u pacientů se srdečně-cévním nebo neurodegenerativním onemocněním), stanovené vždy pouze ošetřujícím lékařem, mohou být až několikanásobně vyšší. Koenzym Q10 je rozpustný v tucích, pro jeho lepší vstřebávání a využití k ogranismu je proto vhodné jej podávat společně s jídlem.

Nejdůležitější přírodní zdroje

Koenzym Q 10 se nachází v potravinách živočišného i rostlinného původu. Největší množství CoQ10 obsahují vnitřnosti, maso, ryby, mořské plody a vejce. Z potravin rostlinného původu jsou to především rostlinné oleje, méně pak celozrnné obiloviny, ovoce a zelenina.

Toxicita

Na základě současných poznatků ze studií na zvířatech a lidech je užívání koenzymu Q10 ve formě doplňků stravy považováno za zcela bezpečné. Přípustný denní limit (ADI) – množství, jehož denní příjem nepředstavuje žádné riziko – byl stanoven na 12 mg/kg tělesné hmostnosti/ den. U lidí nebyly zaznamenány významné negativní vedlejší účinky ani při podávání dávek až 1200 mg/den. Je pravděpodobné, že je bezpečný příjem ještě mnohem vyšší. Vyšší dávky však již nebyly testovány.

U citlivých jedinců může užívání výjimečně zbůsobit mírné vedlejší nežádoucí účinky jako jsou nespavost, světloplachost, podrážděnost nebo zažívací potíže – nevolnost, bolest břicha, nechutenství. Doplňky stravy vždy užívejte podle dávkování uvedeného výrobcem na etiketě přípravku.

Koenzym Q10 může ovlivnit účinnost léků na ředění krve. Osoby užívající tyto léky by se o užívání koenzymu Q10 měli poradit se svým ošetřujícím lékařem.

Bezpečnost užívání koenzymu Q10 pro těhotné a kojící ženy není dostatečně prostudována, proto by měli těhotné a kojící ženy koenzym Q10 užívat pouze po konzultaci s ošetřujícím lékařem.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) nejsou pro koenzym Q10 vydána žádná schválená zdravotní tvrzení.

Zajímavosti

• Koenzym Q10 je jediný antioxidant rozpustný v tucích, který si tělo umí samo syntetizovat.

• Název ubichinon se skládá z latinského označení ubiqus, v překladu všudypřítomný a slova chinon – podle chemické struktury. Toto pojmenování což výstižně charakterizuje jeho zastoupení v buňkách lidského organismu. Kromě červených krvinek a buněk oční čočky je opravdu všudypřítomný.

 

--- konec článku ---