Kolagen – pro vaši pleť i klouby

Základní informace

Kolagen je bílkovina neboli protein vláknitého tvaru (odborně skleroprotein), který je základní stavební hmotou pojivových tkání, jako jsou vaziva, chrupavky a kosti. Jedná se o protein, který je nerozpustný ve vodě a v lidském organismu je složkou mezibuněčné hmoty. U savců tvoří kolagen až 25-30 % ze všech proteinů v jejich organismu. V současnosti známe minimálně 27 druhů kolagenů.   

Kolagen má nenahraditelný význam pro strukturu, funkci a integritu našeho organismu. Tvoří základ bílkovinné matrix kostí, chrupavek, kloubů, cév, kůže, sklivce, bělimy nebo synoviálních membrán. Kolagenní vlákna se začínají tvořit v chrupavkových buňkách (chondrocytech) nebo vazivových buňkách (fibrocytech). Dochází k řazení jednotlivých aminokyselin do řetězce, ze kterého vzniká bílkovina. Základní řetězce si můžeme pro názornost představit jako šňůrku s korálky. Tyto základní řetězce se seskupují po trojicích do trojšroubovice, která se poté označuje jako prokolagen. Tato struktura se transportuje do buněk, kde se dále upravuje a seskupuje do větších a větších celků. Výsledkem je kolagenní vlákno, které lze pro názornost přirovnat k hrubému lanu. Soustava kolagenních vláken tvoří nosnou strukturu celé chrupavky. Díky svým vlastnostem dává kolagen chrupavce její jedinečné vlastnosti – odolnost, pevnost a pružnost.

Funkce v organismu člověka

Jak již bylo naznačeno, kolagen má v lidském organismu nezastupitelnou roli a má mnoho významných funkcí. V současnosti známe 27 různých typů kolagenu, které se vyskytují v různých tkáních a strukturách našeho organismu. Mezi nejvíce prozkoumané a nejdůležitější typy kolagenu patří typ I, II, III a IV. Tyto čtyři typy kolagenu se vyskytují v lidském organismu nejvíce.

• Kolagen typu I

Tento typ kolagenu je v lidském těle nejrozšířenější. Vyskytuje se především v kůži, kostech, zubech a vazech. Kolagen typu I představuje asi 90 % všech kolagenů v lidském organismu. Jeho struktura obsahuje ve velké míře aminokyseliny glycin, prolin, hydroxyprolin a hydroxylyzin. Přirozeným zdrojem kolagenu typu I je především kostní živočišná tkáň. Tento typ kolagenu se hojně využívá v potravinářství, farmaceutickém průmyslu i v kosmetice. Je součástí léčiv, doplňků stravy i kosmetických přípravků, které podporují výživu kloubů a chrupavek, kůže, vlasů, nehtů a pokožky.

• Kolagen typu II

Kolagen 2. typu je nejvíce zastoupen v chrupavkách, kde má především podpůrnou funkci. Tvoří asi 50 % celkového objemu chrupavky. Jeho zdrojem jsou hovězí a vepřové kloubní nebo kuřecí sternální chrupavky. Tento typ se také velmi často používá v doplňcích stravy i léčivech označovaných jako kloubní výživa.

• Kolagen typu III

Kolagen typu III se označuje také jako kolagen embryonálního vývoje a s přibývajícím věkem tohoto kolagenu v tkáních ubývá a je nahrazován kolagenem typu I. Svou stavbou je velmi podobný jako kolagen typu I, ale obsahuje více proteoglykanů a glykoproteinů.

• Kolagen typu IV

Kolagen typu IV se vyskytuje v minoritním množství a typické pro něj je to, že není schopen tvořit vlákna – označuje se jako amorfní. Tento typ se vyskytuje v bazálních membránách epitelů.

Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod pro nastavení)​
Zdroj: www.youtube.com

 

Tyto typy kolagenů se vyskytují v tkáních společně v různých kombinacích a poměrech. Vlivem různých onemocnění dochází k patologickým změnám těchto kombinací a poměrů. Například při osteoartróze dochází ke změně kolagenu typu II na typ I a III. Tyto informace jsou velmi důležité při terapii i prevenci onemocnění pohybového aparátů, zejména kloubů.

Výzkumné studie na zvířatech, které se snaží zjistit vliv různých typů kolagenů na terapii kloubních onemocnění, používá především kolagenu typu II. Mnohé vědecké studie zjistily, že podávání kolagenu typu II pacientům s chronickým zánětem kloubů vykazovalo mírné, ale statisticky významné zlepšení, ve srovnání s placebem. Zjištěný účinek byl vysvětlen aktivací T-lymfocytů ve střevě, které vytvářejí inhibiční cytokininy. Tyto látky následně tlumí zánět vzniklý v postiženém kloubu. Tento výsledek byl bohužel nejednoznačný v obdobných vědeckých studiích a nelze jej zevšeobecnit.

Dalším hojně využívaným typem kolagenu je kolagenní hydrolyzát, který se někdy označuje také jako kolagenní peptidy nebo štěpená želatina. Jedná se o produkt, který je připravován enzymatickou hydrolýzou želatiny, která se získává z vepřové kůže nebo kostí. Oproti želatině se liší především fyzikálními vlastnostmi – velmi dobře se rozpouští ve vodě a nebobtná. Experimentální studie potvrdily velmi dobrou vstřebatelnost a distribuci kolagenního hydrolyzátu po perorálním podání (v podobě tablety nebo prášku – spolknout a zapít vodou). Kolagenní peptidy mají také pozitivní vliv na chondrocyty a podněcují zvýšenou syntézu kolagenu typu II, který je hlavní součástí kloubní chrupavky. Užívání 10 gramů kolagenního hydrolyzátu denně u pacientů s osteoartrózou vedlo ke statisticky významnému snížení bolestivosti kloubů, proti kontrolní skupině s placebem. Bylo také zjištěno významné zlepšení výchozích pohybových obtíží u skupiny pacientů, která užívala kolagenní hydrolyzát. Kolagenní hydrolyzát je navíc zcela bezpečný, vykazuje nulovou toxicitu a výskyt negativních vedlejších účinků a také je velmi dobře snášen.

Kolageny nebo kolagenní hydrolyzáty se v současnosti s oblibou používají jako součást léčiv nebo doplňků stravy pro podporu zdraví našich kloubů. Tyto aktivní látky se používají buď samostatně, nebo v kombinaci s dalšími účinnými látkami jako jsou glukosamin, chondroitin nebo MSM. Velmi zajímavá je kombinace kolagenního hydrolyzátu s vápníkem a vitaminem D pro prevenci osteoporózy.

Všeobecně známé účinky kolagenu:

• Podporuje přirozeně mladistvý vzhled pokožky.
• Působí preventivně proti vzniku vrásek a vypadávání vlasů.
• Podporuje pružnost a pevnost pokožky.
• Snižuje bolestivost kloubů.
• Napomáhá normální funkci kloubů.
• Podporuje zdraví a přirozenou funkci trávicího systému.
• Napomáhá při léčbě Crohnovy choroby, syndromu dráždivého tračníku a dalších onemocněních trávicího systému.
• Podporuje tvorbu svalů.
• Napomáhá energetickému metabolismu.
• Podporuje metabolismus bílkovin v organismu.
• Podporuje přirozenou funkci jater.
• Podporuje zdraví kardiovaskulárního systému.
• Přispívá k pevným, pružnějším a lesklejším vlasům.
• Podporuje také růst a hustotu vlasů.
• Stimuluje kvalitu nehtů – nehty jsou pevnější, pružnější, rychleji rostou, méně se lámou a nejsou tak křehké.

Historie

Kloubní výživa a společně s ní také kolagenní preparáty jsou v současnosti běžnou součástí života velké části populace a také obrovským potravinářským a farmaceutickým byznysem. Jak se však našla souvislost mezi kolagenem a našimi kluby?

Při hledání těchto odpovědí musíme jít daleko do historie lidstva. První známky osteoartrózy byly nalezeny již na kostrách dinosaurů nebo medvědů grizzly. U člověka se datuje vědomé užívání nejrůznějších přípravků proti bolestem kloubů asi od 12. století našeho letopočtu. Podle dochovaných písemných záznamů doporučovala tehdy středověká léčitelka abatyše sv. Hildegarda z Bingenu lidem, kteří trpěli bolestmi kloubů výživnou hustou polévku z telecích nebo vepřových nožiček a kůží. Dnes víme, že tato polévka opravdu mohla poměrně dobře podporovat zdraví kloubů a chrupavek. Obsahovala totiž extrakt z pojivových tkání, zejména kolagen, a to v denaturované formě (tepelně upravené). Lékařské knihy a zápisky sv. Hildegardy zůstaly po staletí zapomenuty a bez povšimnutí. Její záznamy se však naštěstí zachovaly a po mnoha letech byly znovu objeveny a zpřístupněny. Tyto lékařské zápisky obsahovaly na svou dobu velmi moderní a vyspělé poznatky a abatyše kombinovala léčbu pomocí fytoterapie, balneoterapie, psychoterapie, dietoterapie a mnoha dalších lékařských oborů. Celá řada jejich doporučení se dodnes běžně používá v klasické moderní medicíně.   

Přestože byl účinek kolagenu na bolavé klouby znám již ve 12. století, mnohem většího zájmu se dočkal až ve století dvacátém. Lékaři a vědci se začali zabývat působením želatiny, resp. kolagenu na choroby pohybového aparátu. Pomalu se rozjížděl velký výzkum s očekáváním velkých výsledků. Protože pacientů s bolestmi kloubů stále přibývalo, potravinářský i farmaceutický průmysl usilovně hledal možné řešení. Profesor Milan Adam se svým výzkumným týmem zjistil, že specifické kolagenní peptidy s molekulovou hmotností asi 3000 Da jsou schopny přimět chrupavčité i kostní buňky, aby začaly produkovat mladé kolagenní řetězce, což přispívá k výživě pojivových tkání. Se svými vědeckými výsledky potvrdil prof. Adam poznatky ze zápisků abatyše Hildegardy. Jeho byl později potvrzen celou řadou dalších světových vědeckých studií.

Doporučený denní příjem

Jak už bylo zmíněno, kolagen je přirozená součást lidského těla a organismus si ho do určitého věku sám přirozeně syntetizuje. S věkem bohužel tato tvorba klesá, což má negativní důsledky na náš organismus. Jednoduchým řešením může být suplementace kolagenem, která je vhodná téměř pro všechny populační skupiny. Velmi vhodné je také doplnit přirozený jídelníček o potraviny s vysokým obsahem kolagenu, například aspiky nebo husté vývary, tlačenky, huspeniny nebo další pokrmy, které obsahují želatinu. Přirozený zdroj kolagenu ve stravě je však velmi omezený, a proto nejlepší volbou bývají kvalitní doplňky stravy.

Vzhledem k přirozené povaze kolagenu běžně nehrozí jeho předávkování, samozřejmě jen pokud je užíván podle doporučeného dávkování výrobce. Tato doporučení se mohou lišit dle typu výrobku a především dle obsahu a koncentrace použitých obsahových látek. V naprosté většině případů užívání se téměř nikdy nevyskytují negativní vedlejší účinky. U kolagenu není nijak legislativně stanoven jeho doporučený nebo maximální denní příjem.

Bylo zjištěno, že u doporučeného denního příjmu kolagenu nehraje hlavní roli celková dávka aktivní látky, ale spíše její častý příjem. Klouby a šlachy obaluje vazivová tkáň, která není vyživována krevními vlásečnicemi, a proto je poměrně velmi náročné zajistit zde přísun živin. Aktivní látky se zde dostávají prolínáním neboli difúzí z okolní tkáně. Aby byla zajištěna maximální koncentrace aktivních látek v tkáni, je nutné doplňky stravy nebo léčiva s kolagenem přijímat v malých dávkách, ale raději častěji, ideálně každé 3 hodiny. Někdy se doporučuje rozmíchat doporučenou denní dávku přípravku (např. 10 g želatinového hydrolyzátu) v odpovídajícím objemu tekutiny, uložit do lednice a v průběhu dne pravidelně konzumovat.

Doporučený denní příjem kolagenu se podle většiny nejnovějších studií uvádí jako 5 až 10 g pro dospělého člověka. Nejlepší je doporučenou denní dávku rozdělit do několika dávek a užívat rozděleně v průběhu dne (3–5 x denně). Užívání kolagenu se doporučuje kombinovat také s glukosaminem, chondroitinem, MSM a vitaminem C. Společně mají tyto složky synergický účinek – to znamená, že se navzájem jejich účinky podporují.

Doporučujeme doplňky stravy nebo léčiva, která obsahují kolagen kupovat nejlépe v lékárnách nebo přímo od renomovaných výrobců. Tak si zajistíte kvalitu a účinnost kupovaných výrobků. Nedoporučujeme nakupovat doplňky stravy od neznámých překupníků na internetu, kde si nemůžeme být jistí původem, kvalitou ani zdravotní nezávadností prodávaných produktů.

Toxicita

Vzhledem k tomu, že je kolagen naprosto přirozená součást našeho organismu a jedná se o látku přírodního původu, je všeobecně suplementace kolagenu považována za zcela bezpečnou, pokud je užíván podle doporučeného dávkování výrobce. V ojedinělých případech se může vyskytnout alergická reakce. Pokud se u Vás po užívání kolagenu objeví neobvyklé zdravotní projevy jako je například kopřivka, svědění pokožky, nevolnosti, průjem, zvracení apod., přestaňte okamžitě přípravek užívat a poraďte se se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem. Kolagen nemá žádné známé lékové interakce a všeobecně je v naprosté většině případů velmi dobře snášen.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) není možné pro kolagen používat žádná zdravotní tvrzení.

Zajímavosti

• Víte, co to jsou tzv. kolagenní choroby? Jedná se o onemocnění, která jsou charakteristická patologickým nebo degradačním postižením kolagenu a postihují zejména naše srdce, cévy, svaly, kůži a klouby.
• Přirozený úbytek kolagenu v lidském organismu způsobuje projevy stárnutí, jako je například vznik vrásek?
• Kolagen tvoří až 10 % z celkové tělesné hmotnosti dospělého člověka a až 70 % z hmotnosti naší kůže.
• Pro efektivní vstřebávání kolagenu je velmi důležitý také současný příjem vitaminu C.
• Pro podporu kloubního zdraví je vhodné do pestrého a vyváženého jídelníčku zařadit také kolagenový vývar. Jedná se o hustý vývar z vepřových nebo drůbežích nožiček a kůží. Můžeme jej udělat čistý nebo ochutit a okořenit, dle vlastních preferencí. Větší množství lze zamrazit do malých obalů, dle potřeby vytahovat do ledničky a nechat pozvolna rozmrazit. Užívají se většinou 3 až 5 krát denně 1 až 3 polévkové lžíce, dle aktuální potřeby. Jelikož se jedná o přirozenou formu, nehrozí žádné riziko předávkování nebo negativních vedlejších účinků a navíc je tato forma velmi levná a vhodná k dlouhodobému užívání.
• Bylo zjištěno, že abyste přijali do organismu stejnou dávku kolagenu (resp. 4-hydroxyprolinu) jako z jedné dávky doplňku stravy museli byste zkonzumovat 260 g tlačenky nebo 200 g želatinových medvídků každý den(!).
• Věděli jste, že existuje i kolagen rostlinného původu? Obsahují ho červené mořské řasy rouchy nebo rostlina pupečník asijský.
• Kolagen nepatří mezi SYSADOA – symptomaticky pomalu působící léky při osteoartróze.

 

--- konec článku ---