Kvercetin - přírodní strážce proti zánětům a alergiím

Základní informace

Kvercetin je přírodní bioflavonoid, který patří mezi nejhojněji zastoupené a nejvíce zkoumané rostlinné pigmenty. Přirozeně se vyskytuje v široké škále potravin, zejména v cibuli, jablkách, brokolici, bobulovinách, hroznech, čaji či červeném víně. Díky svým výrazným antioxidačním a protizánětlivým vlastnostem vzbuzuje zájem vědců, lékařů i široké veřejnosti. Kvercetin je rozpustný v horké vodě a v organismu se částečně vstřebává již v trávicím traktu. Jeho biologickou dostupnost ovlivňuje řada faktorů, mimo jiné i kombinace s jinými látkami. Například společné užívání s vitamínem C či bromelainem (enzym obsažený v ananasu) může zlepšit jeho vstřebávání a umocnit pozitivní účinky na organismus.

Funkce v organismu člověka

Kvercetin plní v lidském těle několik důležitých úloh, které souvisejí s jeho antioxidačním, protizánětlivým a imunomodulačním působením. Především je silným antioxidantem, neboť dokáže neutralizovat volné radikály, a tím chrání buňky před oxidačním stresem a předčasným stárnutím. Dále má výrazné protizánětlivé účinky, jelikož se podílí na regulaci tvorby zánětlivých mediátorů, což pomáhá snižovat riziko vzniku chronických zánětů spojených s různými onemocněními. Neméně významná je podpora imunitního systému – kvercetin ovlivňuje aktivitu a stabilitu žírných buněk, které při alergických reakcích uvolňují histamin, a tím může přispívat k omezení alergických projevů. Kromě toho se zdá, že může mít pozitivní dopady na kardiovaskulární systém, zejména tím, že podporuje zdravou funkci cévního endotelu a přispívá k regulaci krevního tlaku. V neposlední řadě působí i jako potenciální neuroprotektivní látka, protože díky svým antioxidačním a protizánětlivým vlastnostem může chránit mozkové buňky před poškozením a podílet se tak na prevenci neurodegenerativních onemocnění.

Historie

Historie kvercetinu sahá do počátků výzkumu flavonoidů, kdy vědci na přelomu 19. a 20. století začali detailně zkoumat rostlinné pigmenty a jejich vliv na lidské zdraví. Ve 30. letech 20. století označil maďarský vědec Albert Szent-Györgyi skupinu rostlinných látek souvisejících s vitamínem C za „vitamín P“. Byly to právě flavonoidy, do nichž spadá i kvercetin, které se ukázaly mít vliv na propustnost a pevnost kapilár.V následujících desetiletích se vědci soustředili na detailnější popis chemické struktury kvercetinu i jeho mechanismů působení v těle. S rostoucím důrazem na zdravý životní styl a prevenci civilizačních onemocnění se kvercetin dostal do centra pozornosti jako jedna z nejslibnějších přírodních látek. Novější výzkumy se zaměřují na jeho protizánětlivé, antioxidační a imunomodulační vlastnosti a přispívají k hlubšímu porozumění jeho významu pro lidský organismus.

Doporučený denní příjem

Pro kvercetin není stanoven žádný oficiální doporučený denní příjem, jako je tomu například u vitamínů či minerálů. Běžně se uvádí, že člověk konzumuje 10–100 mg kvercetinu denně z běžné stravy, přičemž množství může výrazně kolísat podle skladby jídelníčku. V případě doplňků stravy se nejčastěji setkáte s dávkami 250–1000 mg denně, rozdělenými do jedné či více dávek.
Vyšší dávky mohou být indikovány například při alergiích či zánětlivých stavech, ovšem i zde je vhodné se řídit pokyny odborníka. Vždy je dobré doplnit kvercetin i o další látky, které zvyšují jeho vstřebatelnost, typicky vitamín C nebo enzym bromelain.

Toxicita

Kvercetin je považován za bezpečnou látku s nízkým rizikem toxicity. Při obvyklých dávkách užívaných v doplňcích stravy nebo konzumovaných v rámci běžného jídelníčku se nežádoucí účinky objevují velmi zřídka. U citlivějších jedinců se však mohou vyskytnout mírné trávicí potíže, například plynatost nebo nevolnost.Pokud jde o možné interakce s léky, v některých případech by kvercetin teoreticky mohl ovlivňovat metabolismus léčiv (například antikoagulancií či určitých chemoterapeutik). Proto by lidé, kteří užívají dlouhodobě léky nebo mají vážnější zdravotní problémy, měli doplňování kvercetinu předem probrat s lékařem. Těhotné a kojící ženy by rovněž měly konzultovat užívání jakéhokoliv nového doplňku stravy, včetně kvercetinu, s odborníkem.

Schválená zdravotní tvrzení

Podle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení (tzv. EU Register on nutrition and health claims) vydávaného Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) nejsou pro kvercetin schválena žádná oficiální zdravotní tvrzení. To znamená, že v Evropské unii není povoleno uvádět na etiketách nebo v reklamě konkrétní zdravotní benefity spojené s kvercetinem, jako je například léčebný či preventivní účinek proti konkrétním onemocněním. Přesto se stále objevují nové výzkumy a rozsáhlé studie, které zkoumají kvercetin a jeho potenciál pro lidské zdraví. Výsledky mohou v budoucnu vést k podrobnějšímu zhodnocení jeho účinků a případné změně legislativy.

Zajímavosti

Stabilizace žírných buněk: Kvercetin se často zmiňuje v souvislosti s alergiemi, protože dokáže stabilizovat žírné buňky, které při alergické reakci uvolňují histamin. Tím může snižovat projevy alergií, jako je kýchání, rýma nebo otok.

Synergie s vitamínem C: Výzkumy naznačují, že kombinace kvercetinu s vitamínem C může zvyšovat jeho vstřebatelnost i antioxidační účinek. V přírodě se tyto dvě látky často vyskytují společně, například v čerstvém ovoci a zelenině, což může být jedním z důvodů, proč je tak cenné konzumovat čerstvé a pestré potraviny.

Protizánětlivé působení: Kvercetin účinně zasahuje do procesů spojených se zánětem – například ovlivňuje aktivitu COX (cyklooxygenázy), která se podílí na vzniku prozánětlivých mediátorů. Díky tomu má potenciál tlumit různé formy chronických zánětů v těle.

Kosmetika a péče o pleť: Kvercetin se využívá i v kosmetickém průmyslu. Jeho antioxidační účinky totiž pomáhají chránit pleť před negativními vlivy volných radikálů, UV záření a znečištěného prostředí, což může snižovat rychlost stárnutí pokožky.

Vliv na sportovní výkonnost: Sportovci a aktivní lidé vyhledávají kvercetin pro jeho schopnost podpořit regeneraci a potlačit zánětlivé procesy po náročném fyzickém výkonu. Ačkoliv je zde zapotřebí dalších studií, některé výsledky ukazují, že kvercetin by mohl podpořit vytrvalost a zotavení svalů po cvičení.

Název inspirovaný dřevem: Název „kvercetin“ pochází z latinského slova quercus, tedy „dub“, protože právě v kůře některých stromů (včetně dubu) se tento flavonoid vyskytuje.

Vliv na cirkulaci: Díky schopnosti chránit cévní endotel a působit protizánětlivě může kvercetin pozitivně ovlivňovat krevní tlak a celkové kardiovaskulární zdraví, ačkoliv i zde je zapotřebí dalších studií k přesnému posouzení účinnosti.

--- konec článku ---