Slávka zelenoústá - dar od moře pro zdravé klouby

Základní informace

Slávka zelenoústá, latinsky Perna canaliculus, je druh mořské mušle, která pochází z vod, obklopujících Nový Zéland. Patří mezi největší druh slávek na světě. Název pochází ze vzhledu slávek, jejichž skořápky mají zelenou barvu v místech, kde se obě strany setkávají, připomínající pár zelených rtů. Kromě atraktivního vzhledu jsou slávky uctívané pro svou bohatost na živiny, jako jsou minerály, esenciální aminokyseliny, glykoproteiny a také omega 3 mastné kyseliny, EPA a DHA.

Slávka je u nás spolu s ústřicí a perlorodkou jednou z nejznámějších mořských mlžů. Její lastury jsou na povrchu tmavé barvy, zatímco z vnitřní strany jsou světlé a matné. Slávka zelenoústá má tmavě zelenou skořápku, která se často mísí se žlutými, červenými nebo hnědými pruhy. Dospělí samci mají krémově bílou dužinu, zatímco dužina samice je meruňkově oranžová. Barva nemá žádný vliv na chuť slávky. Na rozdíl od slávky modré je skořápka slávky zelenoústé ve svém přirozeném stavu mírně otevřená. Novozélanďané to označují jako „usmívající se“ slávky. Skořápka se uzavře, když je slávka vystavena stresu, sladké vodě nebo nešetrnému zacházení.

Slávky zelenoústé se živí fytoplanktonem z oceánu. Plankton se musí běžně chránit před potenciálně smrtelně vysokým ultrafialovým (UV) zářením, protože v oblastech, kde rostou slávky, jsou sluneční paprsky neobvykle intenzivní. V průběhu času si proto vyvinuli silné antioxidanty, které bojují proti stresu způsobenému zářením. Když slávky přijímají potravu, vstřebávají i tyto ochranné mechanismy. A cyklus pokračuje – když konzumujete doplňky stravy ze slávky, získáváte výhody těchto ochranných vlastností.

Funkce v organismu člověka

Slávka zelenoústá je bohatým zdrojem biologicky aktivních látek. Obsahuje řadu minerálů, včetně zinku, mědi a selenu. Kromě toho může obsahovat vitaminy, zejména skupinu vitaminů B. Je bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin, zejména kyseliny eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA). Kromě těchto protizánětlivých živin obsahuje i bílkoviny a esenciální aminokyseliny. Klíčovou složkou slávky jsou glykosaminoglykany (GAG), které se přirozeně vyskytují i v našem těle.

Glykosaminoglykany jsou dlouhé, lineární polysacharidy tvořené opakujícími se jednotkami. Jsou to klíčové komponenty v mnoha tkáních, včetně kůže, chrupavky a vazivových tkání. Existuje několik různých typů glykosaminoglykanů, včetně kyseliny hyaluronové, chondroitinsulfátu, dermatansulfátu, keratansulfátu, ale i heparinu. Všechny tyto glykosaminoglykany společně tvoří komplexní síť v mezibuněčné hmotě, která podporuje celistvost tkání, komunikaci mezi buňkami a mnoho dalších klíčových biologických funkcí.

Díky obsahu těchto živin má slávka zelenoústá mnoho důležitých funkcí. Slávka se vyznačuje svými protizánětlivými vlastnostmi, díky kterým může být účinná i při stavech, jako je astma. Je to chronický zánětlivý stav, který postihuje plíce a může ztěžovat dýchání. Slávky pomáhají snižovat zánět v dýchacích cestách.

Protizánětlivé vlastnosti slávky mohou také pomoci snížit zánět kloubů spojených s osteoartritidou a revmatoidní artritidou. Studie dokazují, že lidé z pobřeží Nového Zélandu, jejichž strava je bohatá na slávky zelenoústé, mají nižší výskyt artritidy. Tento zdravotní problém může být nesnesitelně bolestivý a může významně ovlivnit mobilitu, nezávislost a kvalitu života. Právě již zmíněné glykosaminoglykany, spolu s omega-3 mastnými kyselinami, mohou přispívat k obnově kloubní chrupavky a podpoře celkového zdraví kloubů.

Slávka je bohatá na omega-3 mastné kyseliny, které jsou dobré pro mozek, paměť a kognitivní funkce. Tyto kyseliny hrají také roli při zlepšování průtoku krve a pevnosti arteriální stěny, což umožňuje zdravý krevní oběh. Vysoká koncentrace omega-3 v slávce je prospěšná i pro ochranu zdraví srdce.

Slávky jsou vynikajícím zdrojem železa, které se významně podílí na tvorbě bílkovin přenášejících kyslík. Jedna porce slávky obsahuje 30 % denní požadované dávky vitaminu C, který je nezbytný pro vývoj silných tkání, jako jsou šlachy a vazy.

Existují také určité důkazy, že sloučeniny obsažené v slávce mohou pozitivně ovlivnit naše zdraví střev. Studie ukázali, že slávky zelenoústé stimulují růst bakterií ve střevě a zároveň potlačují střevní záněty.

Historie

Slávky zelenoústé pocházejí z novozélandského pobřeží. Maorové, původní obyvatele Nového Zélandu, sbírali a konzumovali slávky po tisíce let. Tradičně je vařili v pecích nebo s horkými kameny, sušili je, aby je uchovali, nebo je prostě jedli syrové. Po stovky let tedy slávky zelenoústé nebyly ničím jiným než výživnou pochoutkou bohatou na bílkoviny.

Příběh slávky, jako významného nutričního zdroje, začíná koncem 60. a začátkem 70. let 20. století, kdy vědci z NASA zoufale hledali nějaké zdravé mořské potraviny pro své astronauty. Konkrétně se snažili najít zdroje s významnými protirakovinnými vlastnostmi. Vědecky byly studovány účinky několika mořských potravin, a to včetně novozélandských slávek. V průběhu studie lidé užívající slávku zelenoústou hlásili snížení bolesti kloubů a zvýšenou flexibilitu. Dalším výzkumem bylo zjištěno, že má jedinečný protizánětlivý a antioxidační profil, což byl důvod, proč lidé zažívali úlevu od bolesti. Později bylo také pozorováno, že komunita Maorů měla velmi málo případů degenerativních a zánětlivých onemocnění, což potvrdilo, že slávky zelenoústé mají terapeutické účinky.

Po tomto výzkumu začal chov slávek jako malý průmysl na Novém Zélandu. Dnes jsou slávky zelenoústé nejlepším vývozním artiklem akvakultury v celé zemi. V roce 1972 byla založena první oficiální farma slávek a od té doby se toto odvětví rozrostlo rychlým tempem.

Doporučený denní příjem

Doporučený denní příjem slávky zelenoústé není v současnosti legislativně stanoven, a proto je vždy nutné se u doplňků stravy řídit doporučeným denním dávkováním dle výrobce a u potravin se řídit všeobecnými výživovými doporučeními. Při výběru přípravků je důležitá kvalita surovin a zpracování. Je vhodné vybírat si přípravky v lékárnách, ověřených prodejnách nebo na internetových obchodech u renomovaných výrobců.

Doplňky ze slávky zelenoústé lze užívat ve formě prášku, kapslí, oleje nebo taky jako potravina v čerstvé nebo mražené formě, podobně jako jiné mořské plody. Pro vnější použití existují gely a krémy obsahující výtažky ze slávky, často v kombinaci s dalšími protizánětlivými nebo léčivými složkami.

Při rozhodování o optimální dávce pro osobní použití je třeba vzít v úvahu faktory, jako je míra bolesti, nepohodlí, které pociťujete, kolik je vám let a forma doplňku stravy ze slávek. Optimální doporučená denní dávka slávky zelenoústé je většinou v rozmezí od 500 do 1500 mg. Doporučené dávkování u jednotlivých produktů se může lišit podle složení výrobků. Pro dosažení příznivých účinků je doporučeno užívat slávku dva až třikrát denně, krátce před jídlem nebo s jídlem. Je potřebné si uvědomit, že její účinky nejsou okamžité. Doplňky stravy s obsahem slávky by se měli užívat po dobu 4-8 týdnů. Její přínosy můžu být pozorovány po několika dnech ale i týdnech.

Původ, výskyt a chov

Slávky zelenoústé jsou hlavním druhem akvakultury Nového Zélandu. Vyskytují se zejména u východního pobřeží a jejich epicentrem je pláž Ninety Mile. Pobřeží Nového Zélandu obývá několik dalších druhů slávek, ale slávka zelenoústá je jediný druh, který se chová. Důvodů, proč tomu tak je, je několik. Je to velká, masitá mušle, která roste v hlubší vodě než většina ostatních druhů. Roste rychle a prodejní velikost dosahuje za 10 až 18 měsíců.

Před 25 lety byl chov slávek na Novém Zélandu neznámý. Korýši byli buď vybíráni ze skal, nebo vybagrováni z mělkého mořského dna. Brzy si uvědomili, že sklizeň slávek je neudržitelná. Proto vznikla myšlenka chovat je. Zpočátku se používaly španělské techniky pěstování na vorech, což jsou plavidla sestavené z dřevěných klád. Na 10metrových rámech vyrostlo až šest tun mušlí na lanech zavěšených pod vorem. Jenže tento systém se ukázal jako neefektivní, protože mušle poblíž středu rámu si vedly špatně. Pravděpodobně proto, že slávky kolem vnějších okrajů brali většinu dostupné potravy ve vodních proudech.

Farmáři následně začali experimentovat se systémem dlouhých lovných šňůr, kdy pomocí bójí zavěšovali do vody paralelní šňůry rostoucích provazů. Na větších farmách byl tento systém upraven tak, že jsou provazy svázány v jednom souvislém laně. Mladé slávky prorůstají biologicky odbouratelnými šňůrami a ukotvují se na provazech. Chované mušle jsou monitorovány po celou dobu jejich vývoje, aby bylo zajištěno zdraví a správný růst. Farmy se nacházejí v oblastech, které umožňují otevřenou cirkulaci vody, což znamená, že tam nesedí ve stejné zatuchlé vodě celé dny.

Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod pro nastavení)
Zdroj: www.youtube.com

Toxicita

Doplňky stravy s obsahem slávky zelenoústé jsou považované za bezpečné a netoxické, pokud se dodržují doporučené dávkování dle výrobce. Předávkování slávkou je nepravděpodobné, ale je dobré dodržovat instrukce k použití a doporučené dávkování.

Vzhledem k tomu, že slávka zelenoústá je druhem měkkýše, konzumace těchto doplňků stravy se nedoporučuje tím, kteří mají alergii nebo intoleranci na mořské plody. Symptomy mohou zahrnovat vyrážku, svědění, otoky nebo potíže s dýcháním. U některých lidí se po užití slávky zelenoústé mohou projevit vedlejší účinky, jako je průjem, nevolnost nebo plynatost.

Někteří lidé se vyhýbají konzumaci měkkýšů, protože se obávají obsahu rtuti. I když většina ryb a měkkýšů obsahuje rtuť, jejich konzumace v optimálním množství by neměla být škodlivá pro vaše zdraví. Konkrétně v slávkách zelenoústých byly zjištěné velmi nízké hladiny kontaminantů, a to především díky čisté vodě kolem pobřeží Nového Zélandu.

Doplňky stravy ze slávky zelenoústé se nedoporučují jedincům, kteří užívají léky na ředění krve, protože mohou způsobit přílišnou řídkost krve. Podobně by měla být omezená jejich konzumace při chirurgických výkonech, aby se zabránilo nadměrnému krvácení. Užívání slávky zelenoústé se nedoporučuje dětem do 3 let, těhotným a kojícím ženám.

Pokud se rozhodnete užívat doplněk na bázi slávky zelenoústé, doporučuje se začít s nižší dávkou, abyste zjistili, jak na ni vaše tělo reaguje, a postupně zvyšovat dávku podle potřeby a doporučení. Pokud se při užívání vyskytnou neobvyklé zdravotní potíže, snižte dávkování nebo přestaňte přípravek užívat. Vždy je také dobré poradit se nejdřív se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) není možné pro slávku zelenoústou používat žádná zdravotní tvrzení.

Zajímavosti

• Slávka zelenoústá, stejně jako mnoho dalších druhů mušlí, produkuje silné lepidlo, které ji umožňuje připevnit se k různým povrchům. Toto lepidlo je předmětem vědeckého výzkumu, protože má potenciál být použito v lékařství a dalších aplikacích díky svým unikátním adhezivním vlastnostem.
• Ačkoli slávka není známá produkcí komerčně cenných perel, může vytvářet malé perly jako reakci na podněty v jejím prostředí. Tyto perly nemají takovou hodnotu jako ty z perlových ústřic, ale stále jsou zajímavým fenoménem.
• Za ideálních podmínek může slávka zelenoústá žít až 6 let. Její stáří lze odhadnout podle koncentrických kroužků na povrchu lastury, podobně jako u stromů.
• Každá slávka má na své lastuře jedinečný vzor, což je něco jako lidské otisky prstů. Vzory na lastuře mohou být tak rozmanité, že se žádné dvě lastury nepodobají přesně.
• Slávky zelenoústé, přestože jsou chráněný svými tvrdými lasturami, mají několik přirozených nepřátel. Mezi ně patří některé druhy ryb, hvězdice a některé druhy krabů.
• Slávky mohou sloužit jako dobrý indikátor zdraví vodního prostředí. Pokud se v dané oblasti nedaří populaci slávek, může to signalizovat problémy s kvalitou vody nebo jiné ekologické stresory.
• Slávky zelenoústé mohou dosáhnout své plné velikosti, až 18 cm, během 18 měsíců. V prvním roce svého života však rostou poměrně pomalu.

 

--- konec článku ---