Čekanka obecná – prebiotikum, přírodní sladidlo a podpora trávení v jedné bylině

Základní informace

Čekanka obecná, latinsky Cichorium intybus, je léčivá rostlina, která patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), podobně jako například sedmikráska, pampeliška, slunečnice nebo arnika. Lidově se čekanka nazývá cikorka, cichorie, čaganka, čekánek, hanička, koření sv. Petra, německá káva nebo podpažník. Typicky český název čekanka vznikl podle jejích typicky modrých květů. Ty lidem připomínaly modré dívčí oči, které marně čekají na návrat milého z vojny.

Jedná se o cennou léčivou bylinu, ze které se využívá především kvetoucí nať a kořen. Podle rad našich babiček je nejlepší doba pro sběr kořene čekanky, když je měsíc na ústupu – tato doba prý zaručuje nejvyšší koncentraci účinných látek v kořenu čekanky.

Čekanka je bylina, která patří do každého herbáře. Podle lidové medicíny jsou léčivé účinky velmi široké. Mnohé z nich potvrzují i moderní vědecké výzkumy. Čekanková nať i kořeny se používají především jako podpora činnosti jater a střevního traktu. Díky tomu se tato bylina často používá jako součást čajových směsí pro podporu trávení a při očistných kůrách. Čekanka také podporuje normální činnost srdce a cév, normální stav kostí a kloubů a napomáhá udržování normální hladiny glukózy v krvi.

V neposlední řadě je čekanka přirozeným zdrojem inulinu a má díky tomu široké využití v potravinářství a farmacii. Inulin je rozpustná vláknina, která není stravitelná lidskými enzymy. Proto prochází velkou částí trávicího systému člověka v neporušeném stavu a dále je přeměňována až v tlustém střevě. Zde ho symbiotické bakterie metabolizují fermentací na aminokyseliny s krátkými řetězci. Tyto látky slouží jako zdroj energie pro střevní epitelové buňky a podporují zachování integrity stěny tlustého střeva. Tento proces současně stimuluje množení probiotických kultur jako jsou laktobacily nebo bifidobakterie, a proto se inulin označuje jako prebiotikum.

Funkce v organismu člověka

Čekanka je léčivá bylina, která se využívá v tradičním bylinném léčitelství, potravinářství i farmacii. Její účinky na lidský organismus jsou široké a použití i v domácích podmínkách je většinou velmi snadné. Z této byliny se využívá předeším kvetoucí nať nebo kořen, případně se čekanka zpracovává a získává se z ní inulin.

Inulin je polysacharid, který se u rostlin z čeledi hvězdnicovitých a zvonkovitých vyskytuje jako zásobní látka a nahrazuje klasický škrob. Jedná se o látku, která má výrazně sladkou chuť, ale lidský organismus ho neumí štěpit svými enzymy. Proto se ve střevě chová jako rozpustná vláknina. V tlustém střevě je inulin štěpen enzymy symbiotických bakterií a díky tomu jej využívají jako výborný zdroj energie. Díky těmto vlastnostem se inulin označuje jako prebiotikum a má velmi pozitivní vliv na naší střevní mikroflóru. Vedle čekanky se inulin přirozeně vyskytuje například v banánech, pórku, chřestu, cibuli nebo topinamburech.

Inulin podporuje střevní peristaltiku, eliminuje vznik zácpy, podporuje správné trávení a podílí se na stimulaci imunitního systému a přirozené obranyschopnosti organismu. Význam inulinu pro lidský organismus je velmi široký a všeobecně pozitivní. Inulin zvyšuje vstřebávání vápníku, hořčíku a dalších minerálů a snižuje hladinu cholesterolu a lipidů. Jedná se o látku, která má sice příjemnou sladkou chuť, ale vzhledem k tomu, že není v tenkém střevě stráven, nemá žádný vliv na hladinu cukru v krvi (glykémii) ani na sekreci inzulinu. V tomto ohledu je inulin vhodný i pro diabetiky. Všeobecně inulin snižuje glykemický index potravy a podílí se také na snižování nadměrné sekrece inzulinu, která může být pro náš organismus nebezpečná.

Díky prebiotickému efektu působí čekanka pozitivně také na hladinu triglyceridů a LDL frakce cholesterolu v naší krvi. Toto působení podporuje také eliminaci vzniku aterosklerotických plátů, což má za následek snížení rizika vzniku některých srdečně-cévních onemocnění. Čekanka také podporuje normální činnost srdce a cév.

Díky unikátní kombinaci biologicky aktivních látek, které čekanka obsahuje působí pozitivně také na další orgány a soustavy lidského těla. Čekanka podporuje normální činnost jater a tvorbu žluči. Díky tomu se využívá například pro podporu látkové výměny, trávení a činnosti střevního traktu. V trávicím traktu navíc čekanka působí i protizánětlivě, a tak přirozenou cestou napomáhá eliminovat zánětlivé procesy v našem organismu.

Moderní vědecké výzkumy potvrdily, že čekanka podporuje normální stav kostí a kloubů. Její užívání sice pravděpodobně neovlivní samotnou příčinu degenerativního kloubního onemocnění (artrózy), ale díky protizánětlivému působení může docházet k výraznému zmírnění bolestivosti a kloubní ztuhlosti.

Všeobecně známé účinky čekanky na naše zdraví:

• Podporuje činnost jater a žlučníku.
• Stimuluje dobré trávení.
• Obsažený inulin působí prebioticky.
• Podporuje látkovou výměnu.
• Podporuje očistu organismu (detoxikaci).
• Napomáhá udržování normální hladiny glukózy v krvi.
• Podporuje normální činnost ledvin a močových cest.
• Působí podpůrně na pokožku.
• Zklidňuje nervovou soustavu.
• Působí podpůrně na zrak.
• Podporuje normální činnost srdce a cév.
• Podporuje normální stav kostí a kloubů.
• Působí protizánětlivě.
• Stimuluje funkci imunitního systému a přirozenou obranyschopnost organismu.

Obsažené účinné látky

• inulin,
• fruktooligosacharidy,
• hořčiny,
• třísloviny,
• polyfenoly,
• cholin,
• arginin,
• vitaminy,
• minerální látky.

Historie         

Čekanka má dlouhou historii využívání, a to zejména v potravinářství. Historicky první dochovaná zmínka o čekance je v jednom egyptském papyrusu, který pochází pravděpodobně z doby asi 4000 let před Kristem. V 1. století n.l. – v období římských válek – známý lékař Pedanios Dioscorides vojákům doporučoval čekanku pro její blahodárné účinky na žaludek, ledviny a játra.

V historii byla čekanka velmi oblíbená pro své pozitivní účinky na lidské zdraví a také jako náhrada kávy v období jejího nedostatku nebo nedostupnosti. Z historických dokumentů se o čekance dozvídáme mnoho zajímavých informací. Byla zmiňována již ve spisech Horatia nebo Fridricha I. Velikého. Do Evropy se dostala pomocí mnichů již v období středověku. V době koloniálních velmocí se pak díky holandským výpravám rozšířila prakticky po celém světě.

Využívání různých druhů obilovin a semen pro výrobu nápojů bylo tradiční již ve středověku. Lidé sušili, pražili a mleli různé druhy obilek (především z ječmene a žita), žaludy, bukvice nebo například kořeny čekanky. Z těchto směsí pak vařili výživné a chutné nápoje. Později, když byl nedostatek klasické kávy, se kávové náhražky staly opět populární a našly si své příznivce. Od 17. století je známý název cikorka, který označuje nejznámější kávovinovou náhražku. Tento název vznikl pravděpodobně z latinského slova „Cichorium“. I v ostatních evropských jazycích je název pro čekanku velmi podobný: v němčině „Zichorie“, v angličtině „chicory“, a v italštině“ cicoria“.

Cikorka se vyráběla ze sušeného a praženého kořene čekanky a používala se buď samostatně nebo v kombinaci s kávou. Ještě populárnější byla melta, což je vlastně cikorka obohacená obilovinami a cukrovou řepou.

První výrobna kávy z čekanky (cikorky) vznikla v Čechách v Mochtíně u Klatov začátkem 19. století. Kávoviny se tu pražili a zpracovávali až do roku 1948. V době, kdy byl klasické zrnkové kávy nedostatek, se kávovinový průmysl rozvíjel mnohem rychleji než kdy předtím. Na trhu se objevovaly nové druhy obilných káv a firmy stále přicházely s novými recepturami. Začaly se využívat také příměsi jako jsou slad, fíky nebo jadérka vinné révy.

V současnosti získávají kávovinové výrobky opět velkou oblibu. Mnozí z nás pijí tyto výrobky pro jejich blahodárný vliv na náš organismus a také jejich příjemnou chuť.

Čekanka se dá využívat také jako zelenina. Salát z mladých listových výhonků čekanky znali již ve starověkém Egyptě. V Belgii ve třicátých letech osmnáctého století objevili nový způsob pěstování a využívání čekanky. Pro získávání tzv. čekankových puků se pěstuje čekanka listová (Cichorium endivia). Rostlina se pěstuje podobně jako chřest – předpěstované kořeny čekanky bez listů se zahrnou půdou a ve tmě asi po 5 až 8 týdnech vyrostou bílé sladké listy. Ty se konzumují syrové nebo se tepelně upravují.

Při používání čekanky lidé velmi brzo zjistili, že má příjemnou sladkou chuť. Dlouhou dobu tento fakt neuměli vysvětlit a zdůvodnit. Až v 19. století vědci zjistili, že kořen čekanky obsahuje látku, která je za jeho sladkou chuť zodpovědná. Později ji pojmenovali inulin. Koncem 19. století se dostala čekanka do zájmu vědců a lékařů pro své účinky na lidské zdraví. Bylo zjištěno, že inulin má velmi zajímavé fyziologické účinky v organismu. Pacienti, kteří se léčili s diabetem, po konzumaci 50 až 120 g inulinu denně nevykazovaly žádné potíže, které se obvykle dostavovaly po konzumaci cukru - jejich moč neobsahovala žádné jednoduché sacharidy. 

V průběhu 20. století se uskutečnila celá řada studií, které potvrzovaly pozitvní vliv inulinu na lidské zdraví a také jeho neškodnost a velmi nízkou toxicitu. Na základě těchto výzkumů se inulin dodnes používá při diagnostickém vyšetření ledvin. Mimoto se jedná o oblíbenou potravinářskou surovinu v mnoha potravinářských odvětvích.

Doporučený denní příjem

Čekanková droga - ať už kořen nebo nať - se v současnosti všeobecně hodnotí jako zcela bezpečná a zdraví prospěšná potravina, pokud je užívána dle doporučeného dávkování. U této rostliny není legislativně stanovena doporučená ani maximální denní dávka.

Budete-li chtít užívat čekanku v podobě doplňků stravy, na trhu je k dispozici několik typů výrobků - jedná se zejména o čajové směsi případně kapsle, tablety nebo extrakt v podobě prášku. Při výběru přípravků se prosím vždy zaměřujte na kvalitní suroviny i zpracování a vybírejte si přípravky ideálně v lékárnách, kvalitních prodejnách se zdravou výživou, bylinářstvích nebo od renomovaných výrobců na internetových obchodech. Pokud užíváte čekanku ve formě doplňků stravy, vždy se řiďte doporučeným dávkování dle výrobce. Doporučené dávkování jednotlivých výrobků se může lišit dle složení přípravku. Přesné dávkování se vždy odvíjí od konkrétního složení přípravku, zdravotních potíží, aktuálního fyzického i psychického stavu a podobně.

Z čekanky se samostatně využívá také inulin. Ten se většinou přidává jako součást čajových směsí, doplňků stravy nebo některých potravinářských výrobků. Často se používá jako náhrada cukru nebo umělých sladidel, protože má příjemou sladkou chuť a přitom nezvyšuje hladinu krevního cukru (glykémii). Inulin je vhodný i pro diabetiky.

Zdroj: www.youtube.com

Původ, výskyt a pěstování

Čekanka je okrasná léčivá rostlina s typicky modrými květy, která má vysoký obsah inulinu a díky tomu se využívá i v potravinářství. Původ čekanky není zcela přesně znám. S největší pravděpodobností pochází z Indie, ale její výskyt a používání bylo známé i ve starověkém Egyptě, Řecku a Římě.

V současnosti se s čekankou můžeme setkat prakticky po celém světě.  Většinou se přirozeně vyskytuje na ruderálních porostech podél cest, železničních násypů, na mýtinách, sušších loukách, pastvinách a mezích. Volně v přírodě se vyskytují i její plané formy.

V České republice se čekanka pěstuje od roku 1887 a existují zde především dvě pěstitelské oblasti – okolí Brna a Polabská nížina. V současnosti jsou významnými pěstiteli v rámci Evropy především Francie, Německo, Nizozemsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Ukrajina a Rusko.

Čekanka je vytrvalá léčivá bylina, která má přímou lodyhu s výškou maximálně až do 100 cm. Typická je přízemní listová růžice a květy modré barvy (vzácněji mohou být také růžové nebo bílé). Pro pěstování čekanky jsou nejlepší teplejší a sušší stanoviště s půdou bohatou na živiny. Nevhodná je těžká a kamenitá půda.  Její pěstování není náročné a je velmi vhodné i v našich klimatických podmínách.

Toxicita

Všeobecně se čekanka považuje za zcela bezpečnou potravinu, která nemá zpravidla žádné negativní vedlejší účinky. Pokud užíváte čekanku ve formě doplňku stravy (většinou ve formě čajové směsi, případně kapslí, tobolek nebo práškového extraktu) dodržujte vždy doporučené dávkování dle výrobce. Doporučujeme nakupovat jen kvalitní produkty v lékárnách, prodejnách zdravé výživy nebo od spolehlivých a ověřených výrobců.

Ve výjimečných případech se může po konzumaci čekanky vyskytnout alergická reakce – většinou jde o nevolnost, nechutenství, bolesti břicha, případně jiné gastrointestinální potíže. V tomto případě přestaňte potravinu nebo doplněk stravy okamžitě konzumovat. Pokud Vaše neobvyklé zdravotní potíže stále přetrvávají i déle než 2-3 dny po vysazení čekanky, vyhledejte lékařskou pomoc.

Užívání čekanky se všeobecně doporučuje pro všechny věkové skupiny, kromě dětí mladších 3 let. Čekanka je vhodná i pro dlouhodobé užívání. Nejsou známy žádné kontraindikace ani negativní vedlejší účinky při jejím užívání.

Nadměrná konzumace čekanky může způsobit nepříjemné zdravotní komplikace, a to zejména u citlivých osob. Mezi nežádoucí účinky po nadměrné konzumaci patří zejména nadýmání nebo průjem. Tyto potíže se vyskytují především po konzumaci vyšších dávek než je 30 gramů byliny denně.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro čekanku obecnou používat následující zdravotní tvrzení:

Čekanka obecná (Cichorium intybus) podporuje:

• normální funkci střevního traktu,
• normální činnost jater,
• udržování normální hladiny glukózy v krvi,
• normální činnost srdce a cév,
• normální stav kostí a kloubů.

Zajímavosti

• Čekanka je výborná nektarodárná a pylodárná bylina. Její nektar je lehce namodralé barvy, což je zcela typické právě pro tuto bylinu. Květ čekanky vyprodukuje za 24 hodin asi 0,36 mg nektaru, který má cukernatost 38 %. V přepočtu tedy květ čekanky vyprodukuje asi 0,13 mg cukru za 24 hodin. Druhový med čistě z čekanky je velmi vzácný – je světle žlutý s příjemnou chutí i vůní. Charakteristická je krystalizace do hrubých krystalů. Obvykle bývá tento med součástí letních smíšených medů.
• Pražená čekanka se někdy využívá v pivovarnictví pro vylepšení chuti piva.
• Jeden specifický poddruh čekanky – čekanka listová – se využívá jako listová zelenina.
• Čekankový odvar se používá i na oplachování vlasů po jejich umytí. Dodává vlasům sílu a objem.
• V Německu se čekanka, společně s cukrovou řepou a žitem, využívala jako ingredience pro výrobu tzv. mischkaffee neboli „míchané kávy“ zejména během kávové krize od roku 1976 do roku 1979.
• Staré legendy a pověry říkají o čekance následující:
  • Noste při sobě čekanku, z vaší cesty možná zmizí starosti.
  • Když se potřete šťávou z čekanky, prokáže vám možná vlivná osoba laskavost.
  • Čekanka podporuje skromnost a pomůže zapomenout na nešťastnou lásku.
  • Čekanka možná pomůže, jestliže se chcete stát neviditelnými.
  • Čekanka možná otevře všechny zámky, má to jeden háček, musí být utržená v pravé poledne, v den letního slunovratu, v tichosti a zlatým nožem.

 

 

--- konec článku ---