Hroznová semínka – přehlížený zdroj antioxidantů

Základní informace

Vinná réva (Vitis vinifera) je velmi stará kulturní rostlina, která má široké využití v potravinářství a její plody mají celou řadu pozitivních účinků na naše zdraví. Z vinných hroznů se tradičně vyrábí především víno, konzumují se také čerstvé, vyrábí se z nich nealkoholické nápoje a džusy, suší se a vznikají hrozinky nebo sultánky. Ze semínek hroznů se lisuje olej, zbytky po lisování jsou mlety na mouky. Jejich využití je velmi široké a především v rámci střední Evropy se jedná o obzvláště oblíbenou plodinu.

Hroznová semínka se nacházejí v plodech révy vinné a ze zdravotního hlediska jsou velmi zajímavou nutriční složkou s obsahem látek, které blahodárně působí na naše zdraví. Vzpomeňte si na tuto informaci, když si budete příště pochutnávat na sladkých hroznech, ale budete vyplivovat jejich semínka, protože vám vadí jejich konzistence nebo chuť. Hroznová semínka vykazují velmi silnou antioxidační aktivitu a protizánětlivé působení a mají celou řadu dalších zajímavých účinků na naše zdraví, o kterých se můžete dočíst v tomto článku.

Funkce v organismu člověka

O pozitivním vlivu střídmé konzumace vína (především červeného) na naše zdraví není pochyb, ale v nedávné době se pozornost vědců obrátila také na hroznová jadérka. Začali intenzivně zkoumat jejich složení, synergické účinky obsažených látek a působení na naše zdraví. Výsledky byly velmi zajímavé, a tak se z hroznových semínek stává moderní doplněk stravy a zajímavá složka zdravé výživy.

Hlavní účinné látky v hroznových jadérkách jsou látky polyfenolické povahy – proanthokyanidiny. Často se můžeme setkat s jejich označením pod zkratkou PAC. Farmaceutické přípravky nebo doplňky stravy, které obsahují extrakt z hroznových semínek, jsou často standardizovány na základě obsahu proanthokyanidinů. Jedná se o látky s velmi silnými přírodními antioxidačními vlastnosti. Díky jejich působení mohou hroznová semínka působit podpůrně v prevenci i terapii kardiovaskulárních onemocnění, zhoubného bujení, diabetu 2. typu nebo dalších civilizačních onemocnění. Bylo zjištěno, že výtažek z hroznových jadérek má vyšší antioxidační účinky než vitaminy C, E nebo beta-karoten. Antioxidační účinky obsahových látek v hroznových jadérkách jsou dány jejich schopností zhášet reaktivní volné radikály, podporovat chelataci přechodných kovů a inhibovat prooxidační enzymy.

Výtažky z hroznových semínek působí pozitivně v prevenci i léčbě cévních a oběhových onemocnění jako je žilní nedostatečnost, periferní onemocnění cév nebo křečové žíly. Mechanismus jejich účinku je založen především na snižování kapilární propustnosti a křehkosti žil a cév. Hroznová semínka působí velmi pozitivně i na pacienty, kteří jsou ohroženi srdečním infarktem nebo mozkovou mrtvicí. Vysoký obsah antioxidantů v plodech vinné révy (i jejich jadérkách) zabraňuje oxidaci LDL cholesterolu a chrání tak vnitřní výstelku cév proti poškození. Vědecké pokusy na myších a králících prokázaly pozitivní vliv užívání výtažku z hroznových jadérek na kardiovaskulární zdraví, zmírnění rozvoje aterosklerotických lézí a snížení poškození srdeční tkáně. U lidí byl prokázán pozitivní vliv na snižování oxidace LDL cholesterolu u pacientů se zvýšenou hladinou cholesterolu. Všeobecně můžeme jednoznačně říci, že pravidelná konzumace hroznových jadérek má pozitivní vliv na kardiovaskulární zdraví.   

 

Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod pro nastavení)
Zdroj: www.youtube.com

Biologicky aktivní látky v hroznových semínkách:

• Proanthokyanidiny (PAC) – někdy se používá název „komplex oligomerních proantokyanidinů“ (někdy označován zkratkou OPC – z anglického „oligomeric proanthocyanidin complex“),
• třísloviny,
• vláknina,
• minerální látky,
• polyfenolické a flavonoidní sloučeniny,
• vitaminy – např. vitamin E,
• kyselina linolenová.

Všeobecně známé účinky hroznových semínek:

• antioxidační,
• protizánětlivé,
• antimikrobiální,
• prevence i terapie mnoha civilizačních onemocnění – diabetes mellitus 2. typu, nádorové bujení, kardiovaskulární onemocnění, zánětlivé procesy v organismu apod.,
• prevence onemocnění krevních cév,
• ochrana zraku a podpora léčby očních nemocí,
• ochrana kolagenu v kůži před poškozením,
• působí proti shlukování krevních destiček,
• stabilizace hladin lipidů v krvi,
• působí proti stárnutí.

Historie

Historie využívání révy vinné jako takové má samo o sobě historii dlouhou jako lidstvo samo a jedná se o jednu z nejstarších kulturních plodin, která je cíleně pěstovaná a využívaná člověkem. Již řecký lékař Hippokrates (460–357 př.n.l.) tvrdil: „Víno je věc podivuhodně vyhovující člověku – jak zdravému, tak nemocnému; budiž však podáváno ve správné míře – a to podle tělesné stavby jednotlivce.“

Réva vinná byla pěstována již kolem roku 3000 před naším letopočtem, ve starověkém Egyptě a Orientě. Víno bylo dobře známo i starověkým Řekům kolem roku 2000 před naším letopočtem. Dokládají to literární zápisky z doby Krétské a Mykénské. Řekové označovali víno za dar boha Dionýsa.

Pěstování a využívání révy vinné má svou bezpochybnou tradici také v oblasti Moravy i Čech. Pěstovali zde vinnou révu již Keltové a nové odrůdy přivezli později římští legionáři. Staří Slované se s oblibou věnovali pěstování vinné révy a výrobě lahodného nápoje, kterému přisuzovali i celou řadu blahodárných účinků na lidský organismus. Ve vykopávkách v hradištích se nalezly fragmenty úzce spjaty s vinařstvím – například semínka ušlechtilé Vitis vinifera, vinohradnické nože, nádoby, atd.). Ve středověku také došlo k rozmachu pěstování révy a výroby vína. Zasloužil se o to například mniši Cisterciáckého řádu, kteří přinesli z Francie do severnějších oblastí Evropy sadbu révy vinné a učili místní obyvatelé révu pěstovat, starat se o ní a následně zpracovávat hrozny. Ve 14. století nastal rozmach ve vinohradnictví i vinařství i v Českých zemích. Zasloužil se o to mimo jiné i Karel IV., který přivezl do Čech například i odrůdu Rulandské šedé (Pinot Gris). Z dochovaných literárních záznamů víme, že ještě před třicetiletou válkou byla v Čechách a na Moravě plocha o velikosti 40 tis. ha osázených révou vinnou. Oproti současné výměře 20 tis. ha je to úctyhodná rozloha. Na této rekordní výměře měl velkou zásluhu, mimo jiné, i císař Rudolf II.

Obliba pěstování révy vinné a především konzumace jejích zpracovaných plodů je stále velmi vysoká v našich zemích i po celém světě. Z vína je v současnosti velmi zajímavá obchodní komodita a považuje se za ceněné zboží, lze však samozřejmě nalézt zboží velmi rozdílných kvalit.

Cílené využívání hroznových semínek, případně extraktu z nich má, na rozdíl od samotné révy vinné, poměrně krátkou historii. Hrozny révy vinné byly od pradávna využívány celé a nikdo se příliš nezajímal o semínka ukrytá uvnitř plodů. Až v nedávné době byl zjištěn jejich extrémně pozitivní účinek na naše zdraví, který byl podložen zjištěním o obsahu biologicky aktivních látek.

Doporučený denní příjem

V současnosti je na trhu dostupných mnoho forem přípravků, které obsahují hroznová semínka nebo extrakt z nich. Jedná se o tinktury, oleje, prášky, kapsle, tobolky nebo tablety. Při výběru přípravků se prosím vždy zaměřujte na kvalitní suroviny i zpracování a vybírejte si přípravky ideálně v lékárnách, kvalitních prodejnách se zdravou výživou, bylinářstvích nebo od renomovaných výrobců na internetových obchodech. Velmi vhodné je i využívání čistých surovin jako jsou přímo semínka z plodů révy vinné nebo konzumace celých plodů, včetně semínek. Doporučená denní dávka semínek révy vinné není oficiálně stanovena. Pokud užíváte hroznová semínka ve formě doplňků stravy, vždy se řiďte doporučeným dávkování dle výrobce. Doporučené dávkování jednotlivých výrobků se může lišit dle složení přípravku.

Užívání semínek z hroznů vinné révy se v terapeutických dávkách nedoporučuje těhotným a kojícím ženám a dětem do 3 let.

Pro celkové posílení zdravotního stavu se doporučuje většinou dávkování 50 až 200 mg výtažku z hroznových semínek denně. Jedná se o doporučení pro dospělého člověka, v rámci preventivních účinků. V rámci terapie některých onemocnění, např. onkologických se dávky mohou pohybovat mnohem výše. Vždy prosím dodržujte doporučené dávkování dle výrobce nebo se držte rad Vašeho ošetřujícího lékaře, farmaceuta nebo terapeuta.

Původ, výskyt a pěstování

Pravý původ kulturních odrůd Vitis vinifera subsp. vinifera není zcela přesně a jednoznačně vysvětlen. Spekuluje se o dvou různých původech. Prvním z nich je vznik šlechtěním z divoké révy vinné lesní (V. vinifera subsp. sylvestris), druhým z nich je hypotéza o genezi od dnes již vyhynulých třetihorních druhů révy.

Kulturní formy révy vinné se cíleně pěstují na vinicích. Réva a vyžaduje teplé a dobře propustné půdy, které jsou bohaté na živiny. Optimální topografické stanoviště pro pěstování révy vinné je svahovitý pozemek, který má význam především na jaře a na podzim jako ochrana proti mrazům. Rovinaté pozemky nejsou příliš vhodné pro produkci velmi kvalitních vín. Vzhledem k příjmu slunečního záření hraje velmi důležitou roli orientace pozemku ke světovým stranám. Nejoptimálnější je jihovýchodní, jižní a jihozápadní expozice. Naprosto nevhodná je expozice severní. Na druhou stranu divoká forma révy vinné roste především ve vlhkých lesích, zejména lužního typu nebo v křovinách na březích vodních toků.

Nadmořská výška významně ovlivňuje technologii pěstování révy, i výslednou kvalitu suroviny a samozřejmě i výsledný produkt. V rámci Evropy se většinou réva pěstuje v oblastech s nadmořskou výškou do 650 metrů nad mořem. Se zvyšující se nadmořskou výškou ubývá v bobulích obsah cukru.

Srážky velkou mírou ovlivňují kvalitu sklizně. Nejlepší je množství srážek okolo 600 mm. V České republice se réva pěstuje většinou v oblastech s úhrnem srážek kolem 400 až 500 mm. Velmi důležité je také rozložení srážek během roku – nejdůležitější je před rašením, v době nasazování bobulí a při zaměkání bobulí. Při nedostatku srážek je nutné praktikovat kapkovou závlahu. Velmi nebezpečné pro vinnou révu jsou přívalové deště, krupobití, přízemní mrazíky a další klimatické výkyvy.   

Réva má ráda kamenitou půdu, která zvyšuje kyprost, zabraňuje půdní erozi a vyhřívá půdu. Velmi vhodná je i písčitá nebo hlinitopísčitá půda s vysokou hladinou podzemní vody.

Réva vinná je teplomilná rostlina, která k rašení potřebuje průměrnou denní teplotu asi 10 °C. Nejnáročnější období z hlediska teplot je v období kvetení – optimální je do 30 °C, teploty nad 35 stupňů révu poškozují.

Původní areál rozšíření révy vinné zahrnuje jižní a střední Evropu. Avšak v nejteplejších obdobích čtvrtohor se údajně divoké odrůdy dostaly až do oblastí jižní Skandinávie. Na východ se oblast přirozeného výskytu pohybuje až do Přední Asie, podhůří Kavkazu a Střední Asie. Ojediněle se nachází i v oblasti Íránu a v severní Africe. Kulturní odrůdy se pěstují v mírném pásu na celé zeměkouli. V České republice existují dvě základní vinohradnické oblasti: česká (mělnická a litoměřická) a moravská (mikulovská, slovácká, velkopavlovická a znojemská).

Toxicita

Vzhledem k tomu, že se jedná o přírodní surovinu, nehrozí zde, pokud je přípravek užíván v rozumné míře, případně podle doporučení výrobce, žádné riziko toxicity nebo nebezpečí pro konzumenta. Hroznová semínka i extrakt z nich je hodnocen jako zcela bezpečný produkt. Dosud nejsou známy žádné negativné vedlejší účinky při jeho užívání a jeho toxicita je jen velmi nízká.

Hroznová semínka se v terapeutických dávkách nedoporučuje konzumovat v těhotenství a v období kojení. V současnosti nejsou známy žádné interakce s jinými bylinnými přípravky, potravinami nebo doplňky stravy. Terapeutická účinnost výtažku z hroznových semínek může být různá, vzhledem k tomu, že vstřebatelnost proanthocyanidinů se u jednotlivců může lišit.  

Pokud chcete hroznová semínka nebo extrakt z hroznových semínek užívat ve formě doplňku stravy, dodržujte vždy doporučené dávkování dle výrobce. Doporučujeme nakupovat jen kvalitní produkty v lékárnách, prodejnách zdravé výživy nebo od spolehlivých a ověřených výrobců. Nedoporučujeme tyto produkty nakupovat od nedůvěryhodných výrobců na internetu.

Pokud se při užívání terapeutických dávek hroznových semínek nebo extraktu z hroznových semínek vyskytnou neobvyklé zdravotní potíže (bolesti hlavy, gastrointestinální potíže – průjem, zácpa, bolesti břicha apod.), snižte dávkování nebo přestaňte přípravek užívat. Pokud Vaše neobvyklé zdravotní potíže samovolně neodezní za 2-3 dny, poraďte se prosím se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro vinnou révu a hroznová semínka používat následující tvrzení:

Vinná réva (Vitis vinifera)

• podporuje:
  • normální činnost srdce,
  • udržení normálního krevního tlaku,
  • normální stav pokožky,
  • antioxidační působení,
  • normální činnost cévní soustavy,
  • kontrolu tělesné hmotnosti / celulitidy,
  • normální funkce kardiovaskulárního systému,
• bojuje proti pocitu těžkých nohou,
• antioxidační působení.

Extrakt z hroznových jadérek (Vitis vinifera semen) podporuje:

• normální činnost cévní soustavy,
• antioxidační působení,
• normální stav pokožky a tkání,
• normální činnost kardiovaskulární soustavy,
• udržení normální krevního tlaku.

Zajímavosti

• Latinské rodové jméno révy vinné „Vitis“ pochází z latinského označení pro keř, v přeneseném významu také úponek.
• Druhový přívlastek „vinifera“ vznikl sloučením jazykových základů slov „vinum“ (česky znamená „víno“) a „ferens“ (česky znamená „nesoucí“). V překladu tedy znamená něco jako „přinášející víno“.

​

--- konec článku ---