Kelp – nejbohatší přirozený zdroj jódu

Základní informace

Kelp je všeobecný název pro řasy, které patří mezi chaluhy (Phaeophyceae), řádu Laminaria. Kelpy zahrnují celkem asi třicet rodů. Pro kelp se někdy používají také synonymní názvy jako je chaluha bublinatá nebo kombu. Původ kelpů je zřejmě již v takzvaném miocénu asi před 5 až 23 miliony let. Typický výskyt kelpů je v rozsáhlých podvodních porostech, zejména v mělkých oceánech, kde vytváří útvary, které se označují jako kelpové lesy. Pro kelpy je velmi typický rychlý růst a výrazná akumulace minerálních látek. Drogou, která se využívá v potravinářství, lékařství a farmacii je celá rostlina.

Chaluha bublinatá má zcela typický vzhled – tvoří pásy, které jsou většinou zelenavě hnědé nebo žlutohnědé barvy a kožovité struktury. Chaluha má charakteristické párové vzduchové bubliny, které daly i název jejímu českému pojmenování „bublinatá“. Tyto bubliny usnadňují rostlině pohyb ve vodě. Na špičce pásů jsou nafouklá houbovitá tělesa, která obsahují samčí a samičí rozmnožovací buňky. Chaluhy se snadno přichycují na skalách, dřevě nebo mušlích. Při odlivu je můžeme často najít na plážích, a pokud leží na slunci bez vody, většinou dostávají černé zbarvení. Při přílivu se jim opět navrací jejich žlutohnědá nebo zelenohnědá barva.   

Použití kelpu je tradiční již od dávných dob – tradiční čínská medicína využívala kelp jako lék na problémy se štítnou žlázou, jako skvělý čistič střev, který odvádí z těla toxické látky a pro snížení hladiny cholesterolu a vysokého krevního tlaku. Kelp neboli kombu se může využívat při kuchyňské úpravě nebo ve zpracované formě v podobě nejrůznějších potravin nebo doplňků stravy. Při kuchyňském zpracování je kelp nutné asi hodinu vařit, dokud není zcela měkký. Poté se může využívat při vaření polévek, luštěnin nebo rýže nebo se dá využít k dochucení hotových pokrmů. V asijských zemích se dají tyto řasy zakoupit v mnoha formách a podobách. Jednou z nich je i tzv. tororo. Jedná se o řasu usušenou na slunci, která je naložená v rýžovém octě a pak rozmělněná a dochucená. 

Funkce v organismu člověka

Díky přirozenému obsahu mnoha minerálních látek, především jódu v přírodní formě, je kelp výborným prostředkem pro obohacení našeho jídelníčku. Dostatek jódu v organismu je nezbytně nutný pro správnou funkci štítné žlázy, která ovlivňuje mnoho metabolických pochodů. Štítná žláza je drobný orgán, který je umístěn v oblasti krku a obklopuje průdušnici. Z anatomického hlediska se štítná žláza rozděluje na pravý a levý lalok a na zadní části má čtyři příštítná tělíska.

Štítná žláza patří mezi endokrinní žlázy (žlázy s vnitřní sekrecí), to znamená, že produkuje v našem organismu hormony, které jsou uvolňovány do krve a roznášeny do celého našeho těla. Tyto hormony se označují jako tyroxin a trijodthyronin a v jejich struktuře hraje hlavní úlohu právě molekula jódu. Pokud je v organismu nedostatek jódu, tyto hormony jsou syntetizovány v omezené míře nebo jsou sice syntetizovány, ale jejich funkce je omezena. Hormony štítné žlázy ovlivňují především rychlost látkové výměny, růst a vývoj organismu, psychický stav, funkci nervového a svalového systému a funkci žaludku a střev.

Pravidelný příjem jódu ve stravě (příp. pomocí kvalitních doplňků stravy) je nezbytně nutné zejména při hypofunkci neboli snížené funkci štítné žlázy (hypothyreóza). Při tomto onemocnění dochází k nízké produkci hormonů štítné žlázy nebo k produkci hormonů nefunkčních, dochází ke zvětšování štítné žlázy a možný je až vznik strumy. Příznaky hypothyreózy jsou celkové zpomalení metabolismu – ospalost, zimomřivost, únava, nevýkonnost, svalová slabost, chladná a suchá kůže, nekvalitní vlasy, které často nadměrně vypadávají, zácpa, mírný nárůst tělesné hmotnosti (vlivem zadržování tekutiny v těle), ztráta soustředěnosti, poruchy paměti a celkově zhoršená a zpomalená mentální výkonnost.

Všeobecně známé účinky kelpu na naše zdraví:

Vzhledem k přirozenému obsahu jódu kelp přispívá k:

• normální tvorbě hormonů štítné žlázy,
• normální činnosti štítné žlázy,
• normálním rozpoznávacím funkcím,
• normální činnosti nervové soustavy,
• normálnímu energetickému metabolismu,
• normálnímu stavu pokožky.

Kelp všeobecně podporuje:

• normální činnost štítné žlázy
• normální produkci hormonů štítné žlázy
• kontrolu tělesné hmotnosti
• pocit sytosti
• normální trávení
• normální činnost střevního traktu
• obranyschopnost organismu
• hormonální systém
• antiestrogenní působení
• energetický metabolismus
• spalování tuků
• antivirové účinky
• antibakteriální účinky
• u těhotných žen je dostatečné zásobení jódem nezbytné pro správný vývoj centrální nervové soustavy plodu
• v tradiční medicíně se používá k úlevě od revmatismu a revmatoidní artritidy
• je vhodná pro vnější použití u zánětlivých kloubů
• snižuje hladinu lipidů a cholesterolu v krvi
• pomáhá optimalizovat krevní tlak

Biologicky aktivní látky:

• minerální a stopové prvky – především jód (organicky vázaný), dále hořčík, vápník, síru, draslík, železo, zinek, mangan a měď,
• vitaminy – A, C, K a skupina vitaminů B,
• barviva – fukoxanthin, zeaxanthin, lutein, violaxanthin, neoxanthin, fukoxanthinol, beta-karoten a skvalen,
• polysacharidy,
• cukry,
• lipidy,
• bílkoviny,
• vláknina.

Historie

Jak jsme si již zmínili v úvodu článku, kelpy pochází pravděpodobně z období miocénu – si před 5 až 23 miliony let. 

Tradiční lidové používání kelpu bylo známo již Římanům, kteří jej používali na klouby. Podle dochovaných spisů víme, že již od 16. století se kelpy používali v rámci tradičního čínského léčitelství proti strumě, která je způsobená nedostatkem jódu. Ve Francii v 17. století se kelpy používali na nejrůznější zdravotní problémy, primárně na onemocnění štítné žlázy. V Británii se tradovalo používání kelpu u obézních pacientů a v USA se používal pro celkové posílení a jako pomocný prostředek při léčbě lupénky.

Během 18. století došlo k významnému rozšíření v používání kelpu – začal se využívat při léčbě astmatu, kožních chorob, revmatismu a balneologicky při kůrách obézních pacientů.

Dříve se kelp těžil z moří především v Irsku a ve Skotsku. Produkoval se zde také takzvaný kelpový popel, který byl velmi bohatý právě na jód. Kelpový popel se využíval zejména při výrobě mýdla nebo skla. Díky tomu, že se kelpy vyskytují v mělkých vodách, tak je jejich získávání poměrně snadné.      

Doporučený denní příjem

Všeobecně můžeme mořské řasy, včetně kelpů hodnotit jako naprosto bezpečnou součást pestré a vyvážené stravy, pokud jsou konzumovány v přiměřeném množství. Tyto složky potravin mohou sloužit i jako doplnění běžné stravy, za účelem obohacení o některé živiny, zejména minerální látky (jód). V tomto ohledu může mít konzumace kelpu také pozitivní účinky na naše zdraví. Nadměrný příjem mořských řas však může být i potencionálně nebezpečný, zejména u citlivých jedinců. Maximální ani optimální doporučená denní dávka není legislativně stanovena.

Budete-li chtít užívat kelp v podobě doplňků stravy, na trhu je k dispozici široká škála výrobků, které tuto složku obsahují. Jedná se zejména o kapsle, tobolky, tablety, prášky nebo čajové směsi. Při výběru přípravků se prosím vždy zaměřujte na kvalitní suroviny i zpracování a vybírejte si přípravky ideálně v lékárnách, kvalitních prodejnách se zdravou výživou, bylinářstvích nebo od renomovaných výrobců na internetových obchodech. Pokud užíváte kelp ve formě doplňků stravy, vždy se řiďte doporučeným dávkováním dle výrobce. Doporučené dávkování jednotlivých výrobků se může lišit dle složení přípravku.

Kelp může být užíván vnitřně i zevně. Vnitřně se kelp užívá většinou ve formě doplňků stravy nebo jako přímá součást stravy. Zevně se kelp používá nejčastěji ve formě gelu nebo masti a v současnosti se začíná prosazovat nejen ve farmacii, ale i v klasickém kosmetickém průmyslu. Čajový nálev z kelpu můžete využít i pro přípravu bylinné koupele nebo jako zjemňující pleťovou vodu. Při vnějším používání má kelp hydratační a změkčující účinky na pokožku a podporuje i její elasticitu.   

Všeobecně můžeme říci, že doporučená denní dávka kelpu užívaná vnitřně se odvíjí od doporučené denní dávky jódu, která je u zdravých dospělých jedinců okolo 150-200 µg. Při terapeutickém podávání kelpu by maximální přijatá denní dávka jódu neměla překročit 400 µg. Obecně můžeme počítat s tím, že standardizovaná sušená řasa obsahuje asi 0,03 až 0,2 % jódu.

Prosím berte na vědomí, že kelp může způsobit alergickou reakci. Pokud se při užívání terapeutických dávek kelpu vyskytnou neobvyklé zdravotní potíže jako bolesti hlavy, gastrointestinální potíže – průjem, zácpa, bolesti břicha apod., snižte dávkování nebo raději přestaňte přípravek užívat. V případě akutních potíží urychleně vyhledejte lékařskou pomoc. Pokud jsou Vaše potíže mírné, ale neodezní samovolně za 2-3 dny, poraďte se prosím se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Původ, výskyt a pěstování

Jak již bylo zmíněno v úvodu tohoto článku, původ kelpu je zřejmě velmi starý, protože se pravděpodobně objevily již v takzvaném miocénu asi před 5 až 23 miliony let. Typický výskyt kelpu je v rozsáhlých podvodních porostech, zejména v mělkých oceánech, kde vytváří útvary, které se označují jako kelpové lesy. Pro tyto řasy je ideální voda s teplotou okolo 6 až 14 stupňů Celsia, která je bohatá na živiny. Pro kelpy je velmi typický poměrně rychlý růst a výrazná akumulace minerálních látek. Drogou, která se využívá v potravinářství, lékařství a farmacii je celá rostlina.

V současnosti se kelp přirozeně vyskytuje především v mělčinách, většinou do hloubky maximálně 5 metrů, zejména v Severním a Baltském moři. Ale pro komerční účely se pěstuje především na severním a západním pobřeží USA, ve vodách Atlantického a Tichého oceánu. Komerční pěstování je dnes běžné na tzv. farmách, které se specializují na co nejvyšší produkci, ale na druhou stranu také hlídají kvalitu vodu, podmínky pěstování, dodávání živin a podobně.

Sbírají se stélky řas a to většinou začátkem léta, většinou v tříletých cyklech. Po sběru následuje sušení – buď přirozené na slunci, nebo ve zpracovatelském závodě, pomocí moderních technologií. Dobré usušení se vyznačuje tím, že stélky se musí lehce lámat.

Toxicita

Všeobecně můžeme kelp považovat za bezpečnou potravinu, která může mít i velmi pozitivní účinky na naše zdraví, pokud je její konzumován  vhodnou dobu, a v přiměřeném množství a kvalitní formě. Pokud chcete kelp užívat ve formě doplňku stravy, dodržujte vždy doporučené dávkování dle výrobce. Doporučujeme nakupovat jen kvalitní produkty v lékárnách, prodejnách zdravé výživy nebo od spolehlivých a ověřených výrobců.

Při nákupu kelpu nebo produktů z něj je vhodné znát jeho původ. Obezřetní bychom měli být u kelpu, který pochází ze znečištěných oblastí – jako je například Baltské moře. Vzhledem k tomu, že se jedná o přírodní surovinu, která do sebe velmi snadno akumuluje složky z životního prostředí, je zde vyšší riziko kontaminace těžkými kovy (rtuť, kadmium, olovo). U doplňků stravy se zaměřme na jejich kvalitu a u kvalitního výrobce si můžeme vyžádat i certifikát o analýze daného produktu, který nám bude zaručovat mikrobiologickou, chemickou a fyzikální jakost daného přípravku.

Prosím berte na vědomí, že kelp může být potenciální alergen. Pokud se při užívání terapeutických dávek kelpu vyskytnou neobvyklé zdravotní potíže (bolesti hlavy, gastrointestinální potíže – průjem, zácpa, bolesti břicha apod.), snižte dávkování nebo raději přestaňte přípravek užívat. Pokud Vaše neobvyklé zdravotní potíže samovolně neodezní za 2-3 dny, poraďte se prosím se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Vzhledem k nedostatečnému výzkumu působení kelpu u rizikových skupin a možným interackím se kelp všeobecně nedoporučuje:

• osobám se zvýšenou funkcí, hyperfunkcí, štítné žlázy,
• dětem do 12 let – nebo pouze po konzultaci lékařem,
• těhotným a kojícím ženám  – nebo pouze po konzultaci lékařem,
• pacientům, kteří užívají jakékoliv léky na onemocnění štítné žlázy – nebo pouze po konzultaci lékařem,
• pacientům s nedostatečnou činností nadledvinek,
• pacientům s problémy se srážením krve – kvůli antikoagulační a antitrombotické aktivitě kelpu.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro kelp (chaluhu bublinatou) používat následující tvrzení:

Kelp – Chaluha bublinatá (Fucus vesiculosus L.)

• podporuje:
  • normální činnost štítné žlázy,
  • normální produkci hormonů štítné žlázy,
  • kontrolu tělesné hmotnosti,
  • pocit sytosti,
  • normální trávení,
  • normální činnost střevního traktu,
  • hormonální systém,
  • energetický metabolismus.

• má antiestrogenní působení,

Zajímavosti

• Kelp se někdy označuje také jinými názvy jako je chaluha bublinatá nebo kombu, lidové názvy pro kelp jsou také chaluha měchýřnatá nebo bublinatka.
• Kelp se dá používat vnitřně i zevně. Vnitřně jako potravina nebo potravinový doplněk. Zevně se používají výtažky z kelpu jako podpůrná terapie při hyperkeratických problémech, kde pomáhá na rozvolnění a změkčení kůže. 
• Česká republika patří přirozeně mezi oblasti s nízkým obsahem jódu v půdě i ve vodě, což se ve výsledku projevuje i tím, že je přirozeně nízký obsah jódu v potravinách rostlinného i živočišného původu.
• Velký jodový deficit v populaci České republiky byl zjištěn ve 30. letech 20. století.
• Řešení tohoto problému přišlo ve 40. až 50. letech 20. století v podobě jodování kuchyňské soli (tehdy v množství 15 mg jódu na 1 kg soli).
• V současnosti se kuchyňská sůl joduje v množství 20 až 34 mg jódu na 1 kg soli.
• Moderní projekty v současnosti označují kelp jako potencionálně výborný zdroj obnovitelné energie. Kelp má velké přírůstky a při tlení uvolňuje poměrně velké množství methanu a sacharidů, které mohou být přeměněny na etanol. Pěstování i zpracování kelpu na výrobu biopaliva by mohlo být efektivní a levné.

 

--- konec článku ---