Lichořeřišnice – kvetoucí pomoc pro močové cesty

Základní informace

Lichořeřišnice, latinsky Tropaeolum, je rod jednoletých nebo vytrvalých rostlin, které pocházejí z Jižní Ameriky a u nás jsou známy především jako okrasné zahradní rostliny. V nedávné době však bylo zjištěno, že jejich semena mají mimořádné účinky na lidský organismus, a proto se začalo s velkou oblibou používat jako léčivá bylina.

Lichořeřišnice patří mezi brukvovitou zeleninu, podobně jako květák, zelí, ředkvičky nebo brokolice. Tato skupina rostlin je typická obsahem látek, které se označují jako glukosinoláty. Tyto látky se nacházejí výhradně uvnitř buněk těchto druhů zeleniny a mají pro rostliny obrovský význam. Při poškožení rostliny totiž dochází k narušení buněk, které obsahují účinné látky a dojde ke kontaktu s enzymem myrosinázou. Takto se původní obsažené látky, glukosinoláty, přemění (aktivují) na biologicky aktivní sloučeniny – např. isothiokyanáty, které mají za úkol ochránit rostlinu před hmyzem, škůdci, ale i bakteriemi a plísněmi. Toto je unikátní obranný mechanismus brukvovitých rostlin, který má však pozitivní účinky i pro člověka.

Na rozdíl od ostatní brukvovité zeleniny bylo zjištěno, že lichořeřišnice obsahuje specifický glukosinolát glukotropaeolin. Tato látka po kontaktu s enzymem myrosinázou dává vzniknout zajímavé sloučenině – účinné látce, přírodní formě isothiokyanatanu benzylnatému. Právě tato látka pravděpodobně stojí za velmi silnými účinky této byliny na močopohlavní systém. Všeobecně známé účinky lichořeřišnice, jako je antibakteriální a protinánětlivé působení, jsou dány komplexem obsažených biologicky aktivních látek a jejich synergickému účinku.

Působení lichořeřišnice je vyzkoušeno dlouhou historií používání v tradičním lidovém léčitelství po celém světě a v současnosti již existuje také několik vědeckých studií, které zajímavé účinky této léčivky potvrzují. Jestliže budete mít nepříjemné potíže s močopohlavním systémem, vyzkoušejte lichořeřišnici a uvidíte, že budete příjemně překvapeni, jakou sílu Vám může nabídnout toto přírodní řešení.  

Funkce v organismu člověka

Lichořeřišnice má díky unikátnímu obsahu biologicky aktivních látek mnoho zajímavých a osvědčených účinků na lidský organismus. Drogou lichořeřišnice jsou květy, listy, semena nebo čerstvá šťáva. Nejčastěji se využíají semena, protože vykazují nejlepší fyziologické účinky. Květy lichořeřišnice jsou jedlé, mají příjemnou chuť, která je podobná ředkvičkám a mohou být příjemným ozvláštněním například letních salátů nebo jiných pokrmů.

Hlavní oblastí působení lichořeřišnice je močopohlavní systém u mužů i u žen. Tato bylinka působí pozitivně při zánětech a infekcích ledvin, močových cest i močového měchýře. Lichořeřišnice podporuje léčbu zánětů vaječníků u žen nebo prostaty u mužů. Pozitivně působí lichořeřišnice také při akutních i chronických zánětech dýchacích cest, průdušek nebo zánětu (i zápalu) plic. Velmi vhodné je společné užívání lichořeřišnice společně s antibiotiky, protože podporuje jejich účinek. Nikdy užívání lichořeřišnice nenahrazuje užívání antibiotik, pokud Vám je předepíše Váš ošetřující lékař.

Za hlavní účinky v oblasti urogenitílního systému je zodpovědná především látka, která se označuje jako glykotropeolin. Tato látka se v organismu metabolizuje a velmi rychle přechází do moči, díky níž působí především v ledvinách a močových cestách. Díky tomu účinkuje lichořeřišnice přímo tam, kde je potřeba. Biologicky aktivní látky působí proti životaschopnosti a rozmnožování patogenních bakterií, čímž vykazují pozitivní účinky při zánětech močových a urogenitálních cest. Vylučování biologicky aktivních látek lichořeřišnice probíhá také plícemi a dýchacím systémem, proto je tato bylinka vhodná také při akutních i chronických zánětech horních cest dýchacích (bolest v krku, zánět nosohltanu, zánět nebo zápal plic, zánět průdušek a podobně). Velkou výhodou lichořeřišnice je i to, že působí i proti virovým infekcím.

Obsažené biologicky aktivní látky působí antibakteriálně, to znamená, že omezují množení a existenci patogenních bakterií, například rodů Streptococcus, Staphylococcus, Bacilus nebo E. coli. Tyto bakterie jsou velmi často původci zánětů v organismu, především v močovém, pohlavním a dýchacím systému. Vedle antibakteriálních účinků působí lichořeřišnice také proti plísním a houbám.   

Lichořeřišnice podporuje také činnost trávicího traktu, napomáhá pročištění zažívacího systému, čímž přispívá k lepšímu trávení potravy a vstřebávání živin. Díky protizánětlivým účinkům, podporuje lihořeřišnice také léčbu žaludečních vředů. Všeobecně lichořeřišnice podporuje přirozenou obranyschopnost organismu a funkci imunitního systému.

Dalším zajímavým účinkem lichořeřišnice je pozitivní působení na naše vlasy a vlasovou pokožku. Lichořeřišnice podávána vnitřně nebo zevně (ve formě vlasové vody nebo tonika) podporuje růst vlasů, eliminuje jejich nadměrné vypadávání, osvěžuje pokožku hlavy, eliminuje tvorbu lupů a celkově posiluje vlasy.

Zdroj: www.youtube.com

Všeobecně známé účinky lichořeřišnice na naše zdraví:

• Působí protizánětlivě.
• Působí antibakteriálně a antiviroticky.
• Podporuje léčbu zánětů močových cest.
• Působí podpůrně při léčbě vaginálních zánětů a mykóz.
• Podporuje léčbu zánětů prostaty.
• Podporuje zdraví dýchacích cest.
• Pozitivně působí při zánětu nebo zápalu plic.
• Působí podpůrně při bolestech v krku nebo onemocnění nosohltanu.
• Celkově posiluje organismus.
• Působí proti infekcím, které jsou způsobeny stafylokoky, streptokoky nebo E. coli.
• Stimuluje přirozenou obranyschopnost a imunitní systém.
• Podporuje růst vlasů a omezuje tvorbu lupů.
• Posiluje centrální nervový systém.
• Podporuje správné trávení a působí proti vzniku žaludečních vředů.
• Mírné přírodní projímadlo (rozemleté plody).
• Podporuje léčbů akutních i chronických zánětů prakticky v celém organismu.

Obsažené účinné látky

• glukosinoláty - např. thioglykosid glykotropeolin – tato látka se při zpracování štěpí enzymem myrosinázou na vlastní biologicky aktivní látku – benzylisothiokyanatan,
• silice,
• hořčiny,
• flavonoidy,
• lutein,
• draslík,
• vitamin C (listy),
• železo a fosfor (semena).

Historie

Lichořeřišnice pochází ze Střední a Jižní Ameriky, kde ji tamější obyvatelé od pradávna využívali pro její léčebné účinky i při náboženskch obřadech. Využívala se především v oblasti And, na území dnešního Peru, Ekvádoru a Kolumie.

Jihoameričtí Indiáni lichořeřišnici v rámci svého tradičního léčitelství využívali především pro léčbu infikovaných ran. Postupně zjistili, že má i další zajímavé účinky na lidský organismus. Později využívali bylinku i na záněty močových cest, ledvin nebo dýchacího systému.

Do Evropy se dostala až v roce 1684 díky zámořským plavbám a objevům nových kontinentů. S největší pravděpodobností se na území Evropy poprvé dostala z Peru. V Evropě se díky její přizpůsobivosti rychle rozšířila a získala si velkou oblibu, zejména v lidovém léčitelství. V Evropě se lichořeřišnice využívala velmi podobně jako na americkém kontinentu, především jako pomoc při zánětech močových cest a dýchacího systému.

Velkou oblibu měla lichořeřišnice podle dochovaných písemných záznamů i v renesanci. Na dvoře Rudolfa II. se pěstovala v císařské bylinné zahradě a byla neodmyslitelnou součástí bylinné lékárny. Mnohé účinky a rady ohledně používání této byliny se dozvídáme ze zápisků renesančního lékaře a botanika Mathioliho. Lichořeřišnici se tento všestranný vědec věnuje i ve své nejslavnější knize - Commentarrii in sex libros Pedacii Dioscoridis, neboli Mathioliho herbář.

Ve 20. století pronikla síla a účinnost lichořeřišnice z lidového léčitelství i do farmaceutického průmyslu. Společnost Madaus uvedla ve 40. letech 20. století na trh léčivo s názvem Tromalyt. Jednalo se o lék s obsahem extraktu z lichořeřišnice a jeho používání se osvědčilo především v urologii na onemocnění prostaty, ledvin a močových cest. Později se zjistilo, že velmi dobře působí i na onemocnění dýchacích cest.

V současnosti je lichořeřišnice bohužel mírně opomíjená. Nejedná se o všeobecně známou léčivou bylinu, přestože její účinky by si to beze sporu zasloužily. Pomalu však i v dnešní době zažívá svou renesanci a postupně se opět dostává do povědomí, především v lidovém bylinářství a léčitelství. Postupně si získává oblibu i v potravinářství a budoucnost nám ukáže, jestli si svou cestu najde i v oblasti farmacie a medicíny. Její účinky jsou však překvapivě silné, a proto by byla velká škoda, aby tato léčivka upadla v zapomění.

Doporučený denní příjem

Lichořeřišnice se všeobecně hodnotí jako zcela bezpečná a zdraví prospěšná léčivá bylina, pokud je užívána dle doporučeného dávkování a stanovených pravidel. Bohužel u této byliny není legislativně stanovena doporučená ani maximální denní dávka.

Budete-li chtít užívat lichořeřišnici v podobě doplňků stravy, na trhu je k dispozici několik typů výrobků - jedná se zejména o čaje a čajové směsi, tablety, kapsle, tikntury, případně vlasové vody nebo vlasová tonika. Při výběru přípravků se prosím vždy zaměřujte na kvalitní suroviny i zpracování a vybírejte si přípravky ideálně v lékárnách, kvalitních prodejnách se zdravou výživou, bylinářstvích nebo od renomovaných výrobců na internetových obchodech. Pokud užíváte lichořeřišnici ve formě doplňků stravy, vždy se řiďte doporučeným dávkování dle výrobce. Doporučené dávkování jednotlivých výrobků se může lišit dle složení přípravku. Přesné dávkování se vždy odvíjí od konkrétního složení přípravku, zdravotních potíží, aktuálním fyzickém i psychickém stavu a podobně.

Doporučený denní příjem a dávkování u lichořeřišnice má svá specifická pravidla, které je nutné dodržovat, pokud chceme dosáhnout požadovaných účinků.

Rozlišujeme několik forem užívání lichořeřišnice – jedná se o semeno v mleté formě, extrakt nebo tinkturu. Každá forma má své doporučené dávkování, které se může lišit dle výrobce daného přípravku. Všechny přípravky z lichořeřišnice mají však většinou jedno společné pravidlo. Vzhledem k mechanismu účinku lichořeřišnice se doporučuje rozdělení denní dávky ideálně do 3 dávek, které se užívají během dne, nejlépe s 8 hodinovým rozestupem. Toto je doporučováno proto, že nástup účinku biologicky aktivních látek lichořeřišnice je asi 2 hodiny po podání, maximálního účinku se dosahuje asi po 4 hodinách a po 8 hodinách od podání již účinky odeznívají. Právě proto je vhodné po 8 hodinách přijmout další dávku lichořeřišnice, která nám zajistí komplexní podpůrnou kůru s antibakteriálním a protizánětlivým účinkem.

Pokud si zvolíme formu mletého semena, doporučené denní dávkování je většinou ½ až 2 čajové lžičky 3x denně po 8 hodinách. Tato dávka odpovídá asi 1,5 až 6 gramům drceného semene lichořeřišnice. Toto množství zalijeme asi 250 ml vroucí vody a necháme asi 15 minut odstát. Tento odvar necháme mírně vychladnout a ihned konzumujeme.

U všech forem užívání lichořeřišnice se doporučuje užívat v případě akutních problémů se záněty močových cest (nebo dýchacích) a po odeznění potíží pokračovat v užívání ještě asi 3 až 5 dní. Lichořeřišnice však není vhodná k dlouhodobému užívání (jako preventivní opatření).

Doporučené dávkování u lichořeřišnice ve formě tinktury je většinou 20 kapek, 3x denně po 8 hodinách. Ale toto doporučení je jen orientační a vždy záleží na síle konkrétního přípravku a doporučeném dávkování dle výrobce.

Mimo ji né lze lichořeřišnici konzumovat čerstvou (jak listy, tak květy) – například do salátů a jiných letních pokrmů.

Věnujte prosím pozornost následujícímu upozornění:

Lichořeřišnice má sice velmi podobné účinky jako syntetická antibiotika, ale nikdy neslouží jako náhrada jejich užívání, pokud Vám je předepíše Váš ošetřující lékař. Lichořiřišnici můžete užívat jako doplněk k farmakologické léčbě, pokud je to nutné. Lichořeřišnice je vhodná při opakovaných zánětech močového systému, kdy již antibiotika nevykazují očekávané účinky.

Původ, výskyt a pěstování

Lichořeřišnice pochází s největší pravděpodobností ze Střední a Jižní Ameriky. Konkrétně se prapůvodně vyskytovala především v oblasti And na území dnešního Ekvádoru, Peru a Kolumbie. Postupně se společně se zaoceánskými objevnými plavbami dostala do Evropy a poté prakticky do celého světa.

Rod lichořeřišnice zahrnuje asi 90 druhů, z nichž pro potravinářství, lidové léčitelství a farmacii je nejvýznamější lichořeřišnice větší. Jedná se zpravidla a jednoleté letničky, ale některé druhy jsou i vytrvalé.

V současnosti je její přirozený výskyt především v tropech a subtropech, ale setkat se s ní můžeme i v mírném podnebném pásmu. Vyhovuje jí především slunné a teplé stanoviště s dostatkem vláhy, ale snese i polostín.

Její pěstování je nenáročné a v našich podmínkách velmi vhodné. Ćasto se s ní setkáváme jako s okrasnou rostlinou, protože má nádherné červeno oranžové květy. Pozor si musíme dát u venkovního pěstování, protože lichořeřišnice je velmi citlivá na mráz a v našich podmínkách by zimu venku zcela jistě nepřežila. Zajímavostí u pěstování je, že tato bylina (díky svým přirozeným ochranným mechanismům) netrpí žádnými škůdci a chorobami a dokonce má přirozenou schopnost odpuzovat hmyz.

Toxicita

Všeobecně se lichořeřišnice považuje za zcela bezpečnou bylinu, která nemá zpravidla žádné negativní vedlejší účinky. Lichořeřišnice nemá žádné známé kontraindikace s léčivy, potravinami nebo jinými doplňky stravy.

Pokud užíváte lichořeřišnici ve formě doplňku stravy (většinou ve formě bylinného čaje, čajové směsi, kapslí, tobolek nebo tinktury), dodržujte vždy doporučené dávkování dle výrobce. Doporučujeme nakupovat jen kvalitní produkty v lékárnách, prodejnách zdravé výživy nebo od spolehlivých a ověřených výrobců.

Ve výjimečných případech se může po konzumaci vyšších dávek lichořeřišnice vyskytnout alergická reakce – většinou jde nevolnost, nechutenství, bolesti břicha, případně jiné gastrointestinální potíže. V tomto případě přestaňte potravinu nebo doplněk stravy okamžitě konzumovat a vyhledejte lékařskou pomoc. U velmi citlivých jedinců může ve výjimečných případech dlouhodobé užívání lichořeřišnice způsobit kožní reakci, která se projevuje jako ekzém nebo vyrážka.

Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi silnou léčivou bylinu s vysokým obsahem biologicky aktivních složek, podle národní legislativy není možné tuto bylinu doporučovat dětem, těhotným a kojícím ženám. Lichořeřišnice se nedoporučuje pro pacienty s onemocněním ledvin nebo žaludku.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) není možné pro lichořeřišnici používat žádné zdravotní tvrzení.

Zajímavosti

• Lidově se někdy lichořeřišnice označuje jako řeřicha kapucínská nebo řeřicha otáčivá (toto označení však z botanického hlediska není správné).
• Poupata a nezralé plody je možno sbírat a nakládat do octového nálevu. Výsledek připomíná kapary.
• Květy lichořeřišnice jsou jedlé a jejich chuť připomíná ředkvičku.
• Listy je nutné konzumovat čerstvé, protože při skladování se u nich rozvíjí nahořklá chuť.
• Ve viktoriánském vznešeném jazyku znamená v překladu lichořeřišnice „vlastenectví“.
• Lichořeřišnice byla prý oblíbenou květinou třetího amerického prezidenta Thomase Jeffersona (1743–1826).
• Lichořeřišnice je součástí oficiálně doporučované urologické čajové směsi podle lékárenského doporučení.
• Byliny, které mají podobný účinek jako lichořeřišnice a jsou velmi vhodné i ke společnému kombinování: brusnice brusinka, brusnice borůvka, medvědice lékařská, svízel syřišťový, bez černý, libeček

• Osvědčené recepty pro péči o vlasy:

Vlasové tonikum podle francouzského bylináře Leclera

100 g lichořeřišnice větší nať

100 g kopřiva dvoudomá list

100 g brčál barvínek nať

25 g cibule

Všechny byliny naložíme do 1 litru 90% lihu a uložíme na teplém a tmavém místě asi 14 dní. Občas protřepeme. Po uplynutí stanovené doby přefiltrujeme a vtíráme do vlasové pokožky 1x za 14 dní.

 

Vlasová voda proti nadměrnému vypadávání vlasů

100 g kopřiva dvoudomá kořen

100 g lichořeřišnice větší list

100 g lichořeřišnice větší květ

100 g dřeva ze zimostrázu

Všechny suroviny smícháme a zalijeme 700 ml kvalitního rumu. Necháme macerovat 14 dní na teplém a tmavém místě. Poté přefiltrujeme a pravidelně používáme k masáži pokožky hlavy.

 

--- konec článku ---