Medvědice lékařská – přírodní antiseptikum a diuretikum

Základní informace

Medvědice lékařská, latinsky Arctostaphylos uva-ursi, je známá léčivá bylina z čeledi vřesovcovitých. Mezi její příbuzné druhy patří například azalka, brusnice brusinka nebo brusnice borůvka. Jiné názvy pro mědvědici jsou například hrozník, kostrounek, polárníček, tolokněnka nebo nedvědice. Ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu se jako droga využívají výhradně listy medvědice, které obsahují maximum biologicky aktivních látek s pozitivními účinky na náš organismus.

Již v dávných dobách lidé využívali medvědici zejména pro její diuretické a antiseptické účinky. Díky obsaženým účinným látkám působí medvědice zejména při zánětech močových cest, podporuje tvorbu a vylučování moči a stimuluje činnost ledvin.

Funkce v organismu člověka

Listy medvědice obsahují celou řadu biologicky aktivních látek, které jsou zodpovědné za její působení v lidském organismu. Jednou z nejdůležitějších složek je podle nejnovějších výzkumů arbutin. Jedná se o polyfenolickou látku, která se dále v našem organismu metabolizuje na hydrochinon. To je látka se siným přírodním antiseptickým účinkem, což znamená, že zabraňuje množení patogenních mikroorganismů, které nám mohou způsobovat zdravotní potíže. Medvědice je obzvláště účinná proti přemnožení bakterie Escherichia coli v urogenitálním traktu (zejména u žen), která je nejčastější příčinou zánětů močových cest. Rostlina medvědice dále obsahuje několik diureticky působících látek (například kyselina ursolová), které stimulují zvýšené vylučování vody a elektrolytů v moči. Díky zvýšené diuréze dochází k pravidelnému odstraňování patogenních mikroorganismů, které uplívají na stěnách močové trubice a mohou být příčinou zdravotních problémů.

Mezi další biologicky účinné látky medvědice patří například třísloviny, které mají svíravé účinky. Těchto účinků se může využívat například při terapii průjmových onemocnění. Další důležitou biologicky aktivní látkou je alantoin, který podporuje růst nových buněk a regeneraci organismu.

Medvědice lékařská má jednu charakteristickou vlastnost, na kterou byste při jejím užívání určitě neměli zapomenout. Bylina má nejsilnější antiseptické účinky, když je naše moč zásaditá. To může být výrazně ovlivněno potravinami, které konzumujeme. Proto se při užívání medvědice všeobecně nedoporučuje konzumace kyselinotvorných potravin, jako jsou například cukr, bílá mouka a všechny zpracovávané potraviny, které je obsahují, nadbytek živočišných produktů nebo umělá sladidla. Naopak se doporučuje zvýšená konzumace zásadotvorných pokrmů, jako je například čerstvá zelenina.

Díky diuretickému působení může užívání medvědice pomoci při nadměrném zadržování vody v organismu. To se projevuje především otoky dolních končetin a pocitem těžkých nohou, celulitidou, pocitem nafouklého břicha nebo nadměrným pocením.

Diureticky působící byliny se doporučují také při vysokém krevním tlaku. Pokud chcete užívat terapeutické dávky medvědice za účelem léčby zvýšeného krevního tlaku, poraďte se o tom, prosím, se svým ošetřujícím lékařem. Při užívání diureticky působících bylin dochází k nadměrnému vylučování draslíku z našeho organismu. Proto při užívání medvědice prosím dbejte na dostatečný příjem draslíku, nejlépe v přirozené formě ve stravě. Potraviny bohaté na draslík jsou například banány nebo čerstvá zelenina.

Všeobecně známé účinky medvědice lékařské na naše zdraví:

• působí antibakteriálně.
• podporuje normální činnost močového měchýře.
• stimuluje vylučování moči – působí močopudně.
• podporuje normální činnost ledvin.
• přispívá k udržování normální hadiny glykémie neboli krevního cukru.
• má antioxidační působení.
• podporuje přirozenou odolnost a obranyschopnost organismu.
• působí protizánětlivě.
• podporuje činnost jater a žlučníku.
• tonizuje srdce.
• působí podpůrně při zánětech močopohlavního systému.
• působí svíravě, což podporuje například léčbu průjmu.

Obsažené účinné látky:

• třísloviny,
• fenolové glykosidy – arbutin a methylarbutin,
• flavonoidy – kvercetin, myricetin, kaemferol,
• saponiny,
• silice,
• organické kyseliny.

Historie

Medvědice byla podle dochovaných záznamů využívána již ve staré Číně a starověkém Římě. Zmáný lékař Galén využíval svíravé účinky listů medvědice k ošetření ran a zastavení krvácení. Později se však téměř zapomnělo na její léčivé účinky. Až do 13. století byla tato léčivka většinou bylinářů i lékařů spíše opomíjena a nebyla pravděpodobně ve větší míře využívána.

Tradice používání medvědice v lidovém léčitelství v rámci evropských zemí vychází z empirických zkušeností severských národů. Využívání medvědice je velmi dobře zdokumentováno například v oblastech Laponska. Dodnes se v této oblasti často konzumují plody medvědice.

Ve 13. století se setkáváme s využíváním medvědice v lidovém léčitelství v anglických zemích a až mnohem později (v 17. století) se její využívání rozšířilo i do Francie, Itálie a Španělska.

Známý benátský kupec a cestovatel Marco Polo ve svém cestopise napsal, že čínští lékaři předepisují medvědici pro její diuretické a antiseptické účinky při onemocnění ledvin a močových cest. Také díky jeho zápiskům se stala medvědice oblíbenou léčivkou i v evropských zemích.

Ve středověku se v lidovém léčitelství a bylinářství prosazovala takzvaná teorie znaků (Doctrine of Signatures). Tato teorie přisuzovala léčivé vlastnosti rostlinám podle jejich vzhledu nebo místech výskytu. Medvědice byla podle tvaru listů spojována s ledvinami. Typickým místem jejího výskytu byly skalnaté a kamenité místa, což bylo znamením, že je vhodná na ledvinové kameny.

Medvědice byla využívána také na americkém kontinentu. Indiáni doporučovali tuto léčivku především při potížích s močením, při zánětech ledvin nebo také na zástavu krvácení.

Dodnes je medvědice oblíbenou a známou léčivou bylinou, která bezesporu patří do klasické terapie potíží s urogenitálním systémem.

Doporučený denní příjem

Medvědice lékařská se všeobecně hodnotí jako zcela bezpečná a zdraví prospěšná léčivá bylina, pokud je užívána dle doporučeného dávkování a stanovených pravidel. Bohužel u této byliny není legislativně stanovena doporučená ani maximální denní dávka.

Budete-li chtít užívat medvědici lékařskou v podobě doplňků stravy, na trhu je k dispozici několik typů výrobků - jedná se zejména o tablety, kapsle, tikntury, případně čaje a čajové směsi. Při výběru přípravků se prosím vždy zaměřujte na kvalitní suroviny i zpracování a vybírejte si přípravky ideálně v lékárnách, kvalitních prodejnách se zdravou výživou, bylinářstvích nebo od renomovaných výrobců na internetových obchodech. Pokud užíváte medvědici lékařskou ve formě doplňků stravy, vždy se řiďte doporučeným dávkování dle výrobce. Doporučené dávkování jednotlivých výrobků se může lišit dle složení přípravku. Přesné dávkování se vždy odvíjí od konkrétního složení přípravku, zdravotních potíží, aktuálním fyzickém i psychickém stavu a podobně. Užívání medvědice se většinou nedoporučuje pro těhotné a kojící ženy.

Všeobecně se medvědice považuje za velmi silnou a účinnou léčivou bylinu. Její užívání by většinou nemělo být delší než 1 až 2 týdny. Léčebná kůra se odporučuje dle akutních potíží nebo maximálně pětkrát za rok. Nedoporučuje se dlouhodobé užívání bez přestávek. Nadměrné a dlouhodobé užívání medvědice může u citlivých osob vyvolat až poškození jater. 

Jak již bylo zmíněno výše, medvědice má nejsilnější účinky při zásadité reakci naší moči. Proto se někdy doporučuje konzumovat medvědici společně s velmi malými dávkami jedlé sody, která snižuje kyselost moči. Většinou se doporučuje dávka asi na špičku nože jedlé soli rozmíchat ve sklenici čisté vody a tímto roztokem zapít dávku medvědice, například v kapsli nebo tabletě.

Díky antiseptickému a protizánětlivému působení medvědice je možné ji použít i zevně. Má totiž potencionální hojivý účinek při kožních indikacích. Rozdrcené listy medvědice je možné použít na menší oděrky nebo povrchové rány. Obsažené účinné látky by měly napomoci urychlení hojení ran.

Další možností využití medvědice je příprava odvaru. Jeho přírava je velmi jednoduchá. Jednu čajovou lžičku bylinné drogy povaříme asi ve 250 ml vroucí vody po dobu asi 10 minut. Následně odvar scedíme a používáme dle potřeby. Doporučená denní dávka jsou 3 šálky. Do odvaru můžete následně namočit čisté plátno a použít také jako obklad.

Chuť odvaru je velmi nahořklá a svíravá. Tuto výraznou chuť můžete potlačit, když listy medvědice namočíte přes noc do studené vody.

Z medvědice je možné doma si připravit také tinkturu. Doporučené dávkování tinktury je ¼ až 1 malá čajová lžička jednou až třikrát denně, podle potřeby.

Původ, výskyt a pěstování

Medvědice lékařská je zakrslý, stálezelený keř z čeledi vřesovcovité. V České republice je velmi vzácná a chráněná zákonem. Pro léčebné účely se většinou cíleně pěstuje na farmách nebo se dováží, nejčastěji ze severní Evropy.

Přesný původní výskyt mědvědice není bohužel zcela jistě znám. Předpokládá se, že se vyskytovala v historii v severních oblastech Evropy, kolem Středozemního moře, v severní Americe a na území dnešní Číny. Její rozšíření bylo v historii velmi široké a přetrvává dodnes. V současnosti se medvědice vyskytuje na mnoha místech v Evropě, na Sibiři, v Severní Americe a v Asii.

Medvědice se vyskytuje především v horských oblastech, jedná se o glaciální relikt. Nejčastěji se  ní můžeme setkat ve skalnatých borech nebo bezlesých skalách. Většinou se vyskytují od pahorkatin až do podhůří. V Alpských oblastech se běžně vyskytuje až do výšky kolem 2800 m n.m. Medvědici se nejvíce daří na slunných a vlhkých rašeliništích a vřesovištích. Ideální půda je pro ni mírně kyselá, písečnatě hlinitá až kamenitá. Medvědice je velmi odolná proti drsným klimatickým podmínkám. Dobře snáší i vysychání půdy, protože její kořeny sahají až do hloubky 1 metru.

Pěstování medvědice v našich podmínkách je běžně možné. Jedná se okrasný keř, který může být dekorací pro naši zahradu. Celkově rostlina nejlépe prosperuje ve vlhčích, kyselých a dobře propustných půdách. Medvědici je vhodné pěstovat také na skalkách. Obvykle medvědice naroste maximálně do výšky 30 cm, většinou je však nižší. Prostor mezi rostlinami vyplníme do větší hloubky kamemy nebo použijeme silnější půdní krycí textilii. Velmi vhodné je také použití vyšší vrstvy smrkové hrabanky s větším podílem jehličí, což působí kyselou reakci v půdě. To vytvoří pro pěstování medvědice výborné podmínky.

Toxicita

Všeobecně se medvědice lékařská považuje za zcela bezpečnou bylinu, která nemá zpravidla žádné negativní vedlejší účinky, pokud je užívána dle doporučeného dávkování.  

Pokud užíváte medvědici lékařskou ve formě doplňku stravy (většinou ve formě kapslí, tobolek, tinktury, čaje nebo čajové směsi), dodržujte vždy doporučené dávkování dle výrobce. Doporučujeme nakupovat jen kvalitní produkty v lékárnách, prodejnách zdravé výživy nebo od spolehlivých a ověřených výrobců.

Ve výjimečných případech se mohou po konzumaci vyšších dávek medvědice vyskytnout zažívací potíže, jako je nevolnost, bolesti břicha, průjem nebo až zvracení. V tomto případě přestaňte potravinu nebo doplněk stravy okamžitě konzumovat. Pokud Vaše neobvyklé zdravotní potíže přetrvávají déle než 2 až 3 dny, vyhledejte prosím lékařskou pomoc.

Medvědice lékařská se všeobecně nedoporučuje pro dlouhodobé užívání. Zpravidla se doporučuje užívat maximálně dva týdny v kuse a poté udělat v užívání pauzu. Užívání medvědice je závislé, podle typu potíží a doporučení Vašeho ošetřujícího lékaře nebo lékárníka.

Ve výjimečných případech může užívání vysokých dávek medvědice způsobit zbarvení moči do zelené až tmavé barvy. Jedná se o přirozený proces a není nutné se tímto faktem znepokojovat.

 

 

Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod pro nastavení)
Zdroj: www.youtube.com

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro medvědici lékařskou používat následující zdravotní tvrzení:

Medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi) podporuje:

• normální činnost močového měchýře,
• normální činnost ledvin,
• normální hladinu cukru v krvi,
• přirozenou obranyschopnost a odolnost organismu,
• antioxidační působení.

Zajímavosti

• Pro medvědici lékařskou existuje mnoho lidových názvů, které pochází většinou z historie: jedná se například o medvědík, medvědí hrozen, lesní ostružina, hrozník, polárníček, kostrounek nebo tolokněnka.
• V České republice je medvědice vzácná, a proto se její sběr ve volné přírodě nedoporučuje.
• Dříve se v severní Evropě listy medvědice používaly k činění kůží.
• V minulosti byly červené bobule medvědice oblíbenou potravou medvědů a podle nich vznikl také jejich název.
• Latinské druhové jméno „uva-ursi“ znamená v překladu „medvědí bobule“.
• Podle latinského pojmenování vznikl i anglický název „bearberry“ a české jméno „medvědice“.
• Původní obyvatelé severní Ameriky využívali listy medvědice jako příměs do tabákových směsí při náboženských rituálech.
• Zajímavostí je, že medvědice lékařská je dlouholetá rostlina, která se běžně dožívá věku až sta let.

 

--- konec článku ---