Ostropestřec mariánský – široce užívaný již od antických dob

Základní informace

Ostropestřec mariánský, latinsky Silybum marianum, je známá léčivá bylina z čeledi hvězdicovité (Asteraceae), kam patří mimo jiné i sedmikráska, pampeliška nebo měsíček. Tato bylina se využívá především jako silný prostředek chránící a podporující játra, takzvané hepatoprotektivum. K těmto účelům se používají listy a především plody (semena) rostliny a její účinky jsou známy už více jak 2000 let. Plody tohoto bodláku obsahují 20-30 % jedlého oleje (který obsahuje vysoký podíl kyseliny linolové, olejové a nenasycených mastných kyselin), až 30 % bílkovin, dále asi 0,6% sterolů (betasitosterol, stigmasterol, kampesterol), flavonoidy (taxifolin a kvercetin), flavonolignany (silibin, silidionin a silikristin), koniferylalkohol, tokoferoly, aminy a další sloučeniny.

Funkce v organismu člověka

V roce 1968 němečtí chemici izolovali ze semen ostropestřce mariánského 3 zajímavé látky: silibin, silidionin a silikristin. Souhrnně označili tyto látky jako silymarin a také zjistili, že právě tyto látky jsou zodpovědné za léčivé účinky ostropestřce. Komplex tří účinných látek – silymarin – působí na játra pomocí několika různých léčebných účinků. Játra jsou životně důležitý orgánem a slouží jako detoxikační a metabolizační orgán, který je velmi zatěžován především nevhodnou stravou (s vysokým množstvím nasycených tuků), nadměrným užíváním alkoholu nebo léčiv. Základní mechanismus účinku ostropestřce spočívá v zabránění průniku jedovatých a toxických látek do jaterní tkáně. Silymarin se váže na receptory na membránách jaterních buněk, které propouštějí jedovaté látky do jaterní tkáně. Tímto zůstávají receptory zablokované a toxické látky nemohou vniknout do jater. Dalším mechanismem účinku silymarinu je jeho antioxidační působení, které chrání jaterní buňky před chemickými procesy zodpovědnými za většinu poškození. Dále působí silymarin jako stimulant při obnově poškozených jaterních buněk a také posiluje správnou funkci imunitního systému.

Dalším velmi zajímavým účinkem je pozitivní vliv silymarinu na hladinu lipidů neboli tuků a cholesterolu v krvi. Z pokusných studií vyplývá, že při aplikaci silymarinu většinou celková hladina cholesterolu v krvi nebývá ovlivněna, ale na druhou stranu dochází ke zvýšení hladiny HDL frakce cholesterolu (tzv. hodný cholesterol, u kterého usilujeme o jeho vyšší hladinu v krvi) a snížení hladiny LDL frakce cholesterolu (tzv. zlý cholesterol, u kterého usilujeme o jeho nižší hladinu). Výsledkem tohoto působení je celková ochrana srdečně-cévního systému, především před vznikem civilizačního onemocnění – aterosklerózou.

Nedávné studie také prokázaly, že účinné látky obsažené v semenech ostropestřce mariánského by mohly být účinné při kontrole hladiny glukózy (glykémie) pro pacienty s cukrovkou II. typu.

Zdroj: www.youtube.com

Historie

Léčivé účinky ostropestřce byly známy již v době antického Řecka a Říma. Starořecký lékař Dioskorides doporučoval semeno ostropestřce při hadímu uštknutí, zatímco římský přírodní léčitel Plinius tvrdil, že šťáva z této rostliny podporuje vylučování žluči a tím zlepšuje trávení a celkovou funkci zažívacího systému. Známý britský bylinář ze 17. století Nicholas Culpeper doporučoval ostropestřec při žloutence, která se projevuje žloutnutím kůže a bělma (dnes již více, že se jedná o onemocnění, při kterém jsou postiženy především játra). V 19. století američtí eklektici (předchůdci dnešních přírodních léčitelů) předepisovali ostropestřec při léčbě onemocnění jater, křečových žil, menstruačních potížích nebo při onemocnění ledvin. Z historického pohledu tedy víme, že již v dávných dobách byl ostropestřec známý především pro jeho pozitivní účinky na činnost jater, ale dnes víme, že má mnoho dalších pozitivních účinků na naše zdraví.

Od dob Ježíše Krista se ostropestřec kvůli své trnitosti spojuje s historií ukřižování a nazývá se proto někdy jako „Kristova koruna“. Podle legendy o Panně Marii je ostropestřec nazýván jako „Mariánský bodlák“, kvůli vzhledu listů s bílými pruhy, které symbolizují mléko Panny Marie.

Doporučený denní příjem

Ostropestřec se dá používat v mnoha formách. Mezi nejznámější formy patří čaj ze semen ostropestřce mariánského, u kterého je důležité, aby semena byla rádně rozmělněná, aby mohlo dojít k vyluhování účinných látek. U tohoto způsobu užití je ovšem riziko znehodnocení části účinných látek horkou vodou. Lepší a účinnější formou bývá proto použití čistého kvalitního oleje ze semen ostropestřce nebo přímo extrakt účinných látek ve formě doplňku stravy (nejčastěji ve formě tobolky nebo kapsle).  

Dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 225/2008 Sb. doporučená denní dávka (DDD) ostropestřce mariánského není stanovena.

Původ, výskyt, pěstování

Ostropestřec mariánský původně pochází z Malé Asie a středomoří, ale v dnešní době je v mírném pásmu divoce rozšířen téměř po celém světě. V závislosti na stanovišti dosahuje výšky 20–150 cm a výrazné jsou jeho velké a pichlavé listy. Při poranění produkuje stonek i listy mléčnou šťávu. Rostlina tvoří složené květenství červenofialové barvy, které je obklopené věncem ostrých trnů. Právě kvůli tomuto typu květů je lidově tato rostlina nazývaná bodlák.

Podobně jako blízký příbuzný ostropestřce, artyčok, býval i ostropestřec pěstován v Evropě jako zelenina. Je možná konzumace mladých ostrých listů a lodyh, uvařených v páře. Jejich chuť připomíná špenát. Mladé listy mohou být také přidávány do salátů. Pěstování této léčivé rostliny je běžně v našich podmínkách možné a není nikterak náročné.

Toxicita

Celkově je užívání ostropestřce považováno za bezpečné, existují ovšem některé důkazy o výskytu podráždění žaludku, výskytu průjmů nebo alergických reakcí po užití této byliny. Pokud trpíte jakýmkoliv onemocněním jater, konzultujte prosím užívání ostropestřce se svým ošetřujícím lékařem. Těhotné a kojící ženy by také měly užívání této byliny konzultovat se svým lékařem nebo lékárníkem. Jestliže se u vás při užívání ostropestřce vyskytnou drobné zažívací potíže, jako například bolesti břicha nebo průjem, snižte jeho příjem nebo přestaňte ostropestřec úplně užívat. Pokud by se Váš zdravotní stav do 3 dnů výrazně nezlepšil, informujte o tom svého praktického lékaře. 

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro ostropestřec používat následující tvrzení.

Ostropestřec mariánský

• podporuje
  • normální trávení,
  • normální funkci jater,
  • pročištění organismu,
  • normální hladinu cukru v krvi,
  • normální činnost srdce,
  • přirozenou obranyschopnost a odolnost organismu.

• má antioxidační působení.

Zajímavosti

Ostropestřec mariánský je možno používat zevně i vnitřně a může být nápomocný při léčbě následujících onemocnění:

• onemocnění jater – hepatoprotektivní a regenerační účinek na jaterní tkáň,
• poškození jater působením alkoholu,
• záněty žlučníku,
• infekční mononukleóza,
• žloutenky všech typů,
• bakteriální onemocnění jater,
• otravy z léků, hub nebo těžkými kovy,
• následky chemoterapie,
• ulcerózní kolitida,
• hojení zlomenin,
• toxické poškození ledvin,
• poruchy trávení,
• nemoci cév,
• hemoroidy,
• žlučníkové kameny,
• žlučníková kolika,
• křečové žíly,
• onemocnění dvanáctníku a slinivky břišní.

Ostropestřec mariánský má následující účinky na organismus:

• posiluje imunitní systém,
• silný antioxidant,
• zvyšuje vylučování žluči,
• detoxikační efekt - zbavuje tělo nahromaděných toxinů,
• hepatoprotektivní efekt.

Zdroj: www.youtube.com

Z předcházejícího textu by se mohlo zdát, že se jedná o zázračný všelék. Upozorňujeme, že tomu tak opravdu není. Nejedná se o zázrak, který by Vás po jednom spolknutí tobolky zbavil všech Vašich zdravotních potíží. Pokud chceme docílit efektivní a účinné léčby, je nutné přípravky z ostropestřce užívat pravidelně každý den po dobu minimálně několika týdnů či měsíců a léčebnou kůru opakovat minimálně 2–3 krát do roka nebo přípravek užívat dlouhodobě. 

 

--- konec článku ---