Rooibos - přírodní poklad z jihoafrických hor

Základní informace

Rooibos, známý také pod latinským názvem Aspalathus linearis, je keř rostoucí v Jižní Africe, především v oblasti Cederberg v provincii Západní Kapsko. Je to jediná rostlina, z níž se vyrábí rooibos čaj, oblíbený nápoj po celém světě, který je známý pro své jedinečné vlastnosti a zdravotní přínosy.

Na rozdíl od černého a zeleného čaje rooibos neobsahuje kofein, což z něj dělá ideální nápoj pro lidi citlivé na kofein nebo pro ty, kteří se vyhýbají jeho konzumaci. Obsahuje vysoké množství antioxidantů, jako jsou aspalathin a nothofagin, které mohou pomoci chránit tělo před volnými radikály a podporovat celkové zdraví.

Rooibos čaj je známý svou příjemnou sladce zemitou chutí s nádechem vanilky a oříšků. Může se pít samotný, s mlékem nebo citronem, případně slazený medem či cukrem. V kuchyni nachází uplatnění i jako ingredience v různých receptech, od smoothies po dezerty.

Funkce v organismu člověka

Rooibos obsahuje celou řadu biologicky aktivních látek, které mají různé potenciální funkce v lidském organismu, což přispívá k jeho rozmanitým zdravotním přínosům.

Mezi nejdůležitější biologicky aktivní látky, které jsou obsaženy v zeleném čaji, patří antioxidanty. Jedná se o látky, které jsou pro udržení našeho zdraví nezbytně nutné. Organismus si je částečně sám syntetizuje a částečně je musíme přijímat potravou nebo nápoji. Antioxidanty mohou pomoci chránit buňky před poškozením způsobeným volnými radikály. Tím mohou snižovat riziko chronických onemocnění, včetně srdečních chorob.

Flavonoidy v rooibosu, jako je quercetin, mají protizánětlivé účinky, které mohou pomoci snižovat zánět v těle, což je přínosné pro zdraví srdce a může pomoci při léčbě zánětlivých stavů. Některé studie naznačují, že rooibos může přispět ke snížení krevního tlaku a podpoře zdraví srdce díky svým antioxidačním a protizánětlivým vlastnostem. Antioxidanty v rooibosu mohou také podporovat lepší krevní oběh, což snižuje riziko srdečních onemocnění.

Rooibos obsahuje minerály jako vápník, fluorid a mangan, které jsou důležité pro udržení zdravých a silných kostí. Tradiční použití rooibosu zahrnuje jeho využití k podpoře trávení, a to díky jeho schopnosti zmírňovat zažívací problémy, jako jsou křeče a nevolnost.

Další důležitou výhodou je podpora imunitního systému. Antioxidanty a vitamin C obsažené v rooibosu mohou pomáhat posilovat imunitní obranu organismu, čímž přispívají k lepší schopnosti odolávat infekcím a onemocněním. Navíc antioxidační vlastnosti rooibosu mohou mít pozitivní účinky na zdraví kůže, pomáhají chránit kůži před poškozením a podporují její regeneraci.

Biologicky aktivní látky v rooibos:

• Flavonoidy – aspalathin, nothofagin, quercetin, isoquercitrin
• Fenolické kyseliny – galusová, kávová kyselina
• Vitamin C
• Chrysoeriol
• Minerály – železo, vápník, draslík, měď, zinek, mangan, fluor

Všeobecně známé účinky:

• Antioxidační účinky
• Protizánětlivé účinky
• Podpora srdce a oběhového systému
• Podpora hubnutí a metabolismu
• Regulace hladiny cukru v krvi
• Podpora imunitního systému
• Podpora zdraví kostí
• Antibakteriální a antivirové účinky
• Zlepšení trávení
• Zdraví kůže
• Příznivé účinky na vlasy
• Podpora duševního zdraví
• Podpora dýchacího systému
• Detoxikace těla

Historie

Historie rooibosu (Aspalathus linearis) je hluboce zakotvená v kulturním a přírodním dědictví Jižní Afriky, konkrétně v oblasti Cederberg, kde tato rostlina přirozeně roste. Přestože rooibos začal být na mezinárodním trhu populární teprve v 20. století, jeho používání má kořeny mnohem hlouběji v historii.

Původní obyvatele regionu, Khoisané, objevili a využívali rooibos jako léčivou rostlinu a zdroj nápoje již před staletími. Khoisané sbírali divoký rooibos, sušili listy a stonky na slunci a pak je vařili, aby vytvořili červený nálev, který oceňovali pro jeho sladkou chuť a léčivé účinky, včetně úlevy od žaludečních potíží a podpory celkového zdraví.

S poklesem populace Khoisanů kvůli evropské kolonizaci a následným konfliktům bylo tradiční využívání rooibosu téměř zapomenuto. V 18. a na začátku 19. století však začali osadníci a farmáři v oblasti Cederberg znovuobjevovat rooibos a adaptovat tradiční metody Khoisanů pro jeho zpracování.

V 30. letech 20. století Dr. Le Fras Nortier, místní lékař a botanik, spolu s farmářem Olofem Berghem, začal systematický výzkum a šlechtění rooibosu, což vedlo k vylepšení jeho kvality a zvýšení výnosů. Nortierova práce pomohla stabilizovat rooibos jako zemědělskou plodinu, což umožnilo její rozšíření i mimo divoký výskyt.

Od 20. století se rooibos stal stále populárnějším na celém světě díky svým zdravotním přínosům, jedinečné chuti a bezkofeinové povaze.

Doporučený denní příjem

Rooibos je nejčastěji konzumován ve formě nálevu nebo čaje. Jako bezkofeinový nápoj je považován za bezpečný pro většinu lidí, včetně těhotných a kojících žen, kdy je doporučováno konzumovat ho v mírných množstvích. Na rozdíl od nápojů obsahujících kofein, jako je káva nebo černý čaj, neexistují pro rooibos čaj přesně stanovené limity pro denní konzumaci.

Pro většinu zdravých dospělých je pravděpodobně bezpečné pít několik šálků rooibos čaje denně. Jako s jakýmkoliv doplňkem stravy nebo nápojem, klíčem je mírnost. V obecném smyslu, pít 3-4 šálky rooibos čaje denně je považováno za bezpečné pro většinu lidí a může být součástí zdravého životního stylu.

Pokud jde o použití rooibosu v jiných formách, například jako součást doplňků stravy nebo v kosmetice, je důležité dodržovat pokyny pro dávkování uvedené výrobcem nebo konzultovat s odborníkem na zdraví. V kosmetice se extrakt z rooibosu používá pro jeho antioxidační vlastnosti, které mohou přispět k ochraně a regeneraci pokožky, ale specifické množství pro tuto aplikaci není obecně stanoveno.

Pro jakékoli alternativní využití rooibosu, jako jsou extrakty nebo použití v potravinových doplňcích, je klíčové sledovat doporučení výrobce a případně konzultovat s lékařem, zejména pokud máte zdravotní problémy nebo jste těhotná či kojící.

Původ, výskyt a pěstování

Rooibos je endemický keř, který roste v jihozápadní části Jižní Afriky, především v oblasti Cederberg. Jedná se o region s horským terénem, křovinatou vegetací a specifickým klimatem, které je ideální pro růst této rostliny. Tato oblast je charakteristická nízkými srážkami a má bohatou, ale křehkou biodiverzitu.

Pěstování rooibosu vyžaduje specifické podmínky, které jsou splněny pouze v některých částech světa, což z rooibosu dělá poměrně unikátní plodinu. Rostliny rooibosu jsou obvykle vysazovány na začátku jara a sklízeny jsou po 18 měsících, kdy dosáhnou optimální zralosti.

Rostliny rooibosu jsou sklízeny ručně nebo strojově. Sklízí se celé keře, přičemž se řežou stonky a listy asi 30 cm nad zemí. Následně se stonky a listy řežou na menší kousky pomocí řezaček. Tento proces pomáhá uvolnit enzymy, které jsou důležité pro fermentační proces. Někdy se používá také drcení, aby se ještě zvýšila plocha vystavená fermentaci.

Řezaný a drcený materiál se poté přesune do fermentačních nádob nebo se rozprostře na hromady na fermentačních plochách, kde probíhá fermentace. Tento krok je klíčový pro vývoj typické červené barvy a charakteristické chuti rooibos čaje. Fermentace trvá obvykle 8 až 24 hodin a je řízena přirozenou teplotou a vlhkostí. Proces se ale sleduje, dokud materiál nedosáhne požadovaného stupně fermentace, což závisí na teplotě a vlhkosti prostředí.

Po dokončení fermentace se rooibos suší, aby se zastavil fermentační proces a aby se čaj konzervoval. Sušení se většinou provádí na velkých sušicích plochách pod přímým sluncem. Tento krok zajišťuje, že se vlhkost z rooibosu odpaří a zanechává za sebou suchý čaj. Sušení může trvat několik hodin až jeden den, v závislosti na intenzitě slunečního světla a vlhkosti vzduchu.

Po sušení se rooibos prochází procesem třídění, kde se odstraňují nežádoucí materiály a čaj se klasifikuje podle kvality, velikosti a dalších faktorů.

Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod pro nastavení)
Zdroj: www.youtube.com

Toxicita

Obecně je rooibos považován za bezpečný a dobře snášený, když se konzumuje v běžných množstvích, jaká jsou obvyklá pro pití čaje.

Jako s každou látkou, i při konzumaci rooibosu je doporučeno dodržovat míru. Velmi vysoké dávky rooibosu by teoreticky mohly vést k nepříjemným vedlejším účinkům, především u osob s určitými zdravotními podmínkami nebo těch, kteří užívají určité léky. Například rooibos může ovlivnit metabolismus léků v játrech, což může teoreticky ovlivnit účinky některých léků.

Rooibos je často považován za bezpečný i pro těhotné a kojící ženy, ale vždy je dobré konzultovat jakoukoliv změnu v dietě s lékařem.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro Rooibos používat následující tvrzení.

Rooibos (Aspalathus linearis)

• Má antioxidační působení.

Zajímavosti

• Rooibos lze úspěšně pěstovat pouze v určitých částech světa. Pokusy o jeho pěstování v jiných částech světa obvykle nebyly úspěšné kvůli specifickým klimatickým a půdním podmínkám potřebným pro jeho růst.
• V roce 2014 byl termín "Rooibos" uznán v Evropské unii jako chráněné označení původu, což znamená, že jen produkty pěstované v určité oblasti Jižní Afriky mohou být označeny jako rooibos. Toto rozhodnutí podporuje místní farmáře a zachovává jedinečnost produktu.
• Pěstování rooibosu může přispět k ochraně a udržení jedinečné biodiverzity oblasti Cederberg, která je domovem mnoha endemických druhů rostlin a živočichů. Farmaření rooibosu, které se často provádí v souladu s principy udržitelného rozvoje, pomáhá chránit tuto křehkou ekosystémovou rovnováhu.
• Kromě konzumace jako nápoje se rooibos používá i v kosmetice a péči o pleť díky svým antioxidačním vlastnostem. Je součástí krémů, masek na obličej a lázní, kde pomáhá bojovat proti stárnutí kůže a podporuje její zdraví.
• Vedle tradičního červeného rooibosu existuje i méně známá, nefermentovaná verze známá jako zelený rooibos. Má vyšší obsah některých antioxidantů a nabízí jemnější chuť, ale je méně běžná a obvykle dražší kvůli složitějšímu zpracování.
• V Jižní Africe je rooibos součástí národního dědictví a kultury, a to nejen jako nápoj, ale i jako symbol místního přírodního bohatství a tradičního způsobu života. Rooibos čajové obřady a tradice jsou důležitou součástí sociálního života v některých komunitách.
• Přestože se rooibos obecně považuje za jeden druh čaje, existují různé odrůdy této rostliny, které produkují mírně odlišné chutě a aromata. Tyto odrůdy mohou být ovlivněny konkrétním mikroklimatem, v němž rooibos roste, stejně jako specifickými metodami sklizně a zpracování.

 

--- konec článku ---