Růže šípková – síla ukrytá za ostrými trny

Základní informace

Růže šípková, latinsky Rosa canina, je známá léčivá rostlina, která se od nepaměti hojně využívá v lidovém léčitelství. Latinský název v překladu znamená „růže psí“ – jak vznikl tento název, se dozvíte v zajímavostech. Růže byla odjakživa symbolem mládí, krásy a zamilovanosti. Růže šípková patří do čeledi růžovité (Rosaceae) společně s broskvoní, jabloní nebo mandloní.

Jedná se o keř, který dosahuje výšky asi 1 až 3 metry. Větve jsou posety typickými ostrými trny, díky kterým se rostlina brání před predátory. Ve fototerapii, lidovém léčitelství i potravinářství se využívají okvětní plátky a zejména dobře známé plody, které se nazývají šípky. Plody mají vysoký obsah biologicky aktivních látek, zejména vitaminů a minerálních látek, díky kterým pozitivně působí na náš organismus. Šípky mohou podporovat prevenci proti chřipce a nachlazení, působí jako tonikum, diuretikum, posilují imunitu a mnoho dalšího.

Funkce v organismu člověka

Již naši předkové dobře znali a s oblibou využívali účinky šípků pro podporu svého zdraví. Pozitivní působení šípků na náš organismus dokumentuje už anglosaský herbář z 11. století. Díky vysokému obsahu a účinné kombinaci aktivních látek mají šípky široké účinky na lidský organismus.

Účinné látky obsažené v šípcích:

• vitaminy – A, komplex vitaminů skupiny B, vitamin E, K, P (rutin) a především vitamin C,
• minerální látky – železo, vápník, hořčík, draslík, fosfor, měď, mangan a zinek,
• cukry,
• pektin,
• organické kyseliny – citronová, jablečná, nikotinová,

• oleje,
• silice,
• třísloviny,
• karotenoidy – lykopen,
• flavonoidy.

Mezi nejznámější i nejdůležitější obsahovou látku šípků patří vitamin C neboli kyselina askorbová, jejíž obsah v plodech je asi 0,2 až 1 %. Za červené zbarvení plodů je zodpovědný lykopen, což je karotenoid s velmi silným antioxidačním účinkem. Všeobecně je vysoká konzumace přírodních antioxidantů v naší stravě velmi důležitá, protože jejich působení na lidský organismus je nenahraditelné. Antioxidanty působí proti vzniku oxidačního stresu, který vzniká při nadbytku reaktivních volných radikálů v organismu. Oxidační stres v organismu může být původcem mnoha onemocnění a přispívá k celkovému stárnutí organismu.  

Díky unikátnímu přírodnímu složení aktivních látek se pravidelná konzumace šípků v jakékoliv podobě považuje za dobrý prostředek k podpoře prevence a léčbě nachlazení, chřipky a dalších virových nebo bakteriálních onemocnění. Šípky posilují imunitu, podporují organismus při únavě a vyčerpání a mají přírodní protizánětlivé, antibakteriální a antivirové účinky.

Šípky mají blahodárné účinky na náš trávicí trakt – podporují vylučování žluči, čímž přispívají ke správnému trávení, pomáhají při žaludečních křečích, nedostatku žaludeční kyseliny a působí proti průjmu i zácpě (celkově upravují zažívání). V souvislosti s trávicím traktem šípky pozitivně působí i na žlučník – působí jako prevence i léčba žlučových onemocnění, včetně žlučníkových kamenů.

Vedle trávicího traktu šípky pozitivně působí i na močové ústrojí. Šípky mají diuretické účinky, to znamená, že podporují vylučování vody i elektrolytů z organismu. Proto lze šípky doporučit při onemocnění ledvin a močového měchýře, zejména při ledvinových kamenech a kamenech v močovém měchýři. 

Díky vysokému obsahu vitaminu P neboli rutinu, který patří mezi přírodní bioflavonoidy, společně s vitaminem C, jsou šípky výborným pomocníkem pro naše cévy. Rutin podporuje zpevnění cévní stěny, pomáhá při křečových žilách i bolestech dolních končetin. Tato látka hraje důležitou roli i v prevenci cévních onemocnění.

Šípky se využívají jako přírodní tonikum, to znamená, že mají regenerační, výživné a posilující účinky na organismus. V neposlední řadě se šípky využívají při poruchách metabolismu kyseliny močové, což má za následek onemocnění, které se označuje jako dna.

Z okvětních plátků růže se vyrábí jeden z tradičních prostředků lidového léčitelství – růžová voda. Ta se využívá na léčbu oparů na rtech nebo onemocnění dásní, například aftů. Pokud se vás tyto problémy vyskytují opakovaně, je vhodné i preventivní používání

Pro své všeobecně známé účinky se šípková růže doporučuje užívat při onemocněních nebo problémech jako jsou:

• nachlazení, chřipka,
• poruchy imunitního systému,
• křečové žíly nebo pocit těžkých nohou,
• cévní onemocnění,
• únava a vyčerpání,
• afty a opary, paradentóza, krvácení dásní,
• dna,
• onemocnění žlučníku, žlučníkové kameny,
• poruchy trávení – zácpa nebo průjem,
• osteoporóza,
• onemocnění ledvin a močových cest, včetně močových kamenů,
• onemocnění nervového systému – antirevmatické a antineuralgické působení,
• stimulace libida a potence,
• nesoustředěnost,
• poškození vlasů, nehtů a pokožky.

Historie

Historie využívání růže šípkové sahá do hluboké minulosti – používala se již před více než 5000 lety. Známé bylo využívání nejen růže šípkové, ale i dalších variet, například růže galské (Rosa gallica L.) nebo růže stolisté (Rosa centifolia L.). Růže byly velmi oblíbené především ve starověkém Řecku a Římě. V léčitelství se využívaly především květy a plody (tzv. šípky), ale také kořeny a hálky – útvary, které vznikají na rostlinách působením jiných organismů, například hub, hmyzu nebo bakterií. Ve staré Persii růže cíleně vysazovali, aby neměli nouzi o růžový olej nebo růžovou vodu. Ve starém Římě byly růže asociované i s bohatstvím – hodně růží znamenalo velký majetek. No a ten, kdo byl nejbohatší, ten se v růžových lístcích i koupal. Růže byla vždy symbolem krásy, mládí, zamilovanosti a mlčenlivosti. Růže byla zasvěcena bohyni Afroditě. Z historických pramenů víme, že růžové květy byly vždy součástí magických směsí na přivolání lásky a zamilovaných elixírů a podobně. Legenda ze starého Řecka vypráví, že když Země uviděla krásnou Afroditu, která se zrodila z mořské pěny, rozhodla se stvořit něco stejně krásného a vytvořila růži.

Jedna z nejstarších legend o původu růže pochází z Indie. Vypráví, že nejkrásnější žena na světě, krásná Lakšmi, se zrodila z rozvinutého poupěte růže, které se skládalo ze 108 velkých a 1008 malých korunních plátků. Bůh Višnu, ochránce vesmíru, uviděl krásnou Lakšmi v její růžové kolébce, probudil ji polibkem a nakonec si ji vzal za ženu. Lakšmi se stala bohyní krásy a růže se stala posvátným květem.

Léčebné využití růže šípkové je zmiňováno i v slavném Mathiolliho herbáři ze 16. století. Jejím účinkům je věnována celá kapitola s názvem „O Ruoži Kapitola“.  

Jedna historická legenda vypráví o tom, že šípkový keř byl součástí poporodních rituálů. Porodní báby měly zakopávat placentu po porodu pod šípkový keř, aby narozené dítě bylo zdravé a dobře se mu v životě dařilo. Tento rituál byl také na počest bohyně Freyja, která byla ochránkyně plodnosti a pomocnice při porodu.

V Evropě se růže stala populární zejména během středověku. Byla pěstována především v klášterních zahradách pro své léčebné účinky. Ve Francii se pak rozvinul zvyk destilace kvůli růžové vodě. Postupně se růžová voda začala přidávat do těch nejkvalitnějších francouzských parfémů. Postupem času se stala růže neodmyslitelnou součástí mnoha kosmetických přípravků, parfémů a má své nezastupitelné místo i v tradičném lidovém lékařství a gastronomii.

Doporučený denní příjem

V současnosti je na trhu dostupných mnoho forem přípravků, které obsahují růži šípkovou. Jedná se o čajové směsi, tinktury, prášky, kapsle, tobolky nebo tablety. Při výběru přípravků se prosím vždy zaměřujte na kvalitní suroviny i zpracování a vybírejte si přípravky ideálně v lékárnách, kvalitních prodejnách se zdravou výživou, bylinářstvích nebo od renomovaných výrobců na internetových obchodech. Velmi vhodné je i využívání čistých surovin jako jsou sušené šípky nebo růžové květy. Z těchto surovin se dají připravovat domácí čaje, džemy, marmelády a podobně. Doporučená denní dávka šípků není oficiálně stanovena. Pokud užíváte šípky ve formě doplňků stravy, vždy se řiďte doporučeným dávkování dle výrobce. Doporučené dávkování jednotlivých výrobků se může lišit dle složení přípravku.

Pro přípravu čajového nálevu se používá 2,5 gramů sušených, nejlépe drcených, šípků, které se přelijí 150 ml vroucí vody, a nechá se 15 min. vyluhovat v přikryté nekovové nádobě, poté se scedí, nejlépe plastovým sítkem s vatou nebo vatovým tamponem. Pije se vlažné  3-4x denně. Odvar se připravuje vždy čerstvý, bezprostředně před použitím.

Šípky jsou vhodné pro děti od 3 let a při běžných dávkách je užívání šípků vhodné i v těhotenství i při kojení.

Sušené šípky se uchovávají při pokojové teplotě v dobře uzavřeném obalu, nejlépe skleněném z tmavého skla, v suchu a temnu. Dobře usušené šípky v celku mají trvanlivost nejméně 2 roky.

Původ, výskyt a pěstování

Přesný původ růže šípkové není dodnes zcela objasněn. Předpokládá se, že původ této okrasné i léčivé rostliny je v Evropě, severní Africe a jihovýchodní Asii. Jedná se o rod, který zahrnuje až 1000 původních druhů a více než 1200 zahradních odrůd. Růže šípková má velmi širokou oblast výskytu – přirozeně se vyskytuje po celé České republice, v celé Evropě, kromě severní části, v severozápadní Africe a v celé Asii s výjimkou severní části, a v severní Americe. Jedná se o nenáročnou rostlinu, které se dobře se jí daří do nadmořských výšek asi 1200 metrů nad mořem.  

Lidově se růže šípková označuje jako trnová růže, psí růže nebo šípek. Patří do čeledi růžovitých. Jedná se o opadavý, vzpřímený keř, který dorůstá výšky asi 1 až 4 metrů s charakteristickými převislými větvemi a zahnutými ostny. Typické květy s krásnou vůní rozkvétají většinou od května do července a v září a říjnu dozrávají oranžovočervené plody – takzvané šípky.

Růže šípková se vyskytuje většinou ve světlých křovinách, na okrajích lesů, na mezích a slunných stráních. V oblibě má dobře propustné, živné půdy a slunné nebo jen částečně zastíněné stanoviště. Svědčí ji suché až vyprahlé stanoviště s vápenatými půdami. Nemá ráda větrné oblasti.

Růže šípková se vyskytuje hojně ve volné přírodě téměř po celém světě. Jedná se o velmi nenáročnou a snadno se rozmnožující rostlinu. V rámci České republiky a všeobecně střední Evropy se dá bez problémů pěstovat i na zahradě. Pěstitel by si měl však dávat pozor na nechtěné přemnožení – růže šípková se velmi snadno množí a rychle se rozšiřuje.

Pro výrobu domácího šípkového čaje je nejlepší si posbírat čerstvé šípky a doma usušit. Jedině tak přesně budete vědět odkud, a jak kvalitní surovinu použijete pro výrobu čaje. Šípky doporučuji sbírat v čistém prostředí, ideálně dále od velkoměsta.

Zdroj: www.youtube.com

Toxicita

Všeobecně můžeme říci, že dle současných vědeckých výzkumů, je dlouhodobé užívání růže šípkové v jakékoliv podobě zcela bezpečné. Pro použití a využívání růže šípkové a všech jejich částí není žádné omezení. Podle hodnocení EFSA může být dokonce šípkům přidělen statut QPS (Qualified Presumption of Safety, tj. kvalifikovaný předpoklad bezpečnosti) pro následující druhy:  Rosa alba L., Rosa centifolia L., Rosa canina L., Rosa damascena L., Rosa dumalis Bechst., Rosa pisiformis Sosn., Rosa pulverulenta M. Bieb., and Rosa villosa L.

Při dodržování doporučeného dávkování dle výrobce doplňku stravy nejsou známy žádné vedlejší negativní účinky na naše zdraví. Vzhledem k tomu, že se jedná o surovinu nebo doplněk stravy přírodního charakteru, pokud je užíván v rozumném množství, dle doporučení výrobce, pravděpodobnost výskytu negativních účinků na organismus je velmi nízká. Růže šípková se nedoporučuje dětem do 3 let a osobám, které trpí potravinovou alergií na růži šípkovou nebo některou složku, kterou tato rostlina obsahuje. Při běžných dávkách je užívání šípků vhodné v těhotenství i při kojení. Celá rostlina růže šípkové je nejedovatá a nevykazuje žádnou toxicitu.

Pokud se při užívání šípků vyskytnou neobvyklé zdravotní potíže (bolesti hlavy, gastrointestinální potíže – průjem, zácpa, bolesti břicha apod.), snižte dávkování nebo přestaňte přípravek užívat. Pokud Vaše neobvyklé zdravotní potíže samovolně neodezní za 2–3 dny, poraďte se prosím se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Při zpracování šípkových plodů, šípků, je zapotřebí se dát pozor na vnitřní chloupky (trichomy), které jsou ostré a pichlavé. Při styku s pokožkou nebo sliznicemi vyvolávají ostrý, štiplavý až pálivý pocit a v některých případech mohou vyvolat i alergickou reakci.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro růži šípkovou používat následující tvrzení.

Růže šípková (Rosa canina)

• podporuje:
  • mentální zdraví a relaxaci,
  • celkově dobrý zdravotní stav,
  • normální činnost močového měchýře a ledvin,
  • normální trávení,
  • přirozenou obranyschopnost a funkci imunitního systému organismu,
  • normální funkci dýchacího systému,
  • cévní oběh (těžké nohy),
  • normální stav pokožky a hojení ran,
  • normální stav kloubů.

• působí jako:
  • antioxidant,
  • tonikum podporující tělo i mysl.

Zajímavosti

• Z plodů růže šípkové lze vyrábět domácí džemy, sirupy, čaje, omáčky nebo víno. Při kulinárním zpracování šípků je vhodné použít přečištěnou šípkovou drť, kdy odstraníme vnitřní část s pichlavými chloupky.
• Synonyma Rosa canina jsou: Rosa corymbifera, Rosa dumetorum, Rosa collina, Rosa andegavensis, Rosa obtusifolia, Rosa caryophyllacea, Rosa platyphylla, Rosa lutetiana, Rosa tomentella, Rosa pouzinii, Rosa squarrosa, Rosa deseglisei, Rosa blondeana
• Lidový název pro růži šípkovou je také psí růže – tento název údajně vznikl podle toho, že staří Římané používali růži šípkovou proti vzteklině.
• Z botanického hlediska pod označení růže šípková spadá až 60 různých variet.
• Šípky jsou velmi oblíbené v mnoha evropských zemích a jsou součástí tradičních gastronomických specialit – například Nyponsoppa je oblíbená švédská šípková polévka, Hagebuttem je tradiční německá šípková polévka, Dzika Róza Zachowaniais je druh polské šípkové zavařeniny a Palinka je tradiční maďarský alkoholický nápoj ze šípků.

• Recept na šípkovou marmeládu:
  Pevné a zralé šípky rozpůlíme a zbavíme chloupků. Plody poté povaříme v troše vody a rozmixujeme nebo prolisujeme na pasírovacím strojku. Na 1 kg šípkové směsi přidáme 400 g cukru a 3 minuty za stálého míchání povaříme. Plníme do dobře vymytých a vysušených skleniček se šroubovacím uzávěrem a 25 minut sterilujeme při teplotě 85 stupňů Celsia. Marmeládu používáme jako jakoukoliv jinou marmeládu na pečivo nebo na šípkovou omáčku.
• Recept na šípkový sirup:
  Použijeme 1 kg zralých šípků, 2 litry vody a 1,5 kg cukru. Šípky zbavíme chloupků, rozdrtíme a zalijeme vodou. Směs přivedeme k varu a vaříme na mírném ohni asi 10 minut. Poté řídkou směs přecedíme přes husté sítko a následně přepasírujeme přes plátno. Vznikne nám čistá šťáva, kterou zahřejeme na 70 stupňů Celsia a rozpustíme v ní připravený cukr. Po rozpuštění cukru ihned naléváme do dobře vymytých a vysušených sklenic a zátkujeme. Sirup uchováváme v lednici.

 

--- konec článku ---