Třezalka tečkovaná - antidepresivum z přírody

Základní informace

Třezalka tečkovaná, latinsky Hypericum perforatum, je tradiční léčivá bylina z čeledi třezalkovitých. Jiné názvy pro tuto léčivku jsou svatojánská bylina, bylina svatého Jana, čarovník, děravec, křížec, zvoneček svatojánský, krevníček nebo dřezalka.

Tato bylina získala své české pojenování bylina svatého Jana díky ranným křesťanům, kteří ji pojmenovali po svatém Janu Křtiteli. Lidé tehdy totiž věřili, že se jedná o přeměněnou krev svatého Jana Křtitele, který byl popraven v období, kdy bylina kvetla. Listy i květy rostliny obsahují speciální žlázky s obsahem červené silice. Tyto silice tvoří při pohledu proti světlu typické červené tečky na listech i květech rostliny.

V historii byla třezalka oblíbenou léčivkou, ale zlom nastal v 80. letech 20. století, kdy se zjistilo, že jde o účinný přírodní prostředek proti depresím, úzkostem a nespavosti. To vyvolalo obrovský zájem o tuto bylinu a tržby z jejího prodeje se od té doby mnohonásobně zvýšily. Třezalka je dodnes velmi oblíbenou léčivou bylinou, která má celou řadu pozitivních účinků na náš organismus, ale také některé možné nežádoucí účinky a interakce s léčivy. Proto je potřeba se před používáním třezalky dobře seznámit s tím, jak ji užívat.

Funkce v organismu člověka

Třezaka tečkovaná obsahuje vysoké množství biologicky účinných látek, které mají prokazatelné účinky na lidský organismus. Jedná se o velmi silnou a účinnou bylinu, která byla již mnohokrát vědecky zkoumána a výsledky byly převážně jen pozitivní.

Za hlavní účinnou látku se považuje hypericin, který je zodpovědný především za antidepresivní účinky. Mimo to obsahuje třezalka celou řadu dalších účinných látek, díky kterým vykazuje například sedativní, uklidňující, antimikrobiální a protizánětlivé účinky.

Nejznámější a nejvyužívanější účinek třezalky tečkované je antidepresivní a zklidňující. Tato léčivka působí podpůrně při mírných až středně těžkých formách deprese, úzkosti a emoční nerovnováze nebo při lehčích formách nespavosti. Třezalka působí podpůrně při léčbě celé řady psychických poruch, od generalizované úzkostné poruchy až po sezonné afektivní poruchu (která vzniká především v zimě, vlivem nedostatku slunečního záření a negativními klimatickými podmínkami). Třezalka podporuje uklidnění při nervovém vyčerpání, podrážděnosti a stresu, eliminuje bolesti hlavy, poruchy soustředění a působí proti nespavosti. Obsažené biologicky aktivní látky inhibují (omezují) působení specifických enzymů, které ovlivňují funkci centrální nervové soustavy. Tímto mechanismem se velmi zjednodušeně vysvětluje antidepresivní a zklidňující působení třezalky. Již mnoho klinických studií pozitivní působení třezalky na snížení deprese potvrdilo. Výsledky naprosté většiny studií se shodují – třezalka vykazuje zaručeně vyšší účinek v porovnání s placebem, má srovnatelný účinek s běžnými antidepresivy a vykazuje nižší počet méně závažných nežádoucích účinků spojených s léčbou.

V další řadě je třezalka výborným pomocníkem k zevnímu užití na pokožku. Při zevním užívání vykazuje především antibakteriální, antivirové a protizánětlivé působení. Proto je vhodné její použití u infikovaných a těžce se hojících ran nebo na ekzémy a vyrážky. Třezalkový olej má také výborné regenerační a uklidňující účinky a využívá se například na masáže po fyzické námaze, na bolavé svaly, klouby nebo šlachy. Třezalkový olej je vhodný také ke kloktání nebo k ošetřování zanícených dásní. Třezalková mast standardizovaná na obsah 1,5% hyperforinu působí pozitivně při léčbě atopického ekzému.

Preklinické studie potvrdily potencionálně slibné sedativní, anxiolytické a nootropické účinky třezalky tečkované. To znamená, že by se třezalka dala využít také na uklidnění, proti úzkostným stavům a na zlepšení a podporu mozkových funkcí. Třezalka má potencionálně pozitivní účinky také při léčbě alkoholové a nikotinové závislosti.

Třezalka je velmi vhodná bylina pro ženy. Doporučuje se pro ženy ve fertilním věku - v období menstruace pro zmírnění menstruačních potíží. Ale také pro ženy v menopauze – především pro optimalizaci výkyvů nálad a zlepšení psychického stavu.

V neposlední řadě působí třezalka pozitivně na trávení a zažívání – podporuje činnost žaludku, střev, žlučníku a jater. Třezalka zmírňuje zažívací potíže, především pokud je jejich příčinou stres nebo nervové vypětí a vyčerpání.

Zdroj: www.youtube.com

Všeobecně známé účinky třezalky tečkované na naše zdraví:

• Působí antidepresivně.
• Má uklidňující účinky.
• Eliminuje pocity strachu a úzkosti.
• Podporuje léčbu neurózy, hysterie a nervové slabosti.
• Doporučuje se jako podpůrný prostředek při nadměrném stresu.
• Podporuje kvalitní spánek (má sedativní a uklidňující účinky).
• Podporuje léčbu nespavosti.
• Podporuje léčbu nervových zánětů.
• Podporuje komfort v období menstruace i klimakteria.
• Upravuje nepravidelný menstruační cyklus
• Napomáhá léčbě průjmů.
• Působí podpůrně při poranění, zhmoždění nebo namožených svalech.
• Zevně podporuje léčbu drobných oděrek, ran, vyrážek a ekzémů.
• Působí proti křečím hladkého svalstva.
• Má přirozeně antibakteriální účinky.
• Pomáhá při léčbě zánětů.
• Podporuje zdraví jater, žlučníku, žaludku a slivinky břišní.
• Podporuje čištění krve.
• Posiluje cévy a zlepšuje krevní oběh.
• Zevně i vnitřně pomáhá při léčbě hemeroidů.
•  

Obsažené účinné látky

• naftodiantrony – hypericin, pseudohypericin,
• floroglucinoly – hyperforin, adhyperforin,
• flavonoidy – rutin, quercetin, isoquercetin, kempferol...,
• xanthony,
• třísloviny,
• procyanidiny,
• fenolické sloučeniny,
• deriváty antrachinonu,
• esenciální oleje,
• vitaminy.

Historie 

Využívání třezalky jako léčivé byliny má velmi dlouhou historii a tradici. Třezalka byla oblíbenou léčivkou již v době starověkého Řecka a Říma. Římský léčitel Plinius v 1. století předepisoval třezalku přelitou horkým vínem na uštknutí jedovatými hady. Řecký lékař Dioskorides ji doporučoval na zevní použití při popáleninách a vnitřně pro její diuretické vlastnosti, k vyvolání menstruace, léčbě ischiasu a při malárii. Paracelsus považoval třezalku za nejlepší lék na světě.  

Starověcí Řekové a Římané věřili, že tato bylina je ochrání před kouzly čarodějnic. Křesťané později tento pohanský názor převzali a zapalovali třezalku na hranicích, které pálili v předvečer svatého Jana - 23. června. Tímto rituálěm měli zajistit očistu od zlých duchů a také zdravou úrodu. 

Ve středověku lidé věřili na teorii znaků. Ta říkala, že vzhled byliny nebo její tvarová podobnost s některou částí lidského těla prozrazuje její léčivé vlastnosti. Všechny rostliny, které obsahovaly červené části, proto měly být výborným přírodním prostředkem na krvácející rány. Pro tento účel se používala červená šťáva z květů třezalky.

V 16. století ji anglický botanik a bylinář John Gerard doporučoval jako výborný prostředek na hluboké rány, na podporu tvorby moči a také proti kamenům v močovém měchýři.

Se zajímavým využitím třezalky se setkáváme také v Londýnském seznamu léčiv (London Pharmacopoeia) z roku 1618. Zde se dočteme, že květy třezalky je potřeba nakrájet, ponořit do oleje a nechat stát na slunci po dobu asi 3 týdnů. Tímto procesem vznikla tinktura, která byla tradičním prostředkem především na rány, modřiny a povrchové zhmožděniny. Využívání tohoto starého receptu přetrvalo až do dnešní doby a stále se běžně používá.

Třezalka byla také oblíbenou léčivou bylinou anglického byináře Nicholase Culpepera ze 17. století. Doporučoval její použití například na rány, zranění a pohmožděniny. Třezalku využíval při přípravě různých léčiv, například na zácpu, otoky, zvracení nebo vykašlávání krve (tuberkulózu).

Raní kolonisté sebou přivezli třezalku také do Severní Ameriky. Později ale zjistili, že místní obyvatelé používají tamní druhy třezalky velmi podobným způsobem jako byli zvyklí oni. Hlavní využití třezalky u původních obyvatel Severní Ameriky bylo především jako tonikum, lék proti průjmu, při horečce, uštknutí hadem, povrchových ranách nebo při kožních problémech.

V 19. století se třezalku velmi oblíbil uznávaný odborník na léčivé byliny Charles Millspaugh. Využíval ji především v průběhu občasné války jako výborný prostředek na léčbu povrchových ran a zranění. V 19. století byla třezalka velmi oblíbená jak v tradiční, tak i homeopatické medicíně. Eklektičtí lékaři také využívali třezalku velmi hojně a s oblibou. Vážili si především všestranného využití třezalky a využívali ji mimojiné i jako prevenci proti tetanu. Bylinu využívali také na „ženskou hysterii“, jak tehdy označovali menstruační potíže. Léčitelé ji tehdy doporučovali také pro její povzbuzující účinky při depresích, strachu a úzkosti.  

Doporučený denní příjem

Třezalka tečkovaná se všeobecně hodnotí jako bezpečná a zdraví prospěšná léčivá bylina, pokud je užívána dle doporučeného dávkování a stanovených pravidel. Podle aktuálně platné legislativy (Vyhláška č. 58/2018 Sb.) je stanoveno nejvyšší přípustné množství  třezalky tečkované (sušené nati) v denní dávce na 900 mg.

Budete-li chtít užívat třezalku lékařskou v podobě doplňků stravy, na trhu je k dispozici mnoho typů výrobků - jedná se zejména o tablety, kapsle, tikntury, oleje, čaje a čajové směsi. Při výběru přípravků se prosím vždy zaměřujte na kvalitní suroviny i zpracování a vybírejte si přípravky ideálně v lékárnách, kvalitních prodejnách se zdravou výživou, bylinářstvích nebo od renomovaných výrobců na internetových obchodech. Pokud užíváte třezalku tečkovanou ve formě doplňků stravy, vždy se řiďte doporučeným dávkováním dle výrobce. Doporučené dávkování jednotlivých výrobků se může lišit dle složení přípravku. Přesné dávkování se vždy odvíjí od konkrétního složení přípravku, zdravotních potíží, aktuálním fyzickém i psychickém stavu a podobně.

Vzhledem k nedostatku informací se většinou nedoporučuje užívání třezalky tečkované v těhotenství a během kojení. Většinou se třezalka nedoporučuje dětem do 12 let, pokud ošetřující lékař nedoporučí jinak.

Všeobecně se třezalka tečkovaná považuje za velmi silnou a účinnou léčivou bylinu. Její užívání by většinou nemělo být delší než 6 týdnů. Nedoporučuje se dlouhodobé užívání bez přestávek. Všeobecně doporučované dávkování třezalky tečkované (sušené nati, ne extraktu!) je 300 mg třikrát denně.

Z třezalkové nati je možné v domácích podmínkách jednoduše připravit odvar nebo olej. Odvar většinou užíváme vnitřně a olej na zevní použití. Odvar připravíme velmi jednoduše. Jednu čajovou lžičku bylinné drogy zalijeme asi 250 ml vroucí vody a necháme asi 10 minut vyluhovat. Následně odvar scedíme a používáme dle potřeby. Doporučená denní dávka jsou maximálně 3 šálky.

Domácí příprava Janova oleje je vysvětlena na následujícím videu:

Zdroj: www.youtube.com

Původ, výskyt a pěstování

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) je nejznámějším zástupcem rodu třezalka. Jedná se o vytrvalou léčivou bylinu s typickými zlatožlutými květy. Drogou třezalky, tedy částí, která se využívá v potravinářství, farmacii a medicíně je nať. Ta se sbírá nejlépe za suchého počasí, ráno po rozkvětu. Podle pověsti dosahuje bylina největší síly kolem svátku svatého Jana, který se slaví 24.6.

Původní rozšíření třezalky je pravděpodobně v rámci Evropy, Asie a severní Afriky. Jedná se o  velmi nenáročný a přizpůsobivý druh, a proto se snadno a rychle rozšiřuje. Třezalka tečkovaná je v současnosti rozšířena v celé Evropě, s výjimkou arktických oblastí. Setkáme se s ní také v Asii – od střední Sibiře, přes Mongolsko a Čínu, až po severozápadní Indii. Vyskytuje se také v severozápadní Africe, na Madeiře a Kanárských ostrovech. Lidskou činností byla třezalka rozšířena do mírných a subtropických oblastí téměř po celém světě. V České republice se třezalka tečkovaná vyskytuje velmi hojně, a to zejména v nižších a středních polohách. Nejčastěji se s ní můžeme setkat na stráních, mezích, na pastvinách, na okrajích lesů nebo na loukách. Jedná se velmi nenáročný druh, který však preferuje slunečné stanoviště a dobře propustnou půdu.

Její pěstování je v rámci České republiky vhodné a poměrně snadné. Pokud se rozhodnete třezalku pěstovat doma, je nejvhodnější množení z kořenových řízků, které odeberete na jaře nebo na podzim. Třezalku je možné také sbírat ve volné přírodě a poté sušit v domácích podmínkách.

Toxicita

Všeobecně se třezalka tečkovaná považuje za zcela bezpečnou bylinu, pokud je užívána dle doporučeného dávkování.  Třezalka vykazuje možné kontraindikace s ostatními léčivy nebo doplňky stravy a existují zde také potencionálně možné nežádoucí účinky, o kterých byste měli před užíváním třezalky vědět.

Pokud užíváte třezalku tečkovanou ve formě doplňku stravy (většinou ve formě kapslí, tobolek, tinktury, čaje nebo čajové směsi), dodržujte vždy doporučené dávkování dle výrobce. Doporučujeme nakupovat jen kvalitní produkty v lékárnách, prodejnách zdravé výživy nebo od spolehlivých a ověřených výrobců.

Ve výjimečných případech může u citlivých osob užívání třezalky tečkované způsobit zvýšenou citlivost na sluneční záření (fotosenzibilizaci). To může být příčinou velmi rychlého spálení pokožky od slunce, vzniku pigmentových skvrn, případně ekzémů nebo vyrážek. Proto je při jejím užívání vhodné se vyhnout nadměrnému slunění, ať již v přírodě nebo v soláriích. K vyvolání těchto vedlejších účinků jsou podle dostupných vědeckých studií zapotřebí dávky obsahující asi 30x až 50x více hypericinu (hlavní účinná látka v třezalce tečkované) než je obsaženo v běžných terapeutických dávkách.

Třezalka vykazuje řadu kontraindikací s biologicky aktivními látkami. Proto se prosím před užíváním terapeutických dávek třezalky vždy poraďte se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem. Třezalka může ovlivňovat účinek některých antidepresiv, léčiv na uklidnění, hormonální antikoncepce, léků na astma (theofylin), léků na srdeční choroby (digoxinu) nebo léků k ovlivnění krevní srážlivosti (warfarin).

Třezalka tečkovaná se všeobecně nedoporučuje pro dlouhodobé užívání. Zpravidla se doporučuje užívat maximálně 6 týdnů v kuse a poté udělat v užívání pauzu. Užívání třezalky tečkované je závislé, podle typu potíží a doporučení Vašeho ošetřujícího lékaře nebo lékárníka.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro třezalku tečkovanou používat následující zdravotní tvrzení:

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) podporuje:

• normální trávení,
• normální funkci močových cest a ledvin,
• normální funkci dýchacího systému,
• normální stav pokožky,
• duševní zdraví, emoční rovnováhu, relaxaci
  a pozitivní náladu,
• osvěžení těla,
• normální funkci imunitního systému,
• normální funkci kardiovaskulárního systému,
• normální funkci žlučníku,
• přirozený spánek.

Zajímavosti

• Ukázka z básně, která pochází asi z roku 1400 ukazuje typický pohled tehdejších lidí na důležitost třezalky v jejich životě:

Svatojánská bylina sbíraná o půlnoci ve svatý den,
vyžene všechny čarodejnice ven.
Ďábel ani čarodejnice neublíží tomu,
kdo si přinesl svatojánskou bylinu domů.
Když potřete práh červenou šťávou z květů,
Váš dům bude chráněn zlou mocí běsů.
Kdo si rostlinu uváže kolem krku,
ten uvidí zlé síly na úprku.

 

• Latinské označení Hypericum pochází z řečtiny a znamená „nad obrazem“. Tento název je odvozen podle toho, že svazeček třezalky se zavěšoval nad domácí oltářík a sloužil k zahnání zlých duchů.
• V Rusku lidé věřili, že třezalka ochrání lid před nebezpečnou zvěří.
• České označení třezalka pochází od staroslověnského „trjezati“, což znamená rozdrásat, rozpíchat. Toto pojmenování vzniklo pravděpodobně podle vzhledu listů rostliny, které vypadají jako propíchané (díky přítomnosti červených teček barviva hypericinu).
• Třezalka tečkovaná je velmi dobrý fytoindikátor znečištění ovzduší, který funguje velmi podobně jako lišejníky. Znečištěné životní prostředí se na třezalce projeví jako nekróza listů.

 

--- konec článku ---