Vitamin B2 – riboflavin

Věděli jste, že riboflavin je charakteristický svou žlutooranžovou barvou? Vědci v minulosti pátrali po živině, která se vyskytuje v potravinách a podporuje růst organismu. V jejich bádáních se stále objevovaly látky žluté barvy – později bylo zjištěno, že jde o riboflavin. V součastnosti našel hojné využití jako potravinářské barvivo.

Základní informace

Riboflavin je v organismu člověka nezbytný pro tvorbu dvou látek nezastupitelných v metabolismu bílkovin, tuků a sacharidů, při kterém dochází k získání potřebné energie. Jedná se o flavinadenindinukleotid (FAD) a flavinmononukleotid (FMN). Nedostatek riboflavinu v těle způsobuje nedostatek těchto látek, a konečným důsledkem je nižší množství energie v těle. Riboflavin je také nezbytný pro růst vlasů, kůže a nehtů. Riboflavin je o něco stabilnější, pod vlivem podmínek vnějšího prostředí, než thiamin, průměrné ztráty při tepelné úpravě potravin jsou asi 20 %.

Funkce v organismu člověka

Z biochemického hlediska je riboflavin důležitý pro správný energetický metabolismus, obnovu tkání, správnou funkci krve, imunitního a nervového systému a pro správnou funkci zraku.

Riboflavin je důležitý při oxidaci aminokyselin (metabolismus bílkovin), syntéze a oxidaci mastných kyselin (metabolismus tuků) a oxidaci glukózy (metabolismus sacharidů). Všechny tyto procesy jsou zahrnuty v energetickém metabolismu celého organismu. Riboflavin také ovlivňuje metabolismus štítné žlázy, která je klíčovým orgánem energetického metabolismu celého organismu. Pro správnou obnovu tkání je riboflavin nezbytný, protože jen díky němu mohou mít tkáně dostatek energie pro svou regeneraci. Proto je zvýšená potřeba riboflavinu v případech operací, zranění, hořečnatého onemocnění apod.

Vitamin B1 je nezbytný pro správnou funkci krve, jeho nedostatek může vést až k anémii, protože způsobuje sníženou tvorbu červených krvinek nebo jejich předčasné odumírání. Bylo také zjištěno, že riboflavin spolupracuje s metabolismem železa a zvýšené dávky riboflavinu dokázaly zlepšit stav anémie, která byla vyvolána nedostatkem železa.

Riboflavin je nezbytný pro správnou funkci imunitního systému. Dle pokusů na zvířatech bylo zjištěno, že nedostatek riboflavinu snižuje schopnost organismu efektivně vytvářet protilátky (které jsou nezbytné v boji proti cizorodým látkám v organismu).

Tento vitamín je také nutný pro správnou funkci zraku. Nachází se v sítnici našeho oka a umožňuje v oku správnou adaptaci na světlo. Právě proto se může deficit vitaminu B2 projevovat také jako fotofobie, což je nadměrná citlivost na světlo. Oči často slzí, jsou zanícené a krvavé, vidění může být rozmazané a oči se snadno unaví.

U pacientů s psychiatrickými poruchami bývá často zjištěn nedostatek vitaminu B2 (nebo celého B komplexu) a někdy bývá suplementace vitaminem B2 doporučována současně medikamentózní léčbou těchto pacientů. Další příklad pozitivního působení riboflavinu byl zjištěn při léčbě neurologického onemocnění syndromu karpálního tunelu. U této diagnózy je doporučována suplementace riboflavinem, pyridoxinem a niacinem.

Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod pro nastavení )
Zdroj: www.youtube.com

Historie

V letech 1920–1930, vědci zabývající se výživou a zdravím pátrali po živině, vyskytující se v potravinách, která funguje jako faktor podporující růst. V jejich bádáních se stále objevovaly látky žluté barvy. Mezitím, biochemici, kteří se zabývali zkoumáním záhad fungování metabolismu, se stále potýkali se žlutě zbarvenými enzymy. Jak bylo později zjištěno, žluté látky, jak v potravinách, tak i enzymy, byl vlastně vitamin riboflavin.

Většina vědců zabývajících se výživou a zdravím kolem roku 1920 věřila, že existují jen 2 esenciální nutrienty – „fat-soluble A“ (dnes známý jako vitamin A) a „water-soluble B“ (dnes známý jako thiamin). Avšak brzy zjistili, že existuje ještě další „water-soluble B“, který tehdy ještě čekal na své objevení.

V průběhu jejich práce, vědci postupně izolovali látky podporující růst z jater, vajec, mléka nebo trávy. Všechny látky byly žluté barvy. V roce 1933, L. E. Booher uvedla, že dokázala získat žlutou substanci, podporující růst, ze syrovátky. Kromě toho, zjistila, že čím tmavší je barva získané látky, tím vyšší je její potenciál – síla. Pozorování L. E. Booher vedlo vědce k závěru, že všechny žlutě zbarvené látky, které podporují růst, a vyskytují se v potravinách, jsou stále jedna a ta samá látka – a to riboflavin.

Biochemici se zaměřili na výzkum žlutě zbarvených látek (enzymů), u nichž zjistili, že jsou esenciální (důležité, nezbytné) pro energetický metabolismus. Biochemici byli schopni rozdělit enzym na dvě části: bezbarvou bílkovinnou část a žlutě zbarvenou organickou látku, u které se ukázalo, že jde o samotný riboflavin.

Doporučený denní příjem

Dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 225/2008 Sb. je doporučená denní dávka (DDD) riboflavinu 1,4 mg.

Doporučené denní dávky vitaminů a minerálních látek se vztahují na celkový denní příjem vitaminů a minerálních látek. Za zdroj vitaminů a minerálních látek lze považovat doplňky stravy s obsahem alespoň významného množství vitaminů a minerálních látek, za které se považuje nejméně 15 % z hodnot doporučených denních dávek, které je obsaženo v 100 g nebo v 100 ml nebo v jednom balení, pokud toto balení obsahuje jednu porci.

Projevy nedostatku

Nedostatek riboflavinu může být v rámci vyspělých zemí vyvolán:

Celkovou malnutricí (podvýživou), která není ovšem vyvolána absolutním nedostatkem stravy, ale především jejím nevhodným složením s vysokým zastoupením nutričně velmi chudých potravin
Alkoholismem

V organismu člověka nedostatek riboflavinu negativně ovlivňuje metabolismus železa, což má za následek poškození tvorby červených krvinek.

Riboflavin je součástí enzymu glutathionreduktázy, který hraje roli v antioxidačním systému a snižuje nadbytečný počet nebezpečných volných radikálů. Z této funkce riboflavinu vyplývá, že pokud je v organismu jeho nedostatek, dochází k poškození funkce tohoto enzymu a v důsledku toho ke zvýšenému množství vysoce reaktivních volných radikálů, které mohou poškozovat tkáně lidského organismu.

Mezi klinické projevy nedostatku riboflavinu patří:

cheilosis – praskliny ústních koutků,
glossitis – záněty jazyka,
bolestivost a záněty rtů,
poškození sliznice hrtanu a jícnu,
seborrhoea – nadměrné vylučování kožního mazu,
záněty kůže, suchá a šupinatá kůže,
hyperkeratóza – nadměrné rohovatění kůže,
lámavost nehtů,
záněty očních víček.

Nejdůležitější přírodní zdroje

Mléko a mléčné výrobky, maso, vnitřnosti, celozrnné obiloviny, vejce, ryby a mořské plody, zelenina.

Toxicita

Nebyly zjištěny žádné toxické účinky.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro riboflavin používat následující tvrzení.

Riboflavin přispívá k:

normálnímu energetickému metabolismu,
normální činnosti nervové soustavy,
udržení normálního stavu sliznic,
udržení normálních červených krvinek,
udržení normálního stavu pokožky,
udržení normálního stavu zraku,
normálnímu metabolismu železa,
ochraně buněk před oxidativním stresem,
snížení míry únavy a vyčerpání.

Zajímavosti

Látky, které vstřebávání usnadňují

Riboflavin se nejlépe vstřebává v přítomnosti ostatních vitaminů skupiny B a minerálu selenu, který se nachází například v para ořeších, červeném mase a celozrnných cereáliích.

Látky, které vstřebávání omezují

Vstřebávání riboflavinu mohou snížit vysoké dávky alkoholu, antidepresiva jako imipramin a amitriptylin, léky adriamycin, který se užívá při chemoterapii a antimalarikum quinakrin.