Vitamin K – ve spolupráci se střevní mikroflorou

Základní informace

Vitamin K patří všeobecně mezi jeden z nejméně známých vitaminů. Jedná se o souhrnný název pro skupinu několika v tucích rozpustných látek látek. Mezi těmito látkami jsou základní rozdíly a vědci v současnosti dokonce navrhují, aby tyto látky byly od sebe výrazně odlišeny. Účinek vitaminu K vykazují slooučeniny odvozené od menadionu.

Fylochinon neboli vitamin K1 se nachází v potravinách rostlinného původu. Vitamin K2 je znám ve dvou chemických strukturách – menatetrenon-4 (MK-4), jehož zdrojem jsou živočišné protukty jako vejce, mléko a maso a menachinon (MK-7), který je tvořen bakteriemi např. v trávicím traktu člověka nebo při fermentaci potravin.

Vitamin K se absorbuje dvěma možnými mechanismy - v chemicky nezměněné formě nebo rozpuštěný micelách (v chemicky pozměněné formě). Rozpuštění vitaminu K probíhá pomocí solí žlučových kyselin (ze žluči) a působením rozkladných enzymů – pankreatická lipáza. Účinnost absorpce vitaminu K je velice rozdílná podle toho, jedná-li se o formu volnou nebo vázanou. U volné formy je účinnost absorbce až 80 %. Naproti tomu vitamin K získávaný např. z listové zeleniny, je vázán na membránu chloroplastu, a proto je účinnost absorbce pouze asi 10 %.

Zdroj: www.youtube.com

Funkce v organismu člověka

Výsledky nejnovějších vědeckých výzkumů ukazují, že i přes to, že mají vitaminy K1 a K2 velmi podobnou strukturu, plní v organismu velmi důležité, ale rozdílné, funkce. 

Nejdůležitější biochemickou funkcí vitaminu K je účast na metabolismu vápníku. Vitamin K je nezbytný pro přeměnu proteinů, které váží vápník – gama-karboxyglutamová kyselina – GLA. Gama-karboxyglutamátové proteiny jsou velmi významné ve dvou životně důležitých pochodech – při zástavě krvácení a metabolismu kostí.

Hemostáza neboli zástava krvácení je velmi složitý, životně důležitý, proces. Vitamin K1 je při procesech srážení nezbytný pro vazbu proteinů s ionty vápníku. Zjednodušeně řečeno k zástavě krvácení dochází protichůdným působením dvou antikoagulačních proteinů (bílkoviny, které snižují srážlivost krve) na jedné straně a vitaminu K1, společně s protrombinem a dalšími faktory, na straně druhé. Na buněčné úrovni je výsledkem tohoto procesu ulpění krevních destiček (trombocytů) na vnitřní výstelku (endotel) poškozené cévy a tím k zástavě krvácení.

V rámci metabolismu kostí se uplatňuje kostní GLA-protein – osteokalcin. Osteokalcin je bílkovina, která je syntetizovaná ve speciálních kostních buňkách (osteoblastech) a jeho hlavní funkcí je vazba vápníku, resp. hydroxyapatitu (nejvýznamnější součást tvrdých tkání) do struktury zubů a kostí. Zabudováním hydroxyapatitu do kostí dochází k jejich mineralizaci.

Historie

Důležitost dietárního faktoru při srážení krve byla poprvé objevena dánským biochemikem Henrikem Damem. V roce 1929 uvedl, že kuřata, která jsou krmena dietou chudou na některé výživové složky, trpí častým krvácením. Jejich krev nebyla schopna vytvořit sraženiny, které by zastavily krvácení. Chybějícím dietárním faktorem byl právě vitamin K.

Tento vitamin nebyl pojmenován, jako většina ostatních, podle písmena abecedy, které bylo právě na řadě, ale podle počátečního písmena slova „koagulation“. „Koagulation“ v překladu znamená srážení krve, což se pokládalo za hlavní funkci tohoto vitaminu.

Doporučený denní příjem

Dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 225/2008 Sb. je doporučená denní dávka (DDD) vitaminu K 75 µg.

Doporučené denní dávky vitaminů a minerálních látek se vztahují na celkový denní příjem vitaminů a minerálních látek. Za zdroj vitaminů a minerálních látek lze považovat doplňky stravy s obsahem alespoň významného množství vitaminů a minerálních látek, za které se považuje nejméně 15 % z hodnot doporučených denních dávek, které je obsaženo ve 100 g nebo 100 ml nebo v jednom balení, pokud toto balení obsahuje jednu porci.

Projevy nedostatku

Všeobecně můžeme říci, že u dospělých se nedostatek vitaminu K1 projevuje především krvácením, protože dochází k poruše mechanismu efektivní zástavy krvácení, nebo zvýšenou tvorbou modřin. V rozvinutých krajinách je tato situace velmi málo pravděpodobná (za předpokladu pestré a vyvážené stravy). Na druhou stranu, relativní nedostatek vitaminu K může být vyvolán podáváním antagonistů vitaminu K. To se může stát například při aplikaci některých léčiv používaných při prevenci a léčbě tromboembolie, jako jsou např. kumarinové antikoagulanty.

Mnohem závažnější je nedostatek vitaminu K1 u novorozenců. V tomto případě je příčinou nízká koncentrace vitaminu K v mateřském mléce a dále malé zásoby vitaminu v játrech novorozence z důvodu relativně špatného přestupu vitaminu K placentou. Nedostatek se projevuje krvácením novorozenců, které se typicky vyskytuje v prvních týdnech života. Krvácením do mozku může docházet k závažným a trvalým poškozením. Četnost tohoto onemocnění je relativně značná: cca 50 případů na 100 000 novorozenců. V ČR je však vitamin K podáván preventivně všem novorozencům ve formě suplementu ihned po porodu.

Nedostatek vitaminu K2 v organismu může vyvolat poruchu metabolismu vápníku. Dochází ke znehodnocení bílkovin, které vápník ukládají v kostech a zubech. V důsledku toho může dojít k nežádoucímu ukládání vápníku v měkkých tkáních a cévách. Může tak docházet k poruchám růstu a vývoje kostí u dětí a poruchy přirozené obnovy kostní tkáně u dospělých. Příliš nízká hladina vitaminu K2 je také jedním z faktorů v patogenezi osteoporózy – řídnutí kostní tkáně. Nedostatek vitaminu K2 se proto může projevovat bolestmi zad, kloubů, zubů.

Nejdůležitější přírodní zdroje

Zdroje vitaminu K1 – listová zelenina (tmavě zelené listy), kapusta, petržel, špenát, zelí, brokolice, hlávkový salát, hrášek, okurka, květák, rostlinné oleje (sojový, řepkový, olivový).

Zdroje vitaminu K2 – fermentované potraviny (kvašená zelenina, sojóvý sýt natto), máslo, vejce, maso, sýry.

Vitamin K2 je jako jeden z mála vitaminů syntetizován také symbiotickými střevními bakteriemi v našem trávicím traktu. Význam tohoto nepotravinového zdroje pro organismus člověka je však sporný: na základě současných poznatků není dostatek informací o účinnosti absorpce vitaminu K z tohoto zdroje.

Toxicita

Pouze syntetická forma vitaminu K – vitamin K3 – může v nadměrných dávkách vykazovat toxické působení. Hlavním symptomem předávkování vitaminem K je hemolytická anémie, což je onemocnění krve, při kterém dochází k velmi rychlému rozpadu červených krvinek. Mezi základní příznaky tohoto onemocnění patří slabost, únava, mdloby nebo bledost sliznic a kůže.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro vitamin K používat následující tvrzení.

Vitamin K přispívá k 

• normální srážlivosti krve,
• udržení normálního stavu kostí.

Zajímavosti

Látky, které vstřebávání usnadňují

Probiotické potraviny, jako například jogurty obsahující "živé" bakterie, napomáhají růstu vhodných bakterií v tlustém střevě a podporují tak přirozenou tvorbu vitaminu K v těle.

Látky, které vstřebávání omezují

Cholestyramin, lék užívaný ke snížení zvýšené hladiny cholesterolu a acylpyrin, mohou snížit vstřebávání vitaminu K v těle. Antibiotika, která se používají k vyhubení choroboplodných bakterií v našem organismu, však zabíjejí všechny bakterie v našem těle, tedy i ty prospěšné. Pokud dojde k vyhubení prospěšných bakterií, které v našem trávicím traktu přirozeně syntetizují vitamin K, klesá množství přirozeně syntetizovaného vitaminu K v organismu.

Stav zásobení organismu vitaminem K se posuzuje tzv. koagulačním testem. Jedná se o zjištění množství koagulačních (srážecích) faktorů v biologicky aktivní formě, které cirkulují v krvi. V rámci koagulačního testu se měří tzv. protrombinový interval, který udává schopnost krve se srážet. Další možností je přímé zjištění koncentrace vitaminu K v plazmě pomocí chemických metod (kapalinová chromatografie).

Stabilita

Vitamin K je citlivý na světlo, alkalické, kyselé a oxidační látky. Relativně stabilní je při zvýšené teplotě a přítomnosti redukujících látek.

 

--- konec článku ---